Zklamali. Potrestám je a budu volit jiné
Zpravodajové MF DNES zjišťovali před volebními místnostmi po celé zemi, proč lidé volí do kraje a co od hlasování očekávají.
Kandidáti na celkově 675 míst v zastupitelstvech českých krajů v těchto chvílích nervózně čekají, až se zavřou volební místnosti a konečně sečtou hlasy. Uspějeme? Možná že zrovna usilovně přemýšlejí, zda skutečně udělali vše pro to, aby jim i dnes zůstali jejich voliči věrní.
I na tuto otázku se desítek lidí včera ptali krajští zpravodajové MF DNES přímo u dveří volebních místností. Odpovědi by více než polovinu zájemců o politické posty nepotěšily. S nadsázkou lze říci, že se Češi letos rozhodli trestat.
Zde jsou některé reakce. Sedmadvacetiletý Ondřej Lang z Chvaletic na Pardubicku: „Volil jsem jinak, kvůli nespokojenosti s odvedenou prací stávajících zastupitelů.“O něco starší Petr Ježek ze Semil na Liberecku: „Předchozí strana mě hodně zklamala, hlas jsem dal jiné.“A do třetice třeba Vlasta Rousková, jedenapadesátiletá učitelka z Brna: „Kdybych hlasovala stejně jako v předchozích volbách, nic by se nezměnilo. Proto jsem se rozhodla pro jinou stranu, která má podle průzkumů šanci na úspěch.“
Podobně hovořili další voliči z celé republiky.
Ostatně krajské volby jsou svým způsobem specifické. Nejsou tak zatížené odstíny hlavních myšlenkových proudů jednotlivých politických stran jako při volbách sněmovních, a zároveň ještě nejsou tak kontaktní jako při volbách obecních. Menší vliv tak má konkrétní stranická ideologie i konkrétní lidé na kandidátce. Proto je tendence voličů změnit „krajské“barvy přirozenější.
Chodí volit stále ti stejní
Z ankety zpravodajů zároveň vyplynulo, že většinu oslovených lidí lze v dobrém slova smyslu označit za „chronické“voliče. Tedy ty, kteří nevynechají příležitost, aby svůj hlas do urny hodili. Nezáleží, o jaké volby jde. Přitom je jim jasné, že v Česku tvoří menšinu. Účast v dosavadních čtyřech krajských volbách se pohybovala mezi třiceti a čtyřiceti procenty. Na druhou stranu je pak jejich hlas silnější, jak také argumentují.
„Chodím pravidelně. Nevolit je blbost. Pak lidi nadávají, a přitom nevolí. Třeba můj kamarád je přesně takový,“spustil v Litvínově sedmdesátiletý František Bareš. „Kdo rezignuje na právo volit, neměl by pak mít celé volební období právo brblat. Zkrátka nechtěl, aby ho někdo zastupoval,“přidal se v Olomouci devětatřicetiletý Jakub Korda a mnoho dalších odpovídalo podobně.
Oslovení voliči se rozhodují zejména podle lídrů kandidátek, ale zároveň – a to je na rozdíl od sněmovních voleb výhoda těch krajských – některé kandidáty v nižších partiích listiny blíže znají z působení v obci, v níž žijí. „Zakroužkoval jsem kandidáty, které znám a vím, co od nich můžu čekat. Volební sliby nesleduju, nejsou pro mě vůbec důležité,“potvrzuje čtyřicetiletý Jan Pražák z Hradce Králové.
Pokud jde o to, co si dotyční od budoucího hejtmana slibují, není to překvapení. Hlavně kvalitní silnice a veřejnou dopravu, lepší životní prostředí či fungující školství a zdravotnictví.