Trump rozjel kampaň i za oceánem – v Izraeli
Každý hlas rozhoduje, a tak republikánský kandidát Donald Trump zacílil i na Izrael. Žije tam totiž na 300 000 lidí, kteří o tom, kdo usedne v Bílém domě, mohou také hlasovat.
Izrael v posledních týdnech zažívá takřka historické okamžiky. Je to totiž vůbec poprvé, co se předvolební kampaň na amerického prezidenta přenesla i tam. A to doslovně. V oblastech a městech s vysokou koncentrací Židů, kteří mají vedle izraelského také americké občanství, byly vylepeny plakáty vyzývající v hebrejštině i v angličtině k hlasu pro Donalda Trumpa. Jedná se hlavně o Jeruzalém, nedaleký Modi’in anebo město Ra’anana na sever od byznysové metropole Tel Avivu.
Ne že by doteď Izrael s napětím klání o Bílý dům nesledoval. Naopak. Spojené státy jsou nejbližším spojencem této blízkovýchodní země a Izraelci dobře vědí, že to, jak volby za oceánem dopadnou, bude mít vliv i na jejich životy. Ale letos je to vůbec poprvé, co u nich republikáni rozjeli kampaň.
Důvodů je hned několik. O tom prvním se zmínil Marc Zell, který stojí v čele republikánů v Izraeli. „V posledních volbách hlasovalo na 100 000 Izraelců, z toho 85 procent volilo republikány,“řekl. Záměrem je podle něj oslovit ještě více Izraelců s americkým občanstvím, kterých žije v blízkovýchodní zemi podle střízlivých odhadů něco přes 300 000. Hlavně cílí na ty, kdo o kandidátovi na Bílý dům ještě nikdy nerozhodovali. „Chceme je kampaní přesvědčit, že je pro ně důležité volit a že tím prokazují službu Izraeli, když budou hlasovat pro kandidáta republikánů,“dodal Marc Zell.
Problém s hvězdou
Miliardář Trump je ale (nejen v Izraeli) poněkud kontroverzní osobností. V minulosti se nechal slyšet, že v izraelsko-palestinském konfliktu bude více „neutrální“a že jako prezident ubere na zahraniční pomoci pro Izrael. Sympatie mu ubraly i jeho protiimigrační postoje a některé antisemitské výroky.
Například letos v červenci Trump zveřejnil na Twitteru plakát, na němž označil demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou za nejvíce zkorumpovanou kandidátku všech dob. S tím by problém nebyl – takové jsou letošní americké volby. Ale u portrétu Clintonové hodně zářila červená Davidova hvězda. Pak sice Trump hned řekl, že to nebyla Davidova hvězda, ale jen normální hvězda, každopádně ale byla šesticípá – tedy vypadala jako ta Davidova.
Tehdy ještě nešlo až tak moc o Izrael, naštval tím ale Židy ve Spojených státech, kteří jsou ještě silnější voličskou skupinou. Podle odhadů jich tam žije na osm milionů, tedy zhruba tolik, kolik má celý Izrael obyvatel.
Marc Zell však má před sebou nelehký úkol i z jiných důvodů. Baracka Obamu, za jehož působení ve funkci se vztahy s Izraelem velmi zhoršily, ve volbách za demokraty tentokrát střídá Hillary Clintonová. Ta sice podobnou kampaň neplánuje, ale v Izraeli se obecně těší mnohem větším sympatiím.
Menší zlo?
V roce 2013 institut Pew Research Center provedl studii, z níž vyplynulo, že 70 procent amerických Židů je tradičními voliči demokratů. Na 85 procent podpory pro republikána Mitta Romneyho v Izraeli při minulých volbách proto mohlo být zčásti i protestními hlasy proti Obamovi. V Izraeli navíc žijí voliči republikánů, pro které je Hillary na rozdíl od Obamy přijatelnou alternativou.
Marc Zell, kterému podle médií pomáhá třeba i expert na vztahy ultraortodoxních židů s veřejností, má ale důvod napnout všechny síly. Věří totiž, že podaří-li se mu získat americké Izraelce pro Trumpa, bude to mít dopad i na výsledek doma. Židé v Americe podle něj mohou být ovlivněni tím, jak budou hlasovat ti za oceánem. Podle posledních průzkumů totiž vede u Židů v USA o celých 40 procentních bodů Clintonová.
Je ale otázkou, zda Trump, který vytáhl do boje o voliče ve zhruba 10 000 kilometrů vzdálené zemi, uspěje. „Nevěříme Hillary a Trump je tak trošku blázen, takže nemůžeme věřit ani jednomu z nich,“řekl například pro americkou stanici CNN Zvi Samson, který žije v Izraeli, ale je registrovaným voličem v New Yorku. „Je to o volbě menšího zla. Asi vůbec volit nepůjdu, nebo dám hlas Clintonové,“dodal. Naopak Debora Grufiová, která je registrovaná na Floridě, věří, že právě Trump dokáže zhojit rány, které na americko-izraelských vztazích napáchal Obama.
Jestli Trump Izraelce s americkým občanstvím dokáže oslovit, není jisté. Každopádně kampaň za oceánem se mu může vyplatit. Svou váhu by mohl mít každičký lístek vhozený pro něj do urny, pokud letos nastane podobná situace jako při prezidentských volbách v roce 2000. Tehdy republikán George Bush ml. zvítězil nad Alem Gorem o pouhých 537 hlasů.
Bylo by asi trochu kuriózní, pokud by se letošní americké volby rozhodly v Izraeli, jako se ty před 16 lety rozhodly na Floridě. Ale nakonec samotní Izraelci často s trochou nadsázky říkají, že svoji zemi považují za 51. stát americké Unie.