Norsko řeší pozvánku pro vojáky USA
Refat Čubarov se jako téměř všichni krymští Tataři narodil ve středoasijském Samarkandu. Do vyhnanství poslal tento národ, který na Krymu žil od 12. století, po druhé světové válce sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin. Desítky let pak žili krymští Tataři myšlenkami na návrat.
„Nám dětem rodiče říkali, že se musíme dobře učit, abychom vystudovali a mohli se snáze vrátit na Krym. Když můj otec začal v Samarkandu stavět dům, řekl, že musíme postavit velký dům, abychom ho mohli potom prodat a koupit si dům na Krymu,“vzpomíná Čubarov, považovaný za lídra krymských Tatarů.
Začátkem 90. let se Čubarovovi a jeho rodině podařilo na Krym vrátit.
Tomáš Lébr redaktor MF DNES
Jako první o tom napsal norský deník. Zprávu, že do Norska by mohly dorazit stovky amerických vojáků, pak potvrdily norské armádní zdroje s tím, že „politická jednání o tom ještě neproběhla“. Nakonec se k tomu vyjádřilo i ministerstvo obrany. Opatrnost odpovídá citlivosti tématu: stále platí norský slib, že na jeho území nebudou zahraniční jednotky.
Norský list Adresseavisen v pondělí informoval, že na vojenskou základnu Vaernes poblíž Trondheimu má zamířit „výsadek“300 amerických mariňáků. Podle zjištění listu jsou jednání v běhu už delší dobu a jsou důsledkem rostoucí nervozity Dnes, protože se nepodřídil ruskému okupačnímu režimu a odmítá uznat legalitu anexe Krymu Moskvou na jaře 2014, má podobně jako další předáci krymských Tatarů vstup na poloostrov zakázán. „Už dva roky jsem neviděl matku... Bojí se odjet z Krymu, protože si myslí, že ji tam Rusové už zpátky nepustí,“říká Čubarov.
„Zatčené nacházíme mrtvé“
„Rusko chce krymské Tatary z Krymu znovu vypudit,“říká předseda parlamentu krymských Tatarů, jenž tuto třísettisícovou menšinu z Krymu zastupuje také v ukrajinském parlamentu. „V obrazu, který se Rusko pokoušelo představit Západu, Rusku haprovali jen krymští Tataři. Jejich podporu pro anexi si Moskva nezískala,“dodává Čubarov. Podle něho byli krymští Tataři jediní, kteří se velkými demonstracemi postavili proti anexi Krymu, a narušili tak ruské plány.
Rusko se tento malý národ snažilo zlomit všemi způsoby. „Nejdříve se nás pokoušeli uplatit různými sliby. My jsme to odmítli, pak přišly výhrůžky a ultimáta, neustoupili jsme, teď tedy začaly represe,“vysvětluje Čubarov.
Podle něho sice režim prezidenta Vladimira Putina dnes nemůže udělat totéž co Stalin a krymské Tatary hromadně deportovat, ale má jiné způsoby. „Rusko udělá vše pro to, z vojenských aktivit Ruska v oblasti (základna je přitom od Ruska vzdálena zhruba 1 000 kilometrů).
V obavách z Ruska není Norsko ve Skandinávii nijak osamoceno – podobná nervozita panuje i ve Švédsku a Finsku, kde se stále živěji diskutuje o větším zapojení těchto zemí do Severoatlantické aliance. Do rostoucího napětí zapadá i nedávný návrh švédské vlády, aby od roku 2018 byla v zemi opět zavedena povinná vojenská služba a byla založena stálá vojenská posádka na strategicky významném ostrově Gotland.
Umístění amerických jednotek v Norsku by však mělo jeden velký háček. Když země v roce 1949 spoluzakládala NATO, především v reakci na obavy Sovětského svazu slíbila, že na jejím území nebudou rozmístěny aby krymští Tataři z Krymu odešli sami,“dodává.
„Krymští Tataři byli padesát let ve vyhnanství. Proto dnes dělají vše pro to, aby ve své zemi zůstali. Okupantům je tedy jasné, že k odchodu je donutí jen opravdu velký strach. Proto zatýkají mladé lidi, některé potom najdeme zavražděné, proběhly už stovky razií v domech krymských Tatarů, desítky lidí jsou už vězněny,“popisuje akce ruských okupačních orgánů Čubarov. Obvinění podle něj bývají někdy absurdní, stačí, že člověk neuznává Krym jako součást Ruské federace, což je dnes v Rusku trestný čin.
I Čubarov si uvědomuje, že ruská anexe není na krátkou dobu, ale na argument, že pokud chtějí krymští Tataři přežít, měli by s ruskými orgány spolupracovat, připomíná historii. „S ruským státem v různých podobách máme své zkušenosti. zahraniční jednotky. S dovětkem „pokud nebude čelit útoku či hrozbě útokem“. Později byl tento slib pozměněn tak, že zahraniční armády se mohou na norském území účastnit vojenských cvičení.
„Dlouhodobé přání USA“
V každém případě až k hrozbě útokem situace na Skandinávském poloostrově zdaleka nedospěla. A norské ministerstvo obrany včera jednání o amerických vojácích „upřesnilo“.
„V rámci armády se spolu s USA hledají možnosti, jak zlepšit výcvik, zásobování vojsk a podobné věci,“řekla včera mluvčí ministerstva Ann Kristin Salbuviková. Dodala, že rozmístění sil by mělo fungovat na principu výměny vojáků s USA a že jde o dlouhodobé přání Krymský chanát existoval po staletí. Všechna naše neštěstí začala ruským obsazením Krymu v roce 1783. Dnes je nás na Krymu tři sta tisíc, ale kdysi nás byly miliony. Už jsme zažili všechno, co nám hrozí dnes, včetně deportací a nucené emigrace. Proto prostě víme, že na ruském Krymu pro nás budoucnost není. Spolupracovat s dnešním Ruskem znamená odsoudit náš národ na rychlou smrt,“říká Refat Čubarov, původním povoláním archivář.
A pak dává drsný příměr k židovským pořádkovým a správním silám ve velkých nacistických ghettech za druhé světové války. „Pochovávali mrtvé, čistili ulice, ale to jim nedávalo naději, že přežijí. Hitler totiž už rozhodl, že všichni Židé mají být zavražděni. Podobné je to s námi, s krymskými Tatary. My se můžeme pokusit přežít, chovat se tak, jak chce Putin. Ale to jen prodlouží naši smrt jako národa,“říká Čubarov.
Rusku nemůže projít všechno
Jedinou záchranou pro krymské Tatary podle něj je, že se Krym vrátí Ukrajině. Stále věří, že se jako téměř šedesátník dožije návratu na Krym. Světu by podle něho neměl být osud Krymu a krymských Tatarů lhostejný, nejen kvůli tomuto malému národu, ale kvůli nebezpečí, které agresorský příklad Ruska představuje. „Pokud Rusku projde všechno, co teď udělalo, udělají to i další.“ Spojených států. „V žádném případě by nemělo jít o trvalou přítomnost amerických vojsk na našem území,“zdůraznila. Podle ministryně obrany Ine Eriksen Soreideové se jednání ještě ani nedostala politikům na stůl. „Konkrétní návrh bude muset samozřejmě být schválen vládou a parlamentem,“ujistila ministryně.
Plán se hned po zveřejnění nevyhnul kritice. „Umístění amerických vojáků na norské základně povede k silným reakcím. Bude to bráno jako příprava na novou americkou základnu. To vše v okamžiku extrémně složitých vztahů mezi Ruskem a NATO. Opatrnost je namístě,“varoval například John Kristen Skorgen, odborník na obranu a bezpečnost v Norském institutu pro mezinárodní vztahy.
Nejdřív se nás Rusko snažilo uplatit, pak přišly represe, říká Refat Čubarov, jenž předsedá parlamentu krymských Tatarů. Podle něho hrozí třistatisícovému národu pod ruskou okupací zánik.
Takto bude vypadat nejvyšší věž na světě. Včera se začala stavět v Dubaji, která zároveň zveřejnila její vizualizaci po dokončení. Přitom právě v Dubaji už stojí nejvyšší mrakodrap světa Burdž Chalífa, který má výšku antény 828 metrů. Nová budova má být údajně ještě o sto metrů vyšší a otevřít by se měla v roce 2020. Vláda Dubaje však plánovanou výšku nezveřejnila, stejně jako to, kolik projekt bude stát. Podle dubajských zpravodajských stránek Khaleej Times přijde na jednu miliardu dolarů (24,3 miliardy Kč). Věž, kterou navrhl španělsko-švýcarský architekt Santiago Calatrava Valls, bude součástí luxusní rezidenční čtvrti. Má vyvolávat představu minaretu ukotveného k zemi kabely a bude v ní několik vyhlídkových pater, závěsné zahrady, luxusní butikový hotel a turistické atrakce.