Zrušit kraje? To je nesmysl!
Vsouvislosti s volbami do krajů se objevují názory, že kraje jsou zbytečné a měly by se zrušit. Většinou se objevují od politiků, kteří ve volbách neuspěli, což lidsky chápu. Ale to je tak všechno, čemu rozumím. Samosprávné kraje byly ustanoveny vůbec první novelou české ústavy po dlouhé politické diskusi a v praxi podle mě osvědčily oprávněnost svého vzniku a existence. Navíc zrušením okresních úřadů k 31. 12. 2002 a přenesením jejich činnosti na kraje a obce bylo rozhodnuto, že v ČR bude vytvořen tzv. spojený model výkonu veřejné správy, kdy pod jednou střechou krajů (a obcí) bude vykonávána jak samospráva prostřednictvím volených zastupitelů, tak i státní správa – rozhodování o konkrétních právech a povinnostech podle zvláštních zákonů.
Správné rozhodnutí. I když po celou dobu existence tohoto modelu se objevovaly nejrůznější pokusy z pera ministerských úředníků tento stav narušit: tu vymýšleli jakýsi „dopravní úřad“, tu cosi jako malý „okresní úřad“, jindy zase třeba „sociální úřad“, tedy jakési „výsadky“státu a posilování jeho vlivu na území obcí a krajů přímo řízené resortním ministerstvem. Všechny tyto dosavadní pokusy o rozbití spojeného modelu neuspěly, především pro odpor obcí a krajů. Je přece nesporné, že právě obce a kraje jsou nejblíže občanům, a jsou proto schopny nejlépe řešit jejich problémy a vyřizovat jejich žádosti nejen v oblasti samosprávy, ale i státní správy. To přece bylo i cílem vzniku krajů a poslední reformy: přiblížit rozhodování co nejvíce občanům. Nikdy jsem nechápal (nakonec bohužel úspěšnou) snahu ministerstva práce a sociálních věcí odejmout agendu sociálních dávek obcím a svěřit ji státním úřadům práce. V jednotlivých obcích přece nejlépe znají sociální situaci svých občanů a systém jako takový vždy fungoval bez větších problémů.
Blýská se na lepší časy
Pokud jde o budoucnost krajů jako vyšších územně samosprávných celků, jsem naopak příznivec úplného a co do pravomocí i komplexního zemského modelu, kdy by nejlépe veškeré činnosti v oblasti veřejné správy (nejen silnice, střední školy či sociální agenda) byly vykonávány v jejich gesci, koneckonců klidně i agenda úřadů práce. Kraje by prostě měly získat kompletní rozhodovací pravomoci v otázkách veřejné správy v daném regionu. A jestli něčím velmi aktuálně začít, tak třeba novým zákonem o územním členění ČR, když stále platný zákon z roku 1960 je už překonaný a nerespektuje existenci samosprávných krajů. Základním stavebním kamenem veřejné správy by přitom měly být kraje a obce s obecním úřadem s rozšířenou působností. Tady už se blýská na lepší časy, když je připraven návrh nového zákona. Právě v souvislosti s volbami do krajských zastupitelstev by bylo vhodné o budoucnosti krajů a jejich rozšiřujících se kompetencích diskutovat. Občané bohužel význam krajů stále příliš nechápou, což je chyba především krajských politiků.