Politikům Praha věří více než zbytek Česka

Pražané mají k politice vřelejší přístup než obyvatelé ostatních regionů. Ukazuje se to i na účasti v senátních volbách. I když ne na první pohled.

PRAHA Rozčarování z politiky cítí stále více Čechů. Ukazuje to bezpočet průzkumů, podle kterých nemají lidé o politiku zájem. Praha je na tom ale v porovnání s ostatními regiony o něco lépe. Větší důvěru mají u Pražanů politici i politické strany a kladnější postoj mají obyvatelé Prahy i k demokracii.

Vyplývá to z dat velkého sociologického výzkumu Proměny české společnosti, který zjišťoval postoje více než pěti tisíc českých domácností. „O politiku se zajímá 57 procent lidí žijících v Praze, ve zbytku republiky je to méně než polovina,“říká spoluautorka výzkumu Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podobně je na tom i důvěra v politické strany. To, že jsou strany důležité pro dobré fungování státu, si myslí 54 procent Pražanů, ve zbytku republiky je to 43 procent respondentů.

Důvěru vkládají Pražané také v demokracii. Jako absolutně nejlepší formu vlády ji vidí 68 procent Pražanů. Mimo Prahu tak přemýšlí 57 procent lidí. „V Praze je více příznivců demokracie především proto, že je tu méně zastánců názoru, že na režimu nezáleží,“upřesňuje výsledky výzkumu Röschová.

Větší důvěra Pražanů v demokracii, politiky i politické strany tkví podle politologa Jana Charváta například v tom, že je v metropoli více vzdělaných lidí, kteří jsou zároveň v lepší ekonomické situaci. „Takoví lidé snáze přijmou politický systém jako něco, čeho jsou sami součástí. Obyvatelé menších měst mají naopak pocit, že jsou jim politici vzdálení,“vysvětluje Charvát.

S tím souvisí také to, jak si Pražané věří ve vlastní schopnosti se v politice orientovat. Čtyři z deseti obyvatel hlavního města si myslí, že politickým problémům rozumí dobře. Mimo Prahu tak uvažují tři lidé z deseti. „Pražané si přitom vedli lépe i při zodpovídání faktografických otázek týkajících se politiky,“uvádí Röschová.

Daniel Prokop z agentury Median však dodává, že celé Česko, včetně Prahy, zaostává za západními zeměmi v tom, jaké znalosti mají o politice mladí lidé. V mezinárodním průzkumu organizace OECD se v tomto ohledu Česká republika umístila mezi 39 státy až na konci.

Nezájem mladých lidí o politiku podle Prokopa potvrzují i nedávné studentské volby, kterých se zúčastnilo i osmatřicet pražských škol. „To, že studenti volili ve velké míře extremistické strany, není tak překvapivé jako fakt, že si ani mezi nimi nedokázali vybrat relevantní stranu a úspěch měla i v Praze často bezvýznamná uskupení,“míní sociolog.

Senát příliš netáhne

Ačkoliv je v Praze podle sociologů zájem o politiku větší než jinde, na účasti v prvním kole voleb do Senátu se to na první pohled příliš neprojevilo. Za celorepublikovým průměrem, který činí 33,5 procenta, zaostala Praha o dva procentní body. „Je ovšem potřeba si uvědomit, že v Praze tentokrát nebyly senátní volby svázané s jiným typem voleb,“vysvětluje Prokop.

V roce 2010, kdy se konaly senátní volby ve stejných obvodech jako minulý týden, se například volební účast v Praze pohybovala mezi 44 a 50 procenty. Ve stejnou dobu se však konaly také volby do obecních zastupitelstev, které tradičně přitáhnou voličů více. Ve srovnání s mimopražskými obvody, ve kterých se v předchozích letech senátní volby konaly také samostatně, však Praha vychází výrazně lépe. Účast se tam totiž běžně pohybuje kolem patnácti procent.

Podle Charváta je za nízkým zájmem o senátní volby také to, že už od prvních voleb do Senátu v roce 1996 množství stran jeho existenci zpochybňovalo. „I lidé, kteří běžně politiku akceptují, byli mnohem více vystaveni názorům, že je Senát zbytečný,“vysvětluje politolog.