Účet za vodu v bazénu vyletí o tisíce
Česku dochází podzemní voda a stát chce zamezit plýtvání. Cena za velký odběr vody drasticky stoupne.
Napouštění bazénů se v budoucnu drasticky prodraží. Podle expertů je totiž nevyhnutelné, aby se rodinám, které mají abnormálně vysokou spotřebu pitné vody, takové plýtvání mnohonásobně prodražilo. Kdo si v létě pravidelně vyměňuje vodu v bazénu, nezaplatí stovky korun jako dnes, ale tisíce.
Česko je totiž na tom se zásobami podzemní vody téměř nejhůř z celé Evropy.
Vodohospodáři – kteří se inspirovali ve vyprahlém Izraeli – již připravují první krok. Hledají město, na němž by si to vyzkoušeli.
Odhalit plýtvání umožní moderní vodoměry s dálkovým odečtem vody. Ve chvíli, kdy domácnost překročí stanovený limit (například trojnásobek běžné spotřeby), vodoměry začnou automaticky další litry počítat za vyšší cenu. Ostatně na podobném principu fungují elektroměry, které samy přepínají na levnější noční proud.
„Limit musí být nastaven velkoryse, aby bezpečně pokryl standardní spotřebu všech členů domácnosti. Plánované opatření je mířené třeba na ty, kteří si nesmyslně vyměňují dvacet kubíků vody v bazénu. Vůbec by se to nemělo dotknout běžného uživatele, ale jen těch, kteří mají luxusní nadspotřebu,“zdůrazňuje ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Mark Rieder.
„Scénář Izrael“je vhodné vyzkoušet v místech, kde jsou během suchých období problémy s dodávkami vody. „Oslovíme malé vodárenské společnosti, které zásobují oblast řekněme velikosti okresního města, za jakých podmínek by pro ně toto opatření mělo ekonomický smysl,“popisuje Rieder. Nabízejí se tak například obce středního Posázaví či jižní Moravy a z těch větších třeba Rakovník.
Vyspělejší vodoměry – jež jsou asi dvakrát dražší než ty standardní – však již brzy chtějí vyzkoušet ve městě o poznání větším: bezmála stotisícovém Hradci Králové, který má rovněž během sucha problémy.
„Jde o součást plánu, jak šetřit s vodou. V tuto chvíli máme připravené výběrové řízení na instalaci dálkových odečtů vody zatím pouze na budovách škol. Pokud se tento záměr osvědčí, nabízí se jeho využití i pro další městské budovy,“vysvětluje mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková.
esko zažívá jeden velký paradox. Patří mezi první tři evropské země v počtu zahradních bazénů na jednoho obyvatele, zároveň je ale na tom v množství použitelných zásob sladké vody na třetím nejhorším místě z celé Evropské unie.
Dnes platí, že cena vody je stejná nehledě na spotřebu. Výhledově by to mohlo fungovat jinak. Stát se chystá na situaci, že by vodu mnohonásobně zdražil těm, kteří s ní enormně plýtvají. Třeba právě při vyměňování vody ve svých bazénech. Nastavil by maximální denní limit pro domácnosti, a jakmile by jej překonaly, platily by za každý další litr mnohonásobně více.
Ovšem aby bylo možné nastavit dvě cenová pásma, musí se stávající vodoměry obměnit.
Podobný princip funguje v Izraeli a vodohospodáři chtějí vyzkoušet, jestli je ho možné přenést i do tuzemských podmínek. Zatím hledají místo. „Původní idea byla taková, že při standardní výměně vodoměrů by se na některé z pilotních lokalit nainstalovaly modernější vodoměry s dálkovým odečtem. Nyní hledáme první lokalitu, kde by do toho byli ochotni jít,“vysvětluje Mark Rieder, ředitel pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše G. Masaryka.
To ovšem nebude snadné. Vodohospodářské společnosti provozují sítě za účelem zisku, tedy nepotřebují, aby lidé šetřili s vodou, naopak jí potřebují prodat co nejvíce. „Nový systém by tak pro ně musel dávat ekonomický smysl, aby na něm netratily. Požádáme některé z provozovatelů, aby spočítali, za jakých podmínek by to šlo,“doplňuje Rieder.
Neplýtvání zvýší cenu
Záměr, který se zamlouvá třeba i ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), je poměrně razantní a musel by se kvůli němu měnit zákon. I proto lze očekávat velké politické třenice.
Zavedení dražších dálkově odečitatelných vodoměrů totiž zřejmě o něco zvýší i standardní cenu vody. Vodohospodářské společnosti totiž budou chtít své vyšší náklady
Hledáme první lokalitu, kde by si nechali nainstalovat moderní vodoměry s dálkovým odečtem.
a případné snížení spotřeby kompenzovat. Že by je „utopily“ve svých maržích, očekávat nelze.
Ministerstvo zemědělství je k návrhu rezervované. „Musela by být přehodnocena cenová regulace,“říká Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství, v jehož gesci zdroje vody jsou. „Jako vhodný nástroj je z našeho pohledu možné omezení spotřeby vody v období sucha, a to pro činnosti, které nejsou nezbytné, což umožňuje současný zákon,“dodává.
Zákazy zalévání či napouštění bazénů, o nichž je řeč, poslední roky prožívají stovky českých obcí, ale mnohdy se míjejí účinkem. Lidé zkrátka zákaz nerespektují a vodou plýtvají dál.
I proto se objevuje umírněnější názor, že by se technologicky vyspělejší vodoměry přepínaly na dražší ceny jenom tam, kde by byl zrovna vyhlášen akutní stav sucha.
Povinnost využít dešťovou vodu
Autoři Zprávy o stavu vod z předloňského roku odhadli, že Česko má pod zemí více než jednu miliardu kubíků vody, které je schopno využít. Podle expertů je to celkem dost, ovšem ani zdaleka ne tolik, abychom si mohli dovolit plýtvání.
I proto ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vodního zákona, která měla vodárnám zvednout poplatky za odběry podzemní vody. To je mělo donutit, aby se snažily co nejvíce využívat obecně méně kvalitní povrchovou vodu, jejíž čerpání je však paradoxně dražší.
Jenže šéf resortu Richard Brabec návrh krátce před krajskými volbami raději stáhl. Prý nechtěl, aby novelu političtí konkurenti zneužili v předvolebním boji.
V Česku se za den spotřebuje průměrně necelých sto litrů vody na osobu. To není mnoho ani v porovnání se západními státy. I s ohledem na to, že do této sumy je započítána
veškerá spotřeba, tedy například i továren.
Přesto s přicházejícími suchými roky čeká Česko o vodu boj. Zdroje jsou totiž výhradně závislé na dostatku deště a zejména sněhu. Zřejmě se tak rovněž blíží chvíle, kdy budou mít stavebníci povinnost využívat u novostaveb vodu dešťovou i odpadní a tu pitnou šetřit.