„Se separatisty v Doněcku žít nemůžeme“
Ukrajina se musí připravit na vojenské řešení problému se separatisty na východě země, řekl v rozhovoru pro české novináře gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Žebrivskyj.
Na tom, že dnes může sídlit alespoň v téměř dvousettisícovém Kramatorsku, se gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Žebrivskyj osobně podílel. Jako dobrovolník ukrajinské armády byl tento rodák ze západní Ukrajiny v roce 2014 nasazen na frontu na východě země, kde působil jako příslušník vojenské rozvědky. Kramatorsk se podařilo ukrajinské armádě osvobodit z rukou separatistů v červenci 2014. Ale snahy podobně vyhnat proruské separatisty z Doněcka, Luhanska a dalších měst na východě ukončila invaze ruské armády, která přišla separatistům na pomoc.
O klíčové roli ruských sil má Žebrivskyj, který vládne asi na 60 procentech území kontrolovaných ukrajinskými silami, jasno. „Čelíme tady agresi Ruska,“říká. „Jen tanků mají na východní Ukrajině víc, než kolik má armáda Spolkové republiky Německo,“dodává gubernátor.
Je proto hodně skeptický i k uplatnění mírových dohod Minsk 2, jež s patronátem Německa a Francie uzavřelo Rusko, Ukrajina a separatisté. Ani základní podmínka není ze strany separatistů, nebo jak říká Pavlo Žebrivskyj „ruských sil“, dodržována. „V současnosti se útoky Rusů koncentrují nejvíce v oblasti Mariupolu,“popisuje situaci kolem tohoto více než půlmilionového strategického přístavu u Azovského moře, kudy by mohli Rusové vést pozemní koridor na okupovaný Krym.
Separatisté v Doněcku tlačí na to, aby Ukrajinci souhlasili s uspořádáním voleb v takzvané Doněcké a Luhanské národní republice, tedy územích, které spolu s ruskou armádou kontrolují. O tom však nechce Žebrivskyj ani slyšet. „Dokud se bojuje, nemůže být řeč o tom, že by v Doněcku proběhly volby, které by nebyly jen hlasováním pro hlasování,“říká. „Jak může někdo mluvit o svobodných volbách, když dnes v Doněcku není možné mluvit ukrajinsky nebo nést ukrajinskou vlajku, protože za obojí hrozí vězení?“
V patové situaci se jeho administrativa soustředí na odstraňování válečných škod na oné více než polovině Doněcké oblasti, kterou mají Ukrajinci reálně pod kontrolou. V přepočtu stovky milionů korun jdou do oprav boji zničených silnic, mostů, škol a nemocnic, část z toho přichází jako úvěry a pomoc od Západu. „Máme tu také asi šest set tisíc lidí, kteří utekli z okupovaných území,“říká Žebrivskyj, což znamená, že každý pátý obyvatel Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti je „vnitřní uprchlík“. Každý z nich dostává od státu pomoc ve výši necelých tisíc korun měsíčně.
„Lidé už nechtějí k Rusku“
Za největší úspěch posledních dvou let Žebrivskyj považuje, že drtivá většina zdejších rusky mluvících měst už nechce být připojena k Rusku. „Provedli jsme nedávno průzkum a 72 procent obyvatel naší části Doněcké oblasti chce, aby zůstali součástí Ukrajiny, a jen jedenáct procent chce, aby žili v Rusku. Před dvěma roky to bylo zcela opačně,“uvádí Žebrivskyj.
Velkou naději na mírové řešení však nevidí. „Musíme pokračovat v budování silné armády a být připraveni na chorvatské řešení,“připomíná Žebrivskyj operaci Bouře, při níž Chorvatsko bleskovou operací obsadilo separatistická území.