Krajská laboratoř a opeřenec v hrsti

Sledovat povolební skládání koalic v krajích je větší dobrodružství než volby samé. Navíc je tato fáze mnohem barvitější než nějaký volební úprk k cílové pásce. Promítají se do toho všemožné tužby, ambice, strategie, osobní vazby, panické obavy, naivní představy, pragmatické přemety, rozjeté hypotéky a leasingy – prostě život sám.

Je to pochopitelné. Dostat se do krajské vlády zaručuje na příští čtyři roky něco znamenat a moci realizovat své ideje (to v lepším případě), anebo být jen u toků peněz (v tom horším). Nebýt v radě znamená fakticky nebýt vůbec, ztratit čtyři roky čekáním na snad lepší příští.

Včera se všechna dilemata s tím souvisící vyvalila na povrch ve středních Čechách. Tamní TOP 09 na příkaz centrálního vedení partaje vycouvala z chystané koalice s ANO, starosty a ODS, protože je pro ni nepřijatelná babišovská hejtmanka Jaroslava Jermanová. Má to logiku: Miroslav Kalousek si z Babiše a ANO udělal ústřední terč a po volebním výprasku mohl buď uhnout kormidlem, nebo jet zarputile dál, děj se co děj. Zvolil to druhé, a tak raději stáhne své lidi ve středních Čechách do opozice nebo otevřeně podpoří proti senátnímu kandidátovi ANO socialistu Mládka, který označuje živnostníky za parazity.

Kalousek tak činí s nadějí, že tuto zarputilost zúročí za rok v parlamentních volbách. Jako protipól ODS, která vyhladověle skočí po pamlsku kohokoliv, včetně Satana Babiše. Jenže Kalouskův kurz kamikaze vypadá trochu jinak při pohledu z Kladna, Berouna nebo Kolína. Topka se štěpí na hardcore a pragmatiky a po volební nakládačce jí hrozí, že se ještě navíc dokonale znemožní.