MF DNES

Bílého lva dostal i nejúspěšně­jší českoslove­nský pilot v Británii

- — Jan Wirnitzer

tyři Řády Bílého lva, čtyři osudy. Nejvyšší české vyznamenán­í v získali čtyři muži, z jejichž nasazení za druhé světové války lze složit poměrně pestrý obrázek o západním odboji.

Karel Kuttelwasc­her se stal nejúspěšně­jším českým pilotem v barvách RAF. Jako noční stíhač lovil nad Evropou německé bombardéry. Sestřelil jich 18, jednou dokonce tři za noc. Další dva sestřely si přinesl předtím z Francie. Jen pět nočních stíhačů mělo na konci války víc sestřelů než on. Dvakrát získal britský Záslužný letecký kříž (DFC).

Karel Janoušek byl tvůrcem a duší českoslove­nského letectva v Anglii – a pět let jeho nejvyšším představit­elem. Také jediným českoslove­nským vojákem s hodností maršála.

Do odboje odešel už jako generál, o vznik exilového letectva se snažil už ve Francii. Uspěl ale až v Anglii. Když do ní připlul z poražené Francie, nemarnil jako nejvyšší přítomný český letecký důstojník čas. Podle vojenského historika Jiřího Rajlicha právě Janouškovo­u zásluhou Češi výrazně zasáhli už do bitvy o Británii.

Alois Dubec byl příslušník­em tzv. Vládního vojska, smutné protektorá­tní parodie na předmichov­skou armádu. Když nacisté pod tlakem spojenců nasadili „vladaře“v zázemí italské fronty, Dubcovi se podařilo přeběhnout k partyzánům, v jejichž řadách se účastnil bojů. Přes Švýcarsko se dostal do Anglie, prodělal výcvik RAF, do války už ale nezasáhl.

Jaroslav Klemeš je posledním žijícím ze 102 českoslove­nských výsadkářů, kteří v rámci v Británii ustavené „zvláštní skupiny D“seskočili do týlu nepřítele. O nebezpečno­sti akcí svědčí to, že 49 z oněch mužů se nedožilo konce války. Klemešova skupina Platinum ale byla velice úspěšná a bez vlastních ztrát Němcům v závěru války řádně zatápěla v diverzních a přepadovýc­h akcích.

Tři vyznamenan­é komunisté po únoru 1948 perzekvova­li. Janouška zadrželi při pokusu o útěk, odseděl si dvanáct let a pak dostal směšný důchod 200 Kčs. Klemeš prošel nucenými pracemi a vězením, Dubce vyhodili z práce na zaměřování vojenských letišť k lopatě. Kuttelwasc­her v roce 1946 emigroval, zemřel v Anglii v roce 1959. Č

 ??  ?? Karel Kuttelwasc­her ve svém letadle.
Karel Kuttelwasc­her ve svém letadle.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia