Zemanův výběr z hroznů
Seznamem dekorovaných šokoval prezident Zeman méně než tím, koho nevyznamenal. Ve vzduchu se už zřejmě vznáší hradní volba.
Zasloužil si kardinál Dominik Duka nejvyšší domácí řád tím, že šel státu na ruku v tahanici o svatovítskou katedrálu a další objekty na Pražském hradě? Anebo tím, že za Miloše Zemana slouží mše?
Dostal podnikatel Štěpán Popovič, muž, označovaný za stvořitele Petra Kellnera a úzce provázaný s PPF, medaili proto, že má prezident s touto skupinou podobné zájmy v Číně a nechá se vozit miliardářovým letadlem? A vyznamená Zeman postupně všechny komunistické funkcionáře, aby si před příští hradní volbou naklonil voliče KSČM? Po Zdeňku Klanicovi (archeolog) či Miroslavu Tomanovi (národohospodář) to byl tentokrát exposlanec Josef Mandík jako předseda svazu včelařů. O Zemanově stranickém zpěvákovi Danielu Hůlkovi ani nemluvě.
Seznam dekorovaných v den státního svátku lze samozřejmě pitvat jméno po jménu. A vždycky lze na základě faktů i jen intuitivně hledat spojnice, kdy a kde se za minulých pětadvacet i více let cesty vyznamenaných protnuly nebo alespoň mohly protnout s tou Zemanovou.
Zajímavější je sledovat nějakou logickou linku, motivaci či důvod, proč prezident vybral právě tuto třicítku jmen. U Zemanových předchůdců byly seznamy laureátů alespoň do jisté míry otiskem jejich osobnosti, v případě současné hlavy státu to často bývá tak trochu od Bacha po Vlacha. Do svátečního „výběru z hroznů“se v minulosti Zemanovi vešel jak disident Pavel Wonka, tak šéf Slušovic František Čuba, jediný nezlomený z pražského jara František Kriegel i komunistický ministr Toman, ruská disidentka Gorbaněvská i komunistický místopředseda Klanica. V tomto duchu je čtení Zemanovy motivace dál dost obtížné, na jednom pódiu se třeba včera sešli jak proslulý eurohujer Günter Verheugen, tak politolog Petr Robejšek, který dlouhodobě věští Unii temnou budoucnost.
Pokud Zemanovi oponenti v situaci rozbouřené aférou kolem nejmenování Jiřího Bradyho očekávali na seznamu laureátů nějaký šrapnel, tak úplně se nedočkali. Většina jmen, jako diplomatky Filipi, herce Kačera, porodníka Feyereisla, režiséra Jakubiska nebo všech válečných hrdinů, je zcela nezpochybnitelná a další nějak odrážejí názory a preference současné hlavy státu. Aristokratický Klaus prostě vyznamenával jazzmany, Knížáka nebo Jiráskovou, lidový Zeman zase Hůlku, Ringo Čecha a Bohdalovou.
Žádné jméno, které by zvedalo ze židlí jako právě loni bolševický papaláš Toman, se tentokrát neobjevilo, rudý včelař Mandík je jen slabý odvar. Možná je ten letošní střídmý výběr už takovou první předzvěstí hradní volby v lednu 2018 – a snad proto se na seznam nedostali ani dříve běžní lidé typu umučeného kněze Toufara nebo poslankyně Fukové, která odmítla sovětskou invazi. V přímé volbě jde o každý hlas a Zeman potřebuje vysát minimálně celé levé spektrum, tak proč zbytečně dráždit?
Jinak lze stejně jako v minulých letech zapochybovat, zda země naší velikosti, která jen v máločem vyčnívá a ani s nikým neválčí, opravdu rok co rok vyprodukuje na tři desítky osobností s jedinečným přínosem, které už metál nedostaly dříve. Škoda že těm ze Zemanova výběru, které toto kritérium splňují, včera nevzdala hold celá politická elita. Zasloužily by si to.