Unii začínají chybět peníze kvůli migrantům i brexitu
Bez bohaté Británie a s miliony migrantů, kteří chtějí do EU, žádají europoslanci více peněz do rozpočtu.
Británie ještě ani neohlásila vystoupení z Evropské unie, ale výsledek červnového referenda, v němž se těsná většina Britů vyslovila pro odchod z Unie, už teď hýbe unijním rozpočtem. Může za to velký pokles směnného kurzu libry vůči euru, který bude znamenat, že už teď zaplatí Britové do evropské kasy výrazně méně než loni.
„Můžeme požádat Brity o více peněz, ale nemyslím, že by tato prosba byla vyslyšena,“říká německý sociálnědemokratický europoslanec Jens Geier, který měl rozpočet na rok 2017 jako zpravodaj v europarlamentu na starosti. „Podobně můžeme požádat o více peněz do rozpočtu EU další členské státy Unie, ale ani to nebude zřejmě pozitivně přijato,“dodává. Proto navrhuje, aby byly do rozpočtu zahrnuty peníze z různých pokut, které Unie získá. „Zatím se rozdělují mezi členské státy, ale měli bychom je využít k tomu, abychom pokryli deficit unijního rozpočtu.“
Pokles hodnoty libry, který snižuje výšku britského příspěvku, je přitom podle německého europoslance jen předznamenáním problémů, které na Unii čekají, až Británie skutečně vystoupí. Přestože je její příspěvek do unijní kasy díky „slevě“, kterou si vyhádala britská expremiérka Margaret Thatcherová, o něco nižší, než by odpovídalo ekonomické výkonnosti Británie, je čtvrtá největší ekonomika EU se 110 procenty průměrného unijního HDP na hlavu velice významným plátcem do unijní kasy. „Jak je vidět už dnes, nedá se zcela odhadnout, jaký bude mít brexit na rozpočet Unie vliv, a to je věc, s kterou se musíme vyrovnat,“vysvětluje europoslanec.
Brexit však není zdaleka jediná věc, s níž se musí unijní finance vyrovnat. Proto je podle Geiera vůbec otázka, do jaké míry se bude možné držet v příštích letech dlouholetého plánu, který byl vyjednán do roku 2020, kdy mimochodem Velká Británie už v Evropské unii nejméně rok nebude. To je důvod, proč Evropský parlament požaduje po Evropské komisi a členských státech, aby se i dlouholetý rozpočet celkově změnil. Ale ne tak, aby se v něm škrtalo, ale naopak, aby v něm přibyly peníze na neočekávané krize typu té loňské migrační.
„Unie se potýká s velkým množstvím neočekávaných výzev. Když se v roce 2013 vyjednával rozpočet, přicházelo do Evropy jen malé množství běženců, teď jich máme víc než milion ročně. Musíme pochopit, že okolnosti se změnily. Musíme provést změny v mnohaletém rozpočtu do roku 2020, který je prostě překonaný,“varoval jménem Evropského parlamentu Jens Geier. „Potřebujeme ambicióznější rozpočet Unie.“
Více peněz do Středomoří
Ambicióznější, tedy vyšší unijní rozpočet požaduje parlament už nyní. Oproti návrhu Evropské komise chtějí europoslanci v rozpočtu schváleném na zasedání parlamentu, proběhlém tento týden, zvýšení na 160,7 miliardy eur. Tedy o 4,1 miliardy eur (asi 110 miliard korun) víc, než kolik je návrh bruselské komise. O tom, zda to tak zůstane, se teď bude mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU několik týdnů vyjednávat.
Větší část peněz požadovaných Evropským parlamentem má jít na podporu afrických a arabských zemí kolem Středozemního moře, kde jsou uprchlické tábory nebo, které jsou tranzitní země migrace či státy, odkud míří do Unie významné množství přistěhovalců. Unie s těmito zeměmi vyjednává výměnu ekonomické podpory za pomoc při vracení a zadržování proudu migrantů do Evropy. Peníze se podle europarlamentu mají také přidat na boj s nezaměstnaností mladých, která je v západních zemích EU a opět hlavně na jihu Evropy velice vysoká. V Česku, kde je celková nezaměstnanost nízká, naopak nejde o vážnější problém.
Také v návrhu rozpočtu na příští rok schváleném Evropským parlamentem se na řešení migrační krize přesouvá významná část peněz z kohezních fondů, za něž se ve východní části EU staví například dálnice či železnice. Podle českých vládních představitelů však Česko, ale i další chudší státy EU tyto peníze na infrastrukturu dostanou později zpět, a to v navýšených rozpočtech na kohezní programy v příštích letech.