U Teplic vznikají čistě arabské vesnice
Investoři z Kuvajtu nakoupili rozsáhlé pozemky, může tam vyrůst 250 domů
MODLANY Na severu Čech se v tichosti připravuje výstavba desítek rodinných domů Arabů, první jejich velká kolonie v zemi. Právě Arabové, ve většině případů Kuvajťané, skoupili blízko Teplic hektary pozemků, které se změnily ve stavební parcely. A teď žádají úřady, aby jim povolily je zasíťovat, první krok potřebný k výstavbě domů. Lidé protestují, bojí se soužití s Araby, hluku, nepořádku i konfliktů.
Okolo malé vesničky Modlany v Podkrušnohoří skoupili Arabové pozemky, na kterých může vyrůst až dvě stě padesát nových domů. Pro srovnání: dnes zde žije v obci a jejích osadách na 360 rodin.
Na stavebním úřadě v Teplicích leží žádost Kuvajťana Aliho Aliho, jednoho z největších majitelů české půdy, o povolení vybudovat infrastrukturu. Chce stavět komunikace, připojení na vodovod, kanalizaci a osvětlení. „Jedná se o územní řízení na technickou infrastrukturu, které jsme nyní zahájili. Ale vzhledem k tomu, že není ukončené a není veřejné, nemůžeme k němu v tuto chvíli poskytovat bližší informace,“potvrdila vedoucí stavebního úřadu v Teplicích Lenka Mirgová.
MF DNES zjistila, že se jedná o pozemky o rozloze 5,5 hektaru v osadě Drahkov, která pod Modlany spadá. Jakmile budou připojeny na infrastrukturu, může na nich – dle projektu – vyrůst 57 rodinných dom ů, na dalších parcelách, které Arabové v téže osadě vlastní, pak dalších 39. Jen o pár kilometrů dál, v sousedním Kvítkově, je již rozparcelováno 97 pozemků a připravuje se rozdělení dalších necelých čtyř hektarů, původně polí. Zde už i prvních deset domů vyrůstá. „Máme obavy. Jejich svět a jejich kultura je úplně jiná než naše. Z Teplic máme dost zkušeností, jak nerespektují naše pravidla,“kritizuje jeden obyvatel, který má nové domy doslova na dohled. Arabové se o svém záměru příliš bavit nechtějí. Jen opakují, že pozemky jsou určeny ke stavbám domů. „Nemohu vědět, jak budou domy sloužit, je to individuální. Majitelů pozemků je tam hodně a musel bych se ptát jednoho po druhém. Česká republika je rozhodně zajímavá a Teplice si lidé oblíbili i kvůli lázním,“řekl šéf muslimské obce v Teplicích Marei Abass. MF DNES hovořila i s jedním z investorů, Kuvajťanem, který do Teplic jezdí patnáct let. Popisoval, že chce stavět domy pro své krajany jako rekreační, kdy by do části z nich lidé z Kuvajtu, Libye, Saúdské Arábie a dalších zemí jezdili jen na několik měsíců v roce. Tedy sloužily by jako apartmánové, část parcel si přímo koupí bohaté arabské rodiny.
„Proč Češi protestují, pro ně to může být také zajímavé, mohou mít práci. Budou potřeba zaměstnanci, údržbáři, zahradníci,“prohlásil investor.
Lidé založili spolek Periferní vidění a proti skupování pozemků Araby už roky bojují. Sepsali petici, napsali hejtmanovi, odvolávali se na krajský úřad, psali na ministerstva. Marně. „Úředníci nemají žádný dokument, o který by se mohli opřít a takovou výstavbu zakázat, protože je to zcela nová situace,“krčil rameny člen spolku Roman Čech, který nyní píše námitku právě proti povolení vybudovat infrastrukturu na 5,5 hektaru Kuvajťana Aliho. „Kvůli rozloze nad pět hektarů má být posouzení vlivu na životní prostředí EIA, které neproběhlo,“vysvětluje argument lidí.
Proč Češi protestují, pro ně to také může být zajímavé, mohou mít práci. Budou potřeba zaměstnanci, údržbáři, zahradníci. investor z Kuvajtu
Před sedmi lety obklopovala Modlany u Teplic, obec se zhruba tisícovkou obyvatel, jen samá pole. Všude orná půda, žádná stavební parcela.
A pak se to tamní zastupitelé rozhodli změnit. V letech 2009 a 2011 schválili nový územní plán, který rozšířil plochy, kde se dá stavět. Prý proto, aby si mladí mohli vybudovat vlastní domy a vesnice se nevylidňovala.
Brzy se však zjistilo, že na prodeji pozemků, které se změnily ve stavební parcely, se dá velmi dobře vydělat. Zájem projevili arabští podnikatelé, a pár lidí si tak přišlo na miliony za půdu, za kterou by ještě nedávno dostali daleko méně.
A to včetně bývalého starosty Pavla Rajčana, který se o tom dnes už bavit nechce. „Děkuji za dotaz a na shledanou,“zavěsil Rajčan telefon, když se jej MF DNES zeptala, jak vidí budoucnost Modlan v případě, že zde vznikne arabská enkláva.
Bude nás míň než Arabů, bojí se
„Základním problémem je, že se o to lidé nezajímali už tehdy. A dnes máme územní plán, který je paskvil,“vysvětluje Roman Čech, obyvatel Modlan a člen spolku Periferní vidění. Sdružuje místní, kteří vystupují proti tomu, aby zde arabští podnikatelé domy postavili.
Dříve byli lidé jediní, kdo měl strach. Přesvědčovali ostatní, že Arabové obec ovládnou, nepřizpůsobí se zažitým pravidlům, budou hluční a neukáznění.
Teď už i zastupitelé opatrně přiznávají, že směřování Modlan jim dělá vrásky. Bývalý místostarosta a dnes zastupitel Karel Secký, který žije v části zvané Kvítkov, varuje, že až přestane Kuvajt dotovat léčebné pobyty svých lidí v teplických lázních, zůstanou domy prázdné.
„Zbude tu ghetto a opuštěné domy. Pro obec žádný přínos. Nehledě na to, že například v Kvítkově, kde domy vyrostou, budou mít Arabové vůči starousedlíkům převahu sedmdesát ku třiceti,“tvrdí Secký.
Starostka Modlan Stanislava Kondrlová dnes jen krčí rameny. „Je to zkrátka výstavba podle zákona. Arabové pozemky legálně koupili od soukromníků, kteří logicky prodali, komu chtěli. A my se s tím teď budeme muset popasovat,“vysvětluje.
Moc dobře ví, že příliš pák, jak výstavbu zastavit, obec nemá. Už jednou zkusila zabránit zasíťování „arabských“pozemků tím, že by k nim nedovolila vést vodu či elektřinu přes obecní pozemky. Právě o to žádala zastupitele petice, kterou mnozí místní podepsali.
Pak si ale obec uvědomila, že majitelé mohou obecní pozemky obejít a své parcely připojit jinudy.
Na zastupitelstvo, kde se o zasíťování parcel rozhodovalo, pak jeden z arabských developerů vyslal i svého právníka Petra Moravce. Ten Modlanským zopakoval, že jeho klient nic neporušuje a naopak dodržuje všechna pravidla tak, jak si je obec v územním plánu nastavila. „Klient postupuje pečlivě podle platných právních předpisů. Musí se na něj nahlížet jako na každého jiného stavebníka,“shrnul právník.
Zkusit se s nimi naučit žít
Sociologové nyní vyzývají místní, aby se místo marné snahy zabránit výstavbě zamysleli nad tím, jak se pokusit s novými sousedy domluvit.
„Přijdou lidé, kteří patří k bohatším, lépe situovaným a k elitě, nicméně problémy, ke kterým v takových zónách dochází, jsou většinou kulturního rázu. Proto by stálo za to vytvořit systém, kdy podobně, jako existují romští asistenti, by mohli fungovat arabští či muslimští,“navrhuje například sociolog a odborník na extremismus Univerzity Karlovy Jan Charvát. Nepředpokládá, že by výstavba domů lákala třeba extremisty, aby v Modlanech organizovali protestní akce a demonstrace.
Bývalý muslim Lukáš Lhoťan, který dobře zná arabskou komunitu v Teplicích, upozorňuje, že Arabové ve vsi nejspíš zůstanou natrvalo, nejen během lázeňské sezony.
„Část z investorů má trvalý pobyt v Evropě, například v Berlíně. V Modlanech vznikne arabská enkláva, lidé, kteří sem přijdou, se mohou snažit prosazovat své názory a představy i na komunální úrovni. Vše bude záležet na vývoji situace na Blízkém východě,“odhaduje Lhoťan.
Arabská komunita v Teplicích je s výjimkou Prahy co do velikosti území, na kterém žije, vůbec největší v zemi. Už dnes jsou v Teplicích ryze arabské obchody, bistra i mešita.