Válka o autorské poplatky se přenesla do knihoven

Už před rokem a půl uložila akcionářská ministerstva státní České exportní bance (ČEB), aby do dvou let vyřešila alespoň z poloviny ztrátové pohledávky. Nejenže se tak nestalo, ale toxické úvěry od té doby nakynuly z necelých 16 miliard korun na 18,3 miliardy korun.

Banka tratí na půjčkách, které poskytovala na velké exportní projekty

Jan Sůra redaktor MF DNES

Po chystaném razantním zvýšení poplatků pro majitele restaurací či hoteliéry Ochrannému svazu autorskému (OSA) se hraje o podstatné zdražení pro další organizaci hájící autorská správa.

Podle novely autorského zákona, která je ve Sněmovně, by si správce Dilie zastupující hlavně spisovatele či dramatiky mohl přijít ročně navíc nejméně na 60 milionů korun. Jde o poplatky za půjčování knížek a od provozovatelů kopírek.

Už od roku 2000 platí organizace, které nabízejí kopírování za úplatu, peníze organizaci Dilia jako náhradní plnění za případné kopírování autorských děl. Podobný systém u nás platí například i u paměťových karet či jiných médií, kdy se odvádějí peníze hlavně autorům a interpretům hudby.

Zatímco dosud poplatek závisí na počtu kopií, počítá novela zákona s tím, že by se platil paušál z každé kopírky. Takový model už Sněmovna řešila před šesti lety, ale návrh neprošel. Podle šéfa Dilie Jiřího Srstky jde o modernizaci stávajícího, všestranně nevyhovujícího systému.

„A impulz k této změně mimochodem přišel ze strany komerčních poskytovatelů kopírovacích služeb, nikoli ze strany kolektivních správců,“říká Srstka. Současně připouští, že opatření dopadne na ty, kteří kopírují za peníze, různě. „Někteří budou v novém systému platit méně, jiní více,“říká Srstka.

Dilia si od nového systému slibuje zjednodušení, ale jde částečně o ochranu před klesajícím počtem kopírovaných stránek a postupnou elektronizací dat a zajištění příjmů do budoucna. podobě představuje mnohdy skokové zvýšení sazeb, ohrožuje tak poskytování základních služeb námi zastupovaných vysokoškolských knihoven a může nastat právní nejistota při výkladu zákona,“stojí v dopise.

Například na Masarykově univerzitě by se zavedením paušálu odvody zvýšily na dvouapůlnásobek.

Podobný dopad vypočítala i Vysoká škola ekonomická – z pěti kopírek v provozu by stouply náklady dokonce až osmnáctinásobně. Podle vedoucího Odboru informační podpory studia a výzkumu Jana Macha počty kopírek postupně redukují, protože zájem o kopie značně klesá. „Z dvanácti kopírovacích strojů jich máme aktuálně pět,“dodal Mach a zmínil, že pokud změny projdou, zbude jediná.

Podobné je to i s dalším zdražením, které zákon navrhuje – poplatek za každou výpůjčku v knihovnách. Dosud se platí 50 haléřů, podle návrhu dvě koruny. Knihovnám na tento poplatek dává peníze přes národní knihovnu ministerstvo kultury. Ročně Dilia z poplatků vybere 15 milionů, navýšením by se dostala na 60 milionů korun. Ministerstvo kultury s tím však nepočítá. (příjem v mil. Kč)

Některé organizace budou v novém systému platit méně, jiné více.