Trump otřásl světem. Ujetým a vychýleným

Budete-li dítěti něco nepřiměřeně zakazovat, nejenže to jednoho dne udělá, ale udělá to v takové míře, že je to bude mrzet. Teprve potom se uklidní a najde rovnováhu. Ode zdi ke zdi a nakonec všeho s mírou.

Podobně se otáčejí i dějiny. Teze, antiteze a nakonec syntéza. Hegelova dialektika. Osvětluje i to, co se ve světě odehrává nyní.

Ujede-li nějaký trend jedním směrem tak moc, že začne přehlížet a zašlapávat přístupy ostatní, zadělává si na antitezi. Na pohyb právě opačný, jenž původní cestu s obrovskou silou odvrhne. Až neadekvátně ji rozmetá, čímž zároveň doplní, co jí chybělo. Nakonec přijde syntéza – z každého pólu se zachová to, co ve střetu obstojí.

Tendence k rozpadu Evropské unie, růst radikální pravice, vstup Donalda Trumpa do Bílého domu. Není to série náhod a nemělo by to být ani překvapení. Je to zřejmá antiteze k trendu, který ve světě v minulých dvou desetiletích převážil natolik, že začal zadupávat do země všechny ostatní proudy. Tím trendem je prazvláštní karikatura liberalismu, jeho velmi úzký pramínek, z něhož se kamsi vytratila svoboda. Hlouposti začal vydávat za moudra jen proto, že patřily k němu, pošetilým se stalo a priori vše, co by se chtělo podívat na věci z jiných, dokonce tradičních (!) úhlů.

Antiteze k této neadekvátní snaze usměrňovat dítě, jež ve skutečnosti žádným dítětem není, neboť je mnohem starší než jeho teenagerský adoptivní rodič, přijít musela.

Musela přijít antiteze k víře, že rovnost práv znamená také rovnost cílových stavů.

Musela přijít antiteze k víře, že kdo není znevýhodněn, má se podrobit znevýhodnění, aby se srovnal se znevýhodněnými.

Musela přijít antiteze k víře, že společensky handicapované je správné ponižovat tím, že jim odejmeme zodpovědnost za vlastní životy.

Musela přijít antiteze k víře, že člověk, který se zdokonaluje, pracuje, dává práci druhým, musí mít špatné svědomí za zmařené životy těch, kteří nic takového nedělají.

Musela přijít antiteze k víře, že společenské a rodinné recepty staré jen pár desetiletí mohou s pubertální drzostí soudit a zavrhovat tisíciletou lidskou zkušenost.

Musela přijít antiteze k víře, že ten, kdo nesdílí oficiální, moderní pohled na svět, neboť se přiklání k prověřeným hodnotám, nesmí být připuštěn k diskusi, neboť je tmář a zpátečník.

Musela přijít antiteze k víře, že návštěvník je v zemi stejně doma jako domácí.

Musela přijít antiteze k víře, že náboženství není spjaté s tradicí.

Musela přijít antiteze k víře, že společnost disponuje pevně daným bohatstvím, které se spíše rozděluje, než vytváří.

Musela přijít antiteze k víře, že příroda je rezervace k ochraně přirozeně mizejících druhů, a proto do ní člověk nemá přístup.

Musela přijít antiteze k víře, že od státu lze vynucovat ochranu životního stylu anarchistů zaměřených proti státu.

Musela přijít antiteze k víře, že muž a žena nemají jen rovná práva, ale jsou stejní, nerozdílní a bezpohlavní.

Musela přijít antiteze k víře, že pohlaví je kulturní záležitost, dá se měnit a zaměnit.

Musela přijít antiteze k víře, že se příroda mýlí, dává-li dítěti dva rozdílné rodiče.

Musela přijít antiteze k víře, že kdokoliv má státem garantované právo na cizí dítě.

Musela přijít antiteze k víře, že společenství států může mít v praxi vyšší autoritu než stát, od něhož se autorita odvíjí.

Antiteze bývá z principu silná, neadekvátní, v mnoha ohledech ničivá. Přesto je potřeba zachovat klid. Syntézou, jež završí oba prudké výkyvy, by mohla být tolerance různých přístupů ke světu a k životu, které spolu budou svobodně soutěžit. Její Excelence bejvalka. Když už Ivana Trumpová propásla příležitost stát se americkou první dámou, ráda by na úspěchu svého exmanžela trhla alespoň příjemnou několikaletou dovolenou v luxusní rezidenci americké velvyslankyně v Praze. Tedy v krásně nudném Zapadákově, kde má diplomat tak málo práce, že to zvládne i bývalá modelka.