Chci nižší daně pro živnostníky z venkova
Na venkově musí zůstat podnikání, hospoda i koloniál. „Je to potřeba, abychom udrželi vyváženou ekonomiku,“říká obhájce živnostníků Karel Havlíček.
Třeba tím, že udržíme ruch venkova. V Česku žije třetina obyvatel v obcích do tří tisíc obyvatel. Chceme zabránit jejich vylidňování, aby to nedopadlo jako třeba ve Španělsku, kde se z vesnic staly skanzeny. Proto je nutné, aby tam zůstalo podnikání, aby tam dál fungovala hospoda, koloniál, farma a třeba nějaký malý výrobce či penzion. Pokud se to podaří, bude to pro ekonomiku z pohledu udržení určité míry vyváženosti výhodné.
Dá se však úspěšně postavit demografickým trendům?
Ne zcela. Mladého člověka, který chce pracovat s novými technologiemi, dělat biomedicínu nebo pracovat v bance, na vsi neudržíte. Ale jsou lidé, kteří zvažují, jestli odejdou, nebo ne, na venkově se jim líbí, ale nakonec odejdou, protože tam není dostatečná infrastruktura, zázemí. Tedy nepřesvědčovat přesvědčené, ale těm, kteří váhají, vytvořit podmínky, aby tam mohli zůstat.
Co konkrétního by mohlo pomoci?
Předkládáme celou řadu opatření pro živnostníky v malých obcích – daňové zvýhodnění, výhodnější úvěry i záruky, speciální dotace, motivaci pro začínající firmy. S Českou poštou vymýšlíme nový koncept pošta-koloniál, tedy takové malé centrum, kde by byla poštovní přepážka, poskytovaly se digitální služby a současně by se tam daly koupit základní potraviny.
Jaké daňové úlevy máte na mysli?
Chceme prosadit, aby živnostníci v obcích do tří tisíc obyvatel měli sazbu daně z příjmů blížící se nule. Pochopitelně by se to týkalo jen těch, kdo mají malý obrat, třeba těch, kdo nyní využívají výdajové paušály, aby se do obcí nepřehlašovali i velcí. Navíc prosazujeme, aby zaměstnanci, kteří pracují v některé ze dvou tisíc ohrožených obcí, měli úlevu na sociálním pojištění.
Dusí živnostníky vysoké daně?
Mnohem vážnější je, že daňový systém je příliš komplikovaný. Připravujeme nový zákon o dani z příjmu a v něm prosazujeme trochu revoluční koncept. Dnes si může živnostník do určitého obratu vybrat, zda zaplatí daň z příjmů podle skutečných výdajů, nebo podle paušálu. Chceme, aby měl ještě další možnost – dobrovolnou minimální daň. Živnostník by ji zaplatil a vykoupil by se ze všeho, o nic dalšího by se nestaral. Mohlo by to být odstupňované třeba podle výše obratu.
Odrazuje komplikovaná legislativa mladé od toho, aby dělali na sebe?
Jednoznačně ano. Když jako začínající podnikatel zjistíte, že třetinu času zaberou administrativní činnosti, jednání s úřady, otráví vás to. Podnikání je kreativní činnost, nějaké úřadování tam musí být, ale v Česku jsme mistři komplikovanosti, neustále něco novelizujeme, zpřísňujeme, na vše máme sankce, neumíme motivovat.
Může v tom pomoci iniciativa hospodářské komory, která chystá elektronický servis, jenž na jednom místě uspořádá všechny zákony a povinnosti podnikatelů?
O něčem takovém jednáme i s vicepremiérem pro ekonomiku Andrejem Babišem. Podle nás by to ale měl udělat stát a musí to být zdarma. Odmítám, aby podnikatel platil za něco, co je povinností jakékoli gramotné vlády. Je selhání státu, pokud nedokáže zkoncentrovat na jedno místo všechny informace a přehledně je zdarma nabídnout. Přitom ty informace má. Chybí však jejich propojení. Dnes je vrcholem elektronizace jakýsi pseudodigitální vztah – odesílám pořád totéž, jen místo tužky a papíru používám myš a počítač. Ale jinak se moc nezměnilo, stejné věci musím vyplňovat opakovaně a rozesílat na různé úřady.
A nestane se nakonec tím, co bude nejvíc odrazovat živnostníky, elektronická evidence tržeb?
Opozice začala kritizovat podstatu evidence ve smyslu elektronizace prodejů.