Změny ve vyprazdňování nepodceňujte
Trávicí trubice je zvláštní, neuvěřitelně bohatý a pestrý mikrosvět. Bakteriální osídlení v tlustém střevě (střevní mikrobiom) je tvořeno miliardami bakterií, které zajišťují nejen fermentaci jídla, střevní integritu, ale i celkové individuální zdraví člověka. Tyto bakterie rozkládají jídlo a tělo s nimi žije v symbióze. Jejich množství je tak obrovské, že hmotnostně tvoří až 1 kg.
Skladba střevního mikrobiomu se změnila v posledním století se změněnou přípravou potravin, jejich chlazením, mražením, následným rozmrazováním. Rovnováha střevního mikrobiomu je porušena, pokud se některý typ bakterie přemnoží na úkor jiného nebo se tělo setká s těmi, na které v našich
Místopředseda České gastroenterologické společnosti Ondřej Urban zdůrazňuje význam dobré spolupráce lékaře a pacienta. Podle něj je důležité rozlišit situace, kde se v případech průjmu či zácpy ještě lze spolehnout na svépomoc a kdy už je namístě navštívit lékaře. „Samoléčbu lze akceptovat v případech, kdy už pacient ví, že se jedná o dlouhodobý chronický stav,“říká lékař, který vede Centrum péče o zažívání ve Vítkovické nemocnici v Ostravě.
Například je-li průjem doprovázen horečkou, dehydratací, objeví se příměs krve ve stolici nebo průjem trvá déle než dva až tři dny. Velké riziko rychlé dehydratace nastává u dětí a zejména v případech, kdy mají průjem a současně zvracejí. Důvodem k odbornému vyšetření je každá náhlá změna defekačního stereotypu. Defekace čili vyprazdňování střevního obsahu je poměrně složitý reflex. Prvotním podnětem je náplň posledního oddílu tlustého střeva, konečníku. Dojde-li k v této části střeva k určitému vzestupu tlaku, vzniká nervový impulz, který je po přepojení v míše veden zpět. V tlustém střevě pak dochází ke stimulaci peristaltiky tlustého střeva a k uvolnění vnitřního svěrače konečníku. Je to sval, který spolu se svaly pánevního dna zajišťuje uzavření konečníku a brání tak samovolnému odchodu stolice. Změna v defekaci může signalizovat zánět střeva, ale také nádor. Příznaků je řada. Na pozoru bychom se měli mít také při obtížném nebo bolestivém polykání nebo bolesti v žaludeční krajině, zejména pokud je nám nad čtyřicet let. Nebo pokud zaznamenáme nechtěný váhový úbytek, zežloutnutí či různé potíže s vyprazdňováním. Z laboratorních nálezů signalizuje problém nevysvětlená chudokrevnost a pozitivita testu na skryté krvácení do stolice. Nejčastějším důvodem návštěvy gastroenterologa jsou funkční poruchy trávení, jako je bolest v žaludeční krajině (dyspepsie) nebo projevy dráždivého tračníku. Mám na mysli bolest břicha spojenou s problémy při vyprazdňování střevního obsahu. Tyto potíže neohrožují pacienta na životě, ale obtěžují a jsou obtížně léčitelné. Ne vždy pomůže na dráždivý tračník dieta. Někteří lidé, kteří trpí na zácpu, velmi dobře snášejí mléčné výrobky, jiným mléko vadí. Člověk to musí vypozorovat. Když má problémy po mrkvi nebo po jahodách, musí si je odepřít. Frekvence stolice je výrazně individuální a u každého jiná. Někteří zdraví lidé mají stolici dvakrát až třikrát denně, jiní pouze dva- až třikrát týdně. Je omyl se domnívat, že na stolici musíme každý den. Denní vyprazdňování vůbec není nutné a ani není určujícím ukazatelem správné funkce střev. Především upravit životosprávu. Lidé s těmito potížemi by měli jíst častěji a v menších dávkách, v obou případech je důležitý dostatek tekutin. Volit racionální stravu bez dráždivých přísad a omezit spotřebu alkoholu a kávy. Samozřejmě dnes máme k dispozici i různé medikamenty podporující trávení. V poslední době se ukázalo, že někteří lidé netolerují lepek, přestože nemají celiakii. Tito pacienti mají zpravidla pocity velkého nadýmání, často se intuitivně vyhýbají potravinám obsahujícím lepek. Dnes víme, že tato choroba skutečně existuje a bezlepková dieta těmto lidem pomáhá.