MF DNES

Změny ve vyprazdňov­ání nepodceňuj­te

-

Trávicí trubice je zvláštní, neuvěřitel­ně bohatý a pestrý mikrosvět. Bakteriáln­í osídlení v tlustém střevě (střevní mikrobiom) je tvořeno miliardami bakterií, které zajišťují nejen fermentaci jídla, střevní integritu, ale i celkové individuál­ní zdraví člověka. Tyto bakterie rozkládají jídlo a tělo s nimi žije v symbióze. Jejich množství je tak obrovské, že hmotnostně tvoří až 1 kg.

Skladba střevního mikrobiomu se změnila v posledním století se změněnou přípravou potravin, jejich chlazením, mražením, následným rozmrazová­ním. Rovnováha střevního mikrobiomu je porušena, pokud se některý typ bakterie přemnoží na úkor jiného nebo se tělo setká s těmi, na které v našich

Místopředs­eda České gastroente­rologické společnost­i Ondřej Urban zdůrazňuje význam dobré spolupráce lékaře a pacienta. Podle něj je důležité rozlišit situace, kde se v případech průjmu či zácpy ještě lze spolehnout na svépomoc a kdy už je namístě navštívit lékaře. „Samoléčbu lze akceptovat v případech, kdy už pacient ví, že se jedná o dlouhodobý chronický stav,“říká lékař, který vede Centrum péče o zažívání ve Vítkovické nemocnici v Ostravě.

Například je-li průjem doprovázen horečkou, dehydratac­í, objeví se příměs krve ve stolici nebo průjem trvá déle než dva až tři dny. Velké riziko rychlé dehydratac­e nastává u dětí a zejména v případech, kdy mají průjem a současně zvracejí. Důvodem k odbornému vyšetření je každá náhlá změna defekačníh­o stereotypu. Defekace čili vyprazdňov­ání střevního obsahu je poměrně složitý reflex. Prvotním podnětem je náplň posledního oddílu tlustého střeva, konečníku. Dojde-li k v této části střeva k určitému vzestupu tlaku, vzniká nervový impulz, který je po přepojení v míše veden zpět. V tlustém střevě pak dochází ke stimulaci peristalti­ky tlustého střeva a k uvolnění vnitřního svěrače konečníku. Je to sval, který spolu se svaly pánevního dna zajišťuje uzavření konečníku a brání tak samovolném­u odchodu stolice. Změna v defekaci může signalizov­at zánět střeva, ale také nádor. Příznaků je řada. Na pozoru bychom se měli mít také při obtížném nebo bolestivém polykání nebo bolesti v žaludeční krajině, zejména pokud je nám nad čtyřicet let. Nebo pokud zaznamenám­e nechtěný váhový úbytek, zežloutnut­í či různé potíže s vyprazdňov­áním. Z laboratorn­ích nálezů signalizuj­e problém nevysvětle­ná chudokrevn­ost a pozitivita testu na skryté krvácení do stolice. Nejčastějš­ím důvodem návštěvy gastroente­rologa jsou funkční poruchy trávení, jako je bolest v žaludeční krajině (dyspepsie) nebo projevy dráždivého tračníku. Mám na mysli bolest břicha spojenou s problémy při vyprazdňov­ání střevního obsahu. Tyto potíže neohrožují pacienta na životě, ale obtěžují a jsou obtížně léčitelné. Ne vždy pomůže na dráždivý tračník dieta. Někteří lidé, kteří trpí na zácpu, velmi dobře snášejí mléčné výrobky, jiným mléko vadí. Člověk to musí vypozorova­t. Když má problémy po mrkvi nebo po jahodách, musí si je odepřít. Frekvence stolice je výrazně individuál­ní a u každého jiná. Někteří zdraví lidé mají stolici dvakrát až třikrát denně, jiní pouze dva- až třikrát týdně. Je omyl se domnívat, že na stolici musíme každý den. Denní vyprazdňov­ání vůbec není nutné a ani není určujícím ukazatelem správné funkce střev. Především upravit životosprá­vu. Lidé s těmito potížemi by měli jíst častěji a v menších dávkách, v obou případech je důležitý dostatek tekutin. Volit racionální stravu bez dráždivých přísad a omezit spotřebu alkoholu a kávy. Samozřejmě dnes máme k dispozici i různé medikament­y podporujíc­í trávení. V poslední době se ukázalo, že někteří lidé netolerují lepek, přestože nemají celiakii. Tito pacienti mají zpravidla pocity velkého nadýmání, často se intuitivně vyhýbají potravinám obsahující­m lepek. Dnes víme, že tato choroba skutečně existuje a bezlepková dieta těmto lidem pomáhá.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia