„Šikana“s radary skončí
by totiž strážníci mohli pouze na území své domovské obce, na ostatních ne.
Některé obce však tvrdí, že by v tomto případě o sdílení strážníků mohly ztratit zájem, čímž by se zmiňovaný systém sdílení rozpadl. „Asi bychom pak zvažovali co dál, protože pro nás je měření důležité. Obec je průjezdná a rychlost se tu nedodržuje,“říká Monika Dragounová, starostka malé středočeské obce Podolanka.
Kdyby „pronajatí“strážníci možnost měřit rychlost v její obci ztratili, musela by prý starostka najít v rozpočtu statisíce na nějaká měřicí zařízení nebo přesvědčit státní policii, aby se měření v její obci více věnovala.
Podolanka donedávna strážníky sdílela s nedalekou obcí Koleč, jejíž starostka Lenka Skolilová říká, že v její obci by změna vedla ke zrušení obecní policie.
Kdo chce kam...
Jenže právě kvůli strážníkům z obce Koleč se začala snášet kritika na měření rychlosti mimo příslušnou obec. Směna strážníků prý vypadala téměř výhradně tak, že ráno vzali radar a vyrazili na silnici. Přitom městská policie má především dohlížet na pořádek v ulicích. Někteří dokonce tvrdili, že městští policisté měřili s cílem plnit obecní rozpočet. „Letos na strážnících doplácíme asi 700 tisíc korun,“říká starostka Skolilová s tím, že dříve to prý bylo třeba jen pár desítek tisíc.
Vedení obce nicméně kvůli kritice strážníkům několikrát domlouvalo. „Občas měřili víc, než fungovali jako policisté, takže jsme změnili obec, od které si službu pronajímáme,“popisuje dřívější spolupráci se strážníky z obce Koleč starostka Podolanky.
Postupně ji následovaly i další obce a Koleč dnes sdílí své strážníky s dalšími sedmnácti obcemi, v roce 2008 jich přitom bylo osmadvacet.