Zeman chválí EET
Apokalypsa nenastala. Obávaný projekt EET funguje, ukázal průzkum MF DNES
Už týden musí hostinští či kavárníci hlásit Finanční správě každé prodané pivo, oběd či zákusek. Elektronická evidence tržeb – nejproklínanější a nejobávanější opatření Sobotkovy vlády – zatím funguje bez větších technických zádrhelů. Podnikatelé si na novinku začínají zvykat.
Start EET označil za „překvapivě dobrý“i prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro MF DNES. „Poruch bylo daleko méně, než se očekávalo,“řekl.
Zemanova slova potvrdil i rozsáhlý průzkum, který během prvních osmi dnů provozu EET provedla MF DNES celkem v 77 hotelech, barech, cukrárnách, kavárnách či hospodách. „Systém funguje, nemáme technické problémy,“uvedlo 55 oslovených podnikatelů.
Ostatní si stěžují obvykle na kratší výpadky systému způsobené kolísáním internetového signálu.
Zeman přirovnal EET ke kontrolnímu hlášení o vydaných a přijatých fakturách, které je pro plátce DPH v Česku povinné od začátku letošního roku. „To bylo také kritizováno a už přineslo konkrétní výsledky. Klesly podvody s vratkami daně. Samozřejmě platí, že když se povedlo jedno (kontrolní hlášení), zvyšuje to důvěryhodnost toho druhého (EET),“soudí prezident.
Přesto, jak plyne z průzkumu MF DNES, nová evidence tržeb řadě podnikatelů stále vadí: negativně ji hodnotilo 38 procent respondentů. Někteří si stěžují, že je zdržuje, jiné obtěžuje z principu. „Je to buzerace podnikatelů,“shrnuje častý názor Miroslav Balasz z pivnice Kolečko Ostrov.
Průzkum také potvrdil, že EET se pro některé podnikatele stala poslední kapkou, kvůli níž zavírají živnost. Zachytil dva takové případy. Jde o malé podniky na vsích.
Pro Zemana to není argument proti EET. „Nic nebrání obecnímu zastupitelstvu, aby provozovalo vlastní hospodu. Horory na téma zavírání hospod beru s úsměvem, protože si říkám, že ten člověk měl černé tržby, nezdaněné tržby a teď se bojí, že se na to přijde, a proto to radši zavře. Anebo zdraží,“říká prezident. Výpovědi hospodských však ukazují, že skutečnost je mnohem složitější, než jak ji vidí prezident.
Účtenka se tváří jako pravá, jen podnikateli zrovna nešel internet. Může to být ale také trik, jak neodvést peníze státu.
Bar v centru Prahy. Obchodník si úmyslně vypne internetové připojení na pokladně a tiskne účtenky bez kódu FIK, jen s náhradním kódem. Má přitom v počítači software, který umožní, že na konci směny účtenky z pokladny vymaže. Finanční úřad se o tržbách nedozví, stát přijde o peníze.
Evidence tržeb běží teprve týden a v praxi se už objevují první cesty, jak systém obalamutit. Podle finanční správy skutečnost, že software v pokladně funkci smazání tržeb obsahuje, ještě nemusí znamenat, že poplatník dělá něco nelegálního. „Nelegální je však použití poplatníkem v popsaném příkladě,“říká Petra Petlachová, mluvčí finanční správy.
„Pokud zmíněný postup zjistíme, bude s poplatníkem zahájeno správní řízení,“dodává Petlachová. Podnikateli hrozí pokuta až do půl milionu korun, v krajním případě může kontrola provozovnu uzavřít nebo pozastavit činnost.
Je to mnohem sofistikovanější než tlačítko „neevidovat v EET“, které dodávají výrobci pokladen automaticky. To má totiž svoje opodstatnění. Podnikatelé zatím nemusí evidovat všechny tržby, jen ty ze stravování a ubytování. S pomocí tlačítka se nicméně vytiskne účtenka zcela bez ověřovacích kódů, což může být zákazníkům nápadné.
Dva největší hráči na trhu, operátor O2 a Dotykačka uvádějí, že jejich pokladny mazání tržeb z paměti zařízení neumožňují. „Nepodporujeme žádné obcházení, nahrávání ‚zázračných‘ pluginů a podobně,“říká Jiří Grund z eKasy 02. „Pokud někdo v našem systému stornuje účtenku, na finanční správu se odešle jak původní účtenka, tak její storno,“říká Michal Wantulok z Dotykačky. Umí si ale představit, že by někdo svůj software naprogramoval tak, aby se data neodesílala.
Trik z úvodu nicméně není dokonalý. Na každé účtence totiž musí být kód BKP, bezpečnostní kód poplatníka, podle něhož se dá na webu etrzby.cz zkontrolovat, jestli do centrálního systému účtenka přišla. A to až s dvoudenním zpožděním, které zákon obchodníkovi dává na to, aby internet rozchodil. Jenže komu by se chtělo naťukávat 40místný kód, když viděl, že obchodník účtenku vytiskl a postěžoval si na padající internetové připojení? Situaci by mohla změnit připravovaná účtenková loterie. „Pokud si zákazník účtenku vezme, tak stačí pouhý zlomek účtenek přihlášených do loterie, aby to finanční správa identifikovala a provedla kontrolu,“vysvětluje Martin Wenisch, spoluzakladatel systému Malá pokladna. Ani jeho systém popsaný trik neumožňuje.
Účtenková loterie by se měla rozjet v polovině příštího roku. Stát do výher plánuje nalít lákavých 65 milionů korun, přičemž vyhrát může až 360 tisíc účtenek ročně. Výhra je tak atraktivnější než v případě většiny losů prodávaných na stáncích, navíc přihlašování účtenek do loterie bude bezplatné.
Daňová správa ke včerejšímu datu hlásila 809 nahlášených nevydaných účtenek. Dá se předpokládat, že s účtenkovou loterií tento počet ještě stoupne.
Na webu se objevuje další řada návodů, jak systém ověřování účtenek oklamat. „Jste-li kočovným prodavačem párků na poutích a každý týden na jiné štaci, tak se jako nejlepší řešení jeví dát zákazníkovi požadovanou účtenku, na níž ovšem kromě zboží a ceny nebude pravdivého slova,“uvádí anonymní autor na webu dfens-cz.com.
Nebo pokud podnikatel nabízí jen jeden druh zboží (například pronájem pokoje za 1 000 korun na noc), pokladna se může naprogramovat tak, aby opakovaně tiskla již jednou vydanou účtenku. Při ověřování pak bude systém finanční správy účtenku znát, zákazník si jen nesmí všimnout, že nesedí čas, nebo dokonce datum vydání s časem, kdy platbu uskutečnil.
A do třetice lze na účtenku prý použít údaje z již vydaných účtenek jiných obchodníků, jen je třeba upravit částku. Tenhle trik ale, jak si ověřila MF DNES, při prověřování neprojde. „Účtenka nebyla v systému nalezena,“hlásí web. Na účtence totiž musí kromě kódů a data souhlasit také částka.
Nedokonalé účtenky
Mezi nahlášenými hříšníky se nicméně mohou objevit i poctivci, kteří si jen nedokázali správně nastavit, co všechno má na účtence být uvedeno. Celkem jde o devět náležitostí (FIK nebo PKP, BKP, DIČ, označení provozovny, označení pokladního zařízení, pořadové číslo, datum a čas, celková tržba, druh režimu).
„Lidé si pokladny zprovozňují sami a například nemají vyplněné DIČ, případně účtenka neobsahuje číslo provozovny nebo sídlo firmy,“všímá si Jiří Ibl z Malé pokladny. „Dotaz na to, jaké položky mají lidé na pokladně vyplnit, patří k nejčastějším,“potvrzuje Grund z O2.