Steinmeier prezidentem? Ano, shodují se Levice i AfD
Je to takový malý politický zázrak. Vládní koalice, opozice i protestní strany našly alespoň jednou něco, na čem se shodnou. Všem se totiž zamlouvá, aby se německým prezidentem stal Frank-Walter Steinmeier: sociálnědemokratický ministr zahraničí nominovaný vládními stranami velké koalice, zkušený diplomat a jeden z nejoblíbenějších politiků současného Německa.
Muž činu
Steinmeiera jako kandidáta SPD podpořila v polovině listopadu i koaliční CDU kancléřky Angely Merkelové. Obě strany mají ve spolkovém sněmu většinu a jeho zvolení se proto považuje za téměř jisté.
„Je to muž činu, ale role pouze reprezentovat pro něj bude obtížná,“zaznívalo z velké koalice ještě bezprostředně poté, co se její strany na Steinmeierovi shodly. Po necelém měsíci se ale ukazuje, že podpora politického veterána s více než dvacetiletou zkušeností je velmi široká i u voličů.
Podle sondáže agentury Infratest Dimap 82 procent Němců považuje Steinmeiera za „dobrého kandidáta“a rádi by jej viděli jako nástupce odcházejícího Joachima Gaucka. Největší podporu má mezi voliči CDU (94 procent) a SPD (93 procent).
Nejsou to ale jenom příznivci vládních stran, kdo si Steinmeiera v této funkci dokážou představit. Věří mu i voliči Svobodné demokratické strany (FDP, 88 procent) a Zelených (78 procent).
Překvapivě má podporu i sympatizantů postkomunistické Levice a Alternativy pro Německo (AfD), která je zatím především protestní stranou. A to i přesto, že obě strany chtějí do voleb poslat svého vlastního kandidáta. Se Steinmeierem by souhlasilo 67 procent voličů AfD a 65 procent voličů Levice.
To by mohlo znamenat, že Steinmeiera by v tajném hlasování mohli podpořit i někteří poslanci Levice a AfD.
Steinmeier patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi, jeho popularita se pohybuje kolem 70 procent. Němci velmi dobře přijali jeho přesvědčení, že země musí převzít větší díl odpovědnosti za mezinárodní politiku.
Více než polovina Němců, 56 procent, považuje za správné, že se Německo podílí na řešení světových konfliktů ve větším rozsahu než dřív. Za špatný tento postup považuje 37 procent Němců, mezi nimi zejména voliči AfD. Naopak Levice mezinárodní angažovanost Německa podporuje ve stejné míře jako vládní strany.
Uznání veřejnosti ale Steinmeier získal i činem zcela nepolitickým. V roce 2010 se na čas stáhl z politiky, když daroval ledvinu své vážně nemocné manželce.
Nového prezidenta zvolí Spolkové shromáždění, v němž v únoru příštího roku zasedne 630 poslanců a stejný počet zástupců spolkových zemí. Žádná ze stran tedy nebude mít ve sboru 1 260 volitelů většinu. Křesťanští demokraté budou mít 542 až 543 zástupců, sociální demokraté 386 až 388, Zelení 145 až 146, Levice 94, AfD 35 a FDP 33. Zbylí volitelé připadají na menší strany.
Stávající prezident Gauck by sice neměl problém svůj post obhájit, protože se těší široké stranické podpoře, ale v létě oznámil, že se kvůli svému věku nebude ucházet o další volební období.
Nový prezident Německa má nastoupit do úřadu 12. února 2017.
Nominace Franka-Waltra Steinmeiera na post prezidenta nejdřív ve vládní koalici vypadala trochu jako z nouze ctnost. Teď má ale podporu i z nečekaných míst.