Bydlení pro chudé za 11 miliard od státu
Vláda chce utnout byznys spekulantů, kteří předražují nájmy a vydělávají na sociálních dávkách pro chudé
Zatímco třeba ve Velké Británii cizinci skupují lukrativní nemovitosti v centru Londýna, v Česku mezi Rusy, ale i Francouzi či Izraelci jdou na dračku byty ve vybydlených panelácích na litvínovském sídlišti Janov. Jak zmapovala MF DNES, dvoupokojový byt se tam dá koupit už za třicet tisíc korun. A obratem i za patnáct tisíc měsíčně pronajímat sociálně slabým, kteří na nájem dostávají dávky od státu.
„Ty cizince jsem tu nikdy neviděl,“říká muž stojící mezi polozbořenými paneláky uprostřed litvínovského sídliště Janov o majitelích zdejších domů. Těch, kteří by měli bydliště v Litvínově, v katastru moc zaneseno není. Místní tvrdí, že zahraniční vlastníci se k bytům dostávají přes prostředníky z Litvínova, kteří se jim pak starají o výběr nájemného a berou si část výdělku. Ale výhodné obchody lákají i dobře situované Čechy. Na sídlišti Janov byty vlastní třeba Patrik Tomšů, bývalý asistent Davida Ratha.
Byty v sociálně vyloučených lokalitách jsou skvělý byznys po celém Česku. Zatímco v roce 2011 stát na bydlení přispěl 5,5 miliardy korun, vloni jen do konce listopadu 11,2 miliardy. Nájemné pro sociálně vyloučené je přitom často až několikanásobně vyšší než to tržní a pro majitele bytů je to čistý zisk, protože do oprav investují jen vzácně.
Právě dnes by vláda měla jednat o opatřeních, která by vydělávání na chudobě omezila. Stát chce za pomoci cenových map sledovat náklady na bydlení v jednotlivých částech Česka. A na základě toho pak vyplácet lidem příspěvky na bydlení jen ve výši, která odpovídá přiměřeným nájmům v daném místě.
„Zatím úřad práce při přiznávání dávek vychází z tabulek, které zohledňují jen velikost obce, typ vlastnictví a počet členů rodiny. Nehledí tak již na lokalitu či stav bytu,“popsala Lucie Nemešová z Agentury pro sociální začleňování.
Velká část dávek, kterými stát přispívá chudým na bydlení, končí u spekulantů. Ti si říkají o několikanásobek tržního nájmu. Vláda chce byznys utnout.
Pokračování ze str. 1
Podle právničky brněnské organizace DROM Kristýny Fuchsové, která pomáhá klientům řešit problémy s bydlením v sociálně vyloučeném „brněnském Bronxu“, není potíž jen v tom, že stát vynakládá velké peníze na předražené nájemné, což deformuje trh s bydlením, ale i to, že lidé za horentní nájmy často bydlí v polorozbořených bytech a ani ty nemají jisté.
„Běžně se setkáváme s tím, že nájemníci bydlí v bytech, které jsou neopravené a zdravotně závadné, často jsou v nich plísně. Nájemní smlouva se opakovaně prodlužuje po třech měsících, ale máme i případy uzavírání smlouvy na jeden měsíc,“popsala Fuchsová.
Komplikace by ráda do obchodování s chudobou vnesla Agentura pro sociální začleňování plánem, který mapy nájemného ukládá připravit ministerstvu pro místní rozvoj. Finální varianta by měla být hotová do konce čtvrtletí, první výsledky už do konce ledna. Ceny se mají odvozovat z dat Českého statistického úřadu, který údaje o běžících nájemních smlouvách v jednotlivých obcích shromažďuje už nyní.
A protože má mapa zachycovat celkové náklady na bydlení, nepomůžou ani nejrůznější triky, které dnes majitelé bytů zkoušejí. Nájem například opticky vyměří běžný, ale výrazně nadhodnotí zálohy na služby a energie. Přeplatky pak většinou státu nevracejí.
Že cenové mapy a s nimi související pokles dávek na bydlení přivede některé nájemníky na ulici, toho se přitom experti neobávají. „Nepoctiví majitelé bytů budou v případě existence cenových map postupně tlačeni k tomu, aby nadhodnocené nájemné snížili na tržní úroveň. Sociálně slabé rodiny nebo jednotlivci by tím neměli být nijak ohroženi. V případě, že by dávky na bydlení nepokrývaly potřebné náklady spojené s úhradou
nájemného, úřady práce by měly pomoci se zprostředkováním jiného bydlení,“uvedla Nemešová z Agentury pro sociální začleňování.
Realitní experti proti sestavování cenových map nic nemají. „Podobné nadsazování cen podle mého názoru samotný trh vždycky napravit nedokáže. S využitím cenových map souhlasím. Ale bude nás samozřejmě zajímat výpočet, jakým stát k jednotlivým cifrám dojde. To by mohlo být slabé místo,“uvedl šéf Asociace realitních kanceláří Jan Borůvka.
Ministerstvo pro místní rozvoj přitom mapy nájemného jen oživuje. Před lety měly usnadnit deregulaci nájemného a poskytnout vodítko pro případné soudní spory mezi majiteli bytů a nájemníky, kterým se zvýšilo nájemné. Když se však nenaplnily vize o rodinách bez střechy nad hlavou, vláda před čtyřmi lety mapy pro nadbytečnost zrušila. Tentokrát zůstanou neveřejné.
„Nájemné jako cena vzniká na volném trhu a ministerstvo pro místní rozvoj jako státní orgán se musí vyvarovat jakéhokoli cenotvorného efektu, který by mohly takovéto produkty mít,“uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.