Vlak, který nedojel, oživil vášně mezi Srby a Kosovem
Poprvé od konce bojů za nezávislost Kosova zamířil z Bělehradu do Kosovské Mitrovice, kde žije srbská menšina, vlak. Kvůli své „výzdobě“však nedorazil.
Z inaugurační jízdy vlaku, který měl v sobotu po desítkách let poprvé propojit Srbsko se Srby obývanou částí většinou albánského Kosova, se místo symbolu usmiřování obou zemí stala rozbuška nové vlny nesnášenlivosti.
A není divu. S velkou slávou vypravený vlak, který by podle srbských plánů měl brzy začít jezdit pravidelně, byl zvenčí pomalován nápisy „Kosovo je Srbsko“ve 20 jazycích včetně albánštiny (heslo, které dokáže kosovské politiky rozpálit doběla). Jeho interiér překypoval srbskými vlajkami (i úbor hostesek ve vlaku ctil barvy srbské trikolory) a vyzdoben byl kresbami pravoslavných klášterů a kostelů na kosovské půdě.
Kosovo po krvavém boji se srbskými silami v 90. letech minulého století vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku. Od té doby ho uznala řada zemí světa včetně Česka, pro Bělehrad to je však stále nemyslitelný krok.
Na jízdu nacionalisticky „vyšperkovaného“srbského vlaku kosovská vláda již předem reagovala prohlášením, že jízda je provokací. Zároveň upozornila, že někteří jeho pasažéři nemají povolení ke vstupu do Kosova.
Nakonec však Kosovo proti vlaku zasahovat nemuselo. Na hranici jeho cestu dál zastavil sám srbský premiér Vučič – s vysvětlením, že kosovské speciální síly plánovaly trať vyhodit do povětří. Vlak se nakonec včera vrátil do Bělehradu, o vzniklé situaci však mimořádně jednala bezpečnostní rada státu. „Budeme bránit každý kousek svého území,“řekl pak mimo jiné v souvislosti s incidentem srbský prezident Tomislav Nikolič.
Obvinění Vučiče z přípravy útoku na vlak kosovská vláda tvrdě odmítla. Zastavení jízdy však uvítala. „Srbsko se vypravením vlaku dopustilo otevřené agrese,“prohlásila kosovská státní ministryně pro vztahy s Bělehradem Edita Tahíriová a požádala EU a velmoci, aby takovéto provokace zablokovaly.
Po letech zase přituhuje
Ve vztazích mezi Srbskem a Kosovem byl přitom ještě nedávno relativní klid. Obě země přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované EU. Potvrdila ji v dubnu 2013 dohoda, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Hashim Thaci a Ivica Dačič. V posledních měsících se však válka slov mezi Kosovem a Srbskem tvrdě vyostřila. Olej do ohně přililo i nedávné zatčení kosovského expremiéra Ramushe Haradinaje ve Francii na základě srbského zatykače. Haradinaj, který byl v povstání proti Srbům velitelem Kosovské osvobozenecké armády, je podle Bělehradu válečným zločincem, Kosovo to odmítá.
Odborníci upozorňují, že zejména v Srbsku nyní prudce roste nacionalismus. Souvisí to i s tím, že v zemi ztrácí na popularitě perspektiva členství v EU – jednak kvůli její neschopnosti řešit migrační krizi, která se tvrdě dotkla i Srbska, a jednak kvůli stále se vzdalující perspektivě členství. V tu chvíli se z nacionalismu opět stává vítaný pomocník v získávání politických bodů.