Vášně kolem židovského hřbitova
Projekt na pietní úpravu místa někdejšího židovského hřbitova vyvolal antisemitské vášně.
Trochu jsem pochopil, jak se museli cítit moji předkové ve 30. letech, nebo když moje babička vyprávěla o hilsneriádě, říká smutně Tomáš Jelínek, zástupce dobročinné nadace, která se snaží v Prostějově upravit místo, na němž se před druhou světovou válkou rozkládal židovský hřbitov. Teď je tu parčík, kam lidé chodí venčit psy, a také parkoviště.
MF DNES se pokusila zjistit, proč jejich snaha vyvolala ve městě tolik vášní a protižidovských výpadů.
O zaniklém židovském hřbitově nacházejícím se u základní školy a reálného gymnázia, se opět začalo mluvit až po roce 1989. Rabín Louis Kestenbaum z Brooklynu, který se věnuje záchraně židovských památek ve střední a východní Evropě, založil koncem minulého století dobročinnou nadaci WMSBG Kolel Damesek Eliezer, která spolu s českou Federací židovských obcí začala úpravou pietního místa.
V historii Prostějova měli Židé významné postavení. V polovině 18. století tvořili čtvrtinu obyvatel a zdejší ghetto bylo druhé největší na Moravě. Majitelem nejstarší továrny na konfekci, jejíž výrobou Prostějov proslul, byl židovský podnikatel Sigmund Mandl a ve městě se narodil i světoznámý filozof Edmund Husserl. Na hřbitově, který je od loňska kulturní památkou, leží dodnes ostatky možná až dvou tisíc židovských obyvatel města.
Náhrobky místo dlažby
Za druhé světové války zlikvidovalo hřbitov na nátlak nacistů město Prostějov, které ho koupilo jako arizovaný majetek. Náhrobky rozdalo a rozprodalo. Skončily jako dlažba na dvorcích či jako stavební materiál.
Dobročinná nadace před dvěma lety zahájila po ztracených náhrobcích pátrání, kameny našla nejen přímo v Prostějově, ale i v řadě okolních obcí. Jeden majitel ze Žešova u Prostějova si dokonce nechal rozebrat kus zdi na své zahradě, aby si nadace mohla kameny odvézt. „Nemám zájem tomu jakkoliv bránit,“řekl tehdy.
Zastavte „židáky“
Podle židovské tradice by místu posledního odpočinku zemřelých měla být zajištěna patřičná důstojnost, nemělo by být ničím rušeno a s ostatky by se rozhodně nemělo hýbat. V Prostějově se však zformulovala petice, která sebemenší úpravy parku a okolí striktně odmítá. Na podzim pak petiční výbor rozšířil vizualizaci zobrazující místo někdejšího hřbitova obehnané vysokou cihlovou zdí. To ve městě vyvolalo nebývalou vlnu protižidovských nálad.
Na sociálních sítích, na webu, v diskusích a v některých článcích se to začalo hemžit „židáky“, cizáky, židozednářskými klany nebo ultraortodoxními americkými Židy. Další příspěvky hovořily o „drzé židovské obci“, židovské lobby, prožidovské kampani a apelovaly na přesvědčení „řádných křesťanů“a zastavení sionistických rejdů. Jeden anonymní dopis se navážel do veřejně známé osoby a varoval například před židovsko-sionistickým spiknutím.
„Podnětem pro vznik petice byl záměr americké židovské nadace na de facto obnovení zaniklého židovského pohřebiště. Podpisem občané vyjádřili svůj zásadní nesouhlas s tím, aby došlo ke zrušení stávajícího veřejného parku včetně jeho chodníků, přístupů ke škole a laviček. Autoři projektu tzv. rehabilitace židovského hřbitova nejsou občany Prostějova a dosud nepředložili jiné návrhy než ty, které chtějí na místě celého parku a přilehlého parkoviště vytvořit obrovské, ucelené, plotem uzavřené a pro veřejnost zcela neprůchozí pietní místo,“tvrdili autoři petice, kterým se podařilo nasbírat přes tři tisíce podpisů.
Zástupce dobročinné nadace Jelínek to odmítá. „Je to právě mix polopravd, který má v lidech kolem základní školy a gymnázia vzbudit pocit ohrožení neexistujícím plánem na obnovu hřbitova s tisíci náhrobky a vysokou zdí. Židovská strana je vykreslena jako agresivní, nevěrohodná a navrhující něco, co poškozuje Prostějov,“reagoval Jelínek.
Návrh na rehabilitaci totiž vůbec nepočítá s oplocením nebo zrušením přístupu ke škole, ale chce zvýšit pietu místa, rozšířit zeleň a vystavit několik nalezených náhrobků. U parku by měl podle jeho představ
Trochu jsem pochopil, jak se moji předci cítili ve 30. letech nebo když babička vyprávěla o hilsneriádě.
být jen nízký živý plot. Rehabilitaci hřbitova nyní podpořil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Považuji za správné, aby byl jako kulturní památka důstojně upraven jako pietní místo s vědomím, že pro židovské náboženství mají hřbitovy mimořádný význam. Židé kdysi tvořili významnou část obyvatel města,“řekl arcibiskup a odsoudil projevy antisemitismu. „Všichni občané mají jistě právo na projevení svých názorů. Na projevy nenávisti a urážení druhých ale nemá právo nikdo. V naší společnosti, která byla po celou dobu komunismu vychovávána k třídní a náboženské nenávisti, máme běžně k toleranci dost daleko,“dodal.
Leží tu předci, chci pro ně klid
Rozčarovaný z celé situace je potomek starobylé prostějovské židovské rodiny a prostějovský rodák Tomáš Maier. „Je mi z toho celého dost smutno. Na hřbitově jsou prokazatelně pohřbeni moji praprapraprarodiče Joachim Maier a Betty Maier, rozená Fleischer. Měli hodně těžký život. Díky tehdejším protižidovským restriktivním zákonům se ani nemohli vzít, natož mít legálně děti. To jim umožnily až nové liberálnější zákony z roku 1848. Byl bych rád, aby našli pokoj. Pravděpodobně je mých předků na onom hřbitově pohřbeno mnohem více, protože Židé tehdy prakticky neměli možnost se stěhovat. Zároveň nerozumím tomu, proč se město Prostějov nesnaží nějak ekonomicky nebo turisticky předlouhou židovskou historii Prostějova využít,“diví se Maier.
Město Prostějov v pondělí oznámilo, že obdrželo závažné informace k některým aktivitám petičního výboru. „Po prověření všech okolností se rada města k projednání petice vrátí,“sdělila bez bližšího upřesnění mluvčí radnice Jana Gáborová.