Čínský prezident, bojovník za globalizaci
Mezinárodní obchod po letech růstu stagnuje, vyspělé země chtějí chránit své trhy. Globalizace proto získala v Davosu nového advokáta – čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Téměř půl století čekali lidé z nejvyšších pater světového byznysu a politiky, kteří se každoročně začátkem roku scházejí v Davosu, na vystoupení čínského prezidenta. Jejich čekání skončilo včera. Nejvyšší představitel Číny Si Ťin-pching, jehož doprovází početná suita podnikatelů, jim udělil lekci z globalizace.
Projev se neobešel bez velké dávky symboliky. „Obchodní války nemají vítěze, přinesou ztráty oběma stranám. Usilovat o protekcionismus je jako uzamknout se v tmavém pokoji. Sice uniknete větru a dešti, ale nedostane se k vám ani světlo, ani čerstvý vzduch,“prohlásil čínský prezident v přeplněném sále.
Slova Si Ťin-pchinga mířila za oceán, k uším nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se netají snahou o ochranu amerických výrobců před konkurencí ze zahraničí. Nejmocnější komunista světa tak paradoxně poučoval (brzy) nejmocnějšího kapitalistu světa o výhodách volného obchodu. Má to však logiku. Pokud bariéry mezinárodního obchodu začnou růst, Čínu – s podílem téměř 14 procent největšího světového vývozce – to zasáhne o něco silněji než Spojené státy, které mají dostatek vlastních zdrojů, a především koupěschopnou domácí poptávku.
Ačkoliv na odstraňování cel a dalších překážek obchodu vydělávají všichni, právě Čína na ekonomickém propojování světa získala nejvíce. Její podíl na světovém hrubém domácím produktu přepočteném podle kupní síly obyvatel stoupl za poslední tři dekády z 3,4 procenta na více než 17 procent.
Přestože se nejlidnatější země světa snaží své doslova chorobné závislosti na vývozech alespoň částečně vzdát a nahradit ji domácí poptávkou, jakákoliv omezení světového obchodu na ni silně dopadnou. A proto se čínský prezident tolik bije za pokračování globalizace.
„Čína udrží své dveře doširoka otevřené, nezavře je,“slíbil ve svém hodinovém projevu Si Ťin-pching. A neopomněl zdůraznit, že svět čínský trh potřebuje. Experti však pochybují, zda tuhle vizi bude prosazovat také ve skutečnosti. I mnoho českých výrobců by mohlo vyprávět, jak obtížně se na tamním trhu prosazuje.
Většina účastníků, kteří na dýchánky do švýcarského alpského střediska jezdí, se s čínským prezidentem v pohledu na globalizaci nepochybně shodne. Pohled Trumpa je zatím záhadou.
Ačkoli se Trumpovi vyslanci v Davosu (budoucí prezident do Švýcarska nepřiletěl, protože se připravuje na páteční inauguraci) snaží všechny přesvědčit, že i nastupující americký prezident chce zachovat volný, ale férový obchod, jeho dosavadní prohlášení tomu nenasvědčují. Stačí vzpomenout tweety, že Spojené státy zavedou vysoká cla, pokud automobilky Ford, Toyota či BMW postaví továrny v Mexiku.
Nejde však jen o Trumpa. Svět se k protekcionismu začal přiklánět už měsíce před jeho zvolením. Státy například loni zavedly čtyřikrát víc ochranářských opatření v porovnání s rokem 2009, světový obchod zpomalil.
V mnoha případech se svět jen brání neférovým praktikám čínských výrobců i tamních úřadů. To je třeba případ nedovolené státní podpory čínských vývozců oceli, která poškodila evropské oceláře včetně těch z Česka.
Zda ochranářská opatření pomohou udržet pracovní místa ve vyspělých zemích, kde mzdové náklady násobně převyšují ty čínské, je ovšem pochybné. Dávno rozjetou globalizaci totiž jen s pomocí cel zastavit nelze.