Brexit podle Mayové: žádné kompromisy
Británie chce úplný odchod z Evropské unie i z volného trhu, oznámila britská premiérka Theresa Mayová.
Pryč z jednotného trhu Britský rozchod s Evropskou unií bude úplný, oznámila britská premiérka Theresa Mayová v dlouho očekávaném projevu. Británie podle ní zcela opustí i jednotný evropský trh a nebude usilovat ani o přidružené členství v EU.
Předsedkyně britské vlády Theresa Mayová ve svém včerejším, dlouho očekávaném projevu naznačila, jak bude vypadat další postup Británie ve vyjednávání odchodu z Evropské unie.
Vláda podle ní zvolí variantu takzvaného tvrdého brexitu. To znamená, že nebude usilovat o částečné ani přidružené členství, ale o zcela nový typ partnerství.
Mayová také potvrdila, že do konce března aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy a zahájí tak vyjednávání o brexitu. Nová dohoda mezi Unií a Británií by měla vzniknout do dvou let. Už dříve ale diplomaté na obou stranách upozorňovali, že celková doba nakonec může být ještě podstatně delší.
Británie také odstoupí z Evropského soudního dvora a dalších unijních institucí, vzniknout by měla i nová celní dohoda s Unií. Kromě toho začne kontrolovat počet lidí přicházejících z unijních zemí.
Otázkou ale stále zůstává, jak konkrétně se brexit dotkne evropských občanů žijících v Británii a Britů v členských státech Unie. Mayová sdělila jen to, že Británie se nechce cizincům zcela uzavřít, ale že chce být atraktivní zemí především pro ty „nejlepší a nejbystřejší“.
Parlament bude hlasovat
Mayová ve svém projevu před státními zaměstnanci a zahraničními diplomaty také potvrdila, že konečnou dohodu před jejím přijetím předloží ke schválení britskému parlamentu.
Podle finančních analytiků to byla právě tato slova, která zastavila propad libry. Britská měna od červnového referenda o odchodu Británie z Evropské unie oslabila zhruba o dvacet procent, dolů ji tlačí zejména nejistota ohledně dopadů brexitu na ekonomiku a zahraniční obchod. Po příslibu parlamentního hlasování libra znovu posílila.
Británie podle Mayové bude usilovat o vytvoření zcela nové obchodní dohody s EU.
„Britské firmy by měly mít co nejširší možnosti obchodovat s EU, což platí i naopak pro evropské firmy v Británii. Ale jasně říkám, že to neznamená účast na jednotném trhu Unie,“řekla premiérka.
Evropská unie totiž podmiňovala existenci bezcelního přístupu Británie ke kontinentálnímu trhu s půlmiliardou obyvatel právě volným pohybem osob. Podle Mayové ale čtyři základní svobody, na nichž je EU postavena, tedy volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, Británie jako celek nechce přijmout.
„To, co navrhuji, nemůže znamenat sounáležitost s jednotným unijním trhem, který by nám bránil v uzavírání našich vlastních obchodních dohod. A to nejen s EU, ale také se starými a novými spojenci mimo Evropu,“dodala Mayová.
Může začít „obchodní válka“
Podle předsedy opozičních labouristů Jeremyho Corbyna je Mayová připravena spustit obchodní válku, aby prosadila svou. Také podle ministra financí Philipa Hammonda udělá Británie, cokoli bude třeba, aby ochránila svou ekonomiku – včetně toho, že se odvrátí od evropského trhu jinam.
„Pokud Británie opustí EU bez smlouvy o přístupu k jednotnému trhu, přinejmenším krátkodobě naše ekonomika utrpí. V takovém případě budeme muset změnit hospodářský model,“řekl Hammond listu Welt am Sonntag.
Británie se ale podle Mayové chce podílet na evropských projektech ve vědeckém výzkumu a inovacích, spolupracovat s unijními zeměmi v oblasti bezpečnostní politiky, terorismu, obrany a výměny informací v rámci tajných služeb.
Velké problémy může mít premiérka paradoxně doma. Na její projev totiž vzápětí reagovala skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Skotsko by podle ní mělo mít možnost hlasovat o své nezávislosti v případě, že Británie skutečně opustí jednotný evropský trh a nevyjedná si novou obchodní spolupráci.
Ukončení členství Británie v EU, nazývané brexit, vychází z výsledků referenda konaného 23. června 2016. Podobné referendum se v zemi konalo již v roce 1975 – tehdy voliči rozhodli o setrvání.