Čechy v cizině by mohlo spasit komando

Pokud v nějaké exotické zemi unesou Čechy, mohla by je v budoucnu zachraňovat speciální armádní jednotka z Prostějova. Novela ústavy, kterou dnes začnou projednávat poslanci, by totiž měla výrazně zjednodušit vysílání vojáků na krátké mise do zahraničí. Nově by k tomu stačilo rozhodnutí vlády, doteď bylo nutné, aby se sešly a odhlasovaly to obě komory parlamentu. To bleskový, a navíc utajený zásah prakticky vylučovalo.

Přelomovou změnu předložili poslanci napříč všemi stranami ve Sněmovně vyjma komunistů. Mezi předkladateli je i ministr obrany Martin Stropnický (ANO) či šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

„Tato změna je i nezbytnou reakcí na zásadní proměnu bezpečnostního prostředí. Umožní i flexibilně naplňovat náhlé a naléhavé požadavky vyplývající z našich spojeneckých závazků v NATO, například vyslat vojáky k účasti na operacích sil velmi rychlé reakce,“dodala jedna z předkladatelek poslaneckého návrhu, Jana Černochová z ODS.

Česká republika se totiž už v roce 2014 zavázala, že v případě potřeby poskytne svoje vojáky NATO pro rychlý zásah. A to v řádu týdnů. Při současném schvalování by to však nejspíše nestihla.

To, že na rozdíl od řady jiných evropských zemí je česká ústava ohledně nasazení armády mimořádně přísná, potvrzují i experti. „Je tu určitá dvojkolejnost, pro kterou není důvod. Policisty může svým rozhodnutím do zahraničí na pomoc třeba se střežením hranic vyslat ministr vnitra,“říká ústavní právník Jan Kudrna.

O problému s nynějším zněním ústavy ohledně vysílání vojáků poslanci debatují už roky. Sama vláda sice vojáky do zahraničí maximálně na 60 dnů může poslat už nyní, ale ústava to sešněrovává podmínkami – může to být jen jako součást společné akce NATO, při mírových operacích OSN za souhlasu cílového státu nebo při ekologických katastrofách. Ústavní novela by tyto tři podmínky zrušila. Vojáci by tak mohli do akce i třeba v případech, že souhlas cizí vlády získat nejde, protože zemi řídí hned několik vlád naráz nebo se vedení země kompletně zhroutilo.

Parlament by však pořád armádu měl pod kontrolou, protože by nasazení armády mohl svým hlasováním zvrátit. Avšak ne všichni poslanci se změnou souhlasí. „Nelíbí se mi, že by mělo být možné nasazení armády vládou proti vůli cílové země a bez souhlasu OSN. Stalo se v minulosti už několikrát, že vláda neměla důvěru Sněmovny. Jednou vyvolaný konflikt se přitom dá těžko vzít zpět,“konstatuje šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). Ke schválení změny ústavy přitom předkladatelé budou potřebovat získat hlasy alespoň 120 z 200 poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

„Nelíbí se mi, že by mělo být možné nasazení armády jen vládou.“Jeroným Tejc, ČSSD