Je tady zima. Je tady smog. Rok co rok
Zimu co zimu se řeší, že je v Česku smog. Letos poněkud více, neboť je ho taky více a je skoro všude. Kdysi se obvykle říkalo, že se smog válí jen kolem Ostravy a spol., kde se mu daří díky těžkému průmyslu a jeho komínům. Kolem Ostravy znečištěné ovzduší je, komíny tady stojí taky, jenže ono se to má se smogem i malinko jinak.
Průmysl se na znečištěném ovzduší samozřejmě podepisuje. Nicméně jeho vliv je už dnes přece jen na poněkud jiných číslech než za mého dětství, kdy jsem smog ještě považoval za obyčejnou mlhu. Ostravský ArcelorMittal, někdejší Nová huť Klementa Gottwalda, například před čtyřiceti lety vypouštěl do ovzduší ročně čtyřicet tisíc tun prachu. Dnes jsou ty tuny díky miliardovým ekologickým investicím a modernizacím sražené na pětistovku. A to se bavíme jen o jedné společnosti…
Firmy už jsou i ve stadiu, že tvrdí, že dál modernizovat nemohou, že jsou na technologickém maximu. Lidé z jejich okolí říkají, že si to nemyslí, že vzduch u nich pořád smrdí a že technologie se vyvíjejí, takže hodnoty vypouštěných škodlivin půjdou určitě ještě časem srazit.
Je to možné, navíc – co bychom si namlouvali, když bydlíte vedle hutě, tak to není zrovna čistá adresa. Ukazování prstem se u smogových problémů už ale nějakou dobu přesouvá také jinam. Tady je jeden z hlasů z pravidelných diskusních fór MF DNES, která v Ostravě děláme: „Když jsme dělali studie a sledovali vliv jednotlivých zdrojů znečištění, tak jednoznačně vyšlo, že ekologizační vlnu máme za sebou a opatřeními na oxidy síry a dusíku se dostaneme na maximální technologickou úroveň, kterou v tuto chvíli můžeme mít. Máme za sebou veškerá ekologická opatření, emise klesnou na úplné minimum a bude nás trápit primárně doprava a lokální topeniště,“řekl Milan Chromík, jednatel společnosti Veolia Vedlejší produkty ČR.
Lokální topeniště a doprava – není to nic nového, mluví se o nich stále více. Já bych k nim coby moravskoslezské specifikum přidal ještě Polsko. Polsko meteorologicky a s průmyslem a s lokálními topeništi. Polský průmysl nejede v přísných emisních limitech jako ten český. Poláci za ekologii už pár pokut dostali, k tomu mají vyjednané výjimky a do ovzduší toho chrlí více než Češi. A více toho chrlí i jejich domácnosti. Malý příměr: V Moravskoslezském kraji je podle odborníků 50 tisíc kotlů na tuhá paliva. Část z nich díky ekologickým dotacím zmizí. Na polské straně je jich půl milionu. Plynofikace tam do obcí úplně nedorazila a kotlíkové dotace zatím nemají…
Zpět k meteorologii – v zimě fouká vítr z Polska do Česka. Do Ostravy a Moravskou branou dál a dál. Co sem vzduchem asi tak letí, je patrné z předešlého odstavce.
V Moravskoslezském kraji jsou na tom nejhůře Věřňovice, což je část obce Dolní Lutyně na Karvinsku. 68 dní v roce tam dýchají nadměrné množství škodlivin, tedy zhruba jednou tolik, kolik povoluje zákon. Tamní starosta Pavel Buzek má o smogu jasno: část škodlivin do obce vane z Polska, zbytek začmoudí domácí kotle.
Proč zrovna Věřňovice? „Zrovna u nás je měřicí stanice,“říká starosta. Takže jinde je to obdobné. Kdy se to změní?
Polsko se má začít zlepšovat od roku 2019. Končí mu výjimka kolem emisních limitů, navíc se chce obout do kotlů. Pak záleží na tom, jak hodně se do kotlů a přetížené dopravy budeme obouvat my tady v Česku. Vzhledem k tomu, že obouvání se do čehokoliv není naše silná disciplína, tak si myslím, že pár let ještě zimu co zimu o smogu psát budeme.