Nefunkční Balkán. Nastal zase čas na změny hranic?
Na západě Balkánu se nyní opět mluví o změnách hranic. Je to debata plná vášní, ale politologové se shodují v jednom: vize Evropské unie jako místa, kde se zahojí rány, vyvanula.
SARAJEVO, BĚLEHRAD Začal s tím uznávaný mezinárodně politický magazín Foreign Affairs. Timothy Less, někdejší diplomat v Makedonii a Bosně, ve své analýze Nefunkční Balkán nejdříve konstatoval, že „multietnický“model států vzniklých na troskách bývalé Jugoslávie nefunguje – především v Bosně, ale ani v Makedonii a Kosovu odtrženém od Srbska. A na závěr se zeptal: Není čas pohnout s hranicemi tak, aby si více „sedly“s etnickým složením obyvatel?
Less vycházel hlavně ze sílící tendence bosenských Srbů odtrhnout se od zbytku Bosny, z jen o něco nenápadnější snahy bosenských Chorvatů udělat totéž a z problémů s albánskou menšinou v Makedonii.
Prakticky okamžitě se objevily konkrétní – a hodně ostré – nápady. Největší ohlas vzbudil americký kongresman Dan Rohrabacher, předseda podvýboru Sněmovny reprezentantů pro Evropu, Asii a náhlé hrozby. Ten v albánské televizi mimo jiné prohlásil, že Makedonie je umělý stát a měl by být rozdělen podle etnik mezi Bulharsko (podle některých historiků nejsou Makedonci ničím jiným než Bulhary) a Albánce, ať už ty se sídlem v Tiraně, či ty se sídlem v Prištině.
Drsné nápady – jen pro někoho
Nejostřeji protestovalo Srbsko – premiér Aleksandar Vučič kongresmana označil za albánského lobbistu. Albánie ani Kosovo nereagovaly, pozorovatelé si však všimli, že činitelé bulharských nacionalistických stran jeho prohlášení horlivě sdíleli na internetu.
Kromě toho Rohrabacher poslal dopis srbskému prezidentu Tomislavu Nikoličovi, v němž ho přesvědčoval, že jediným klíčem k urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem je výměna severních oblastí v Kosovu obývaných Srby za jižní cíp Srbska obývaný Albánci.
Pro Srbsko, odmítající se vzdát Kosova, je to dosud nepřijatelná myšlenka, Rohrabacherovu vizi však posléze zopakoval muž, kterého Srbové hodně respektují – Ivor Roberts, bývalý velvyslanec Británie v Bělehradě. Jeho slova si vyslechl i srbský ambasador v Londýně při křtu Robertsovy knihy Rozhovory s Miloševičem.
Většina balkánských politiků a komentátorů označila návrhy na změny hranic podle etnik za nežádoucí ústupek nacionalistům. „Tyto návrhy odporují způsobům života na Balkáně platným po staletí – i přes hrůzy jugoslávských válek – a mohou přiblížit další vlnu etnických čistek,“varoval například analytik zpravodajského serveru BalkanInsight Jasmin Mujanovič a vyzval spíše k většímu angažmá ve prospěch multikulturní společnosti. „Západ by neměl ustupovat od svých priorit, které si nastavil už po druhé světové válce,“dodal. Podle něj je argument, že menšinám se lépe daří v zemích, kde nejsou tak velké, aby představovaly hrozbu většině, nekorektní.
Politologové z obou znesvářených táborů se nicméně na něčem shodli. Především na tom, že v regionu přestalo působit „opium tlumící etnické vášně“– perspektiva brzkého členství v EU. „Motor usmiřování přestal běžet s tím, jak de facto skončilo rozšiřování Unie,“napsal Timothy Less. A Mujanovič k tomu dodal: „Ve stínu brexitu a volby Donalda Trumpa je jasné, že zájem EU o Balkán teď bude jen klesat.“