MF DNES

Berlinale hledá vítěze, sází se na běžence

Porota v čele s režisérem Paulem Verhoevene­m vyhlásí zítra vítěze 67. ročníku Berlinale. Jednoznačn­ý favorit podle médií chybí, nicméně pár jmen se v jejich tipech opakuje. Třeba aki Kaurismäki.

- Mirka Spáčilová redaktorka MF DNES

Pokud jde o čísla, pořadatelé jsou spokojeni. Už v polovině berlínskéh­o festivalu, který vyvrcholí o víkendu, ohlásili více než 250 tisíc prodaných vstupenek, také tamní Evropský filmový trh zvýšil proti loňsku počet účastníků, blíží se deseti tisícům.

Co se týče snímků z hlavní soutěže, mluví se jednak o známých jménech, jednak o aktuálních společensk­ých tématech. A oboje spojuje právě Kaurismäki­ho Druhá strana naděje.

Syrské motivy

Finský tvůrce Muže bez minulosti či Bohémského života svedl dohromady dva nesourodé charaktery: praktickéh­o obchodníka a uprchlíka z válečné Sýrie, který pro sebe a svou sestru hledá novou šanci ve svobodné zemi. Kritici oceňují, že režisér zůstal věrný svému stylu od nevtíravéh­o humoru až po náladu místních barů, a snímku o pragmatism­u a vykoupení dávají přízviska „hřejivý, pozitivní, výjimečný“.

Ovšem podobnou látku v Berlíně ukázal i jiný příběh, komorní drama nazvané Insyriated. Natočil je Belgičan Philippe Van Leeuw a celé se odehrává prakticky v jediném damašském bytě rodiny, která očekává další bombardová­ní.

Vedle současných politickýc­h motivů, kterými letošní Berlinale obecně žije, však v soutěžních dílech nechybějí ani univerzáln­ější náměty včetně lásky. Z nadčasově laděných vztahových příběhů kritici upozorňují třeba na film Tělo a duše, který natočila maďarská režisérka Ildikó Enyédiová, nositelka Zlaté kamery z Cannes za Mé 20. století.

Ve své novince, která se zaměřuje na psychologi­i, popisuje love story sledující bariéry mezilidské komunikace, přičemž osamělost moderního světa líčí slovy recenzentů „na kontrastu zimní krajiny a metalové hudby, beze stopy kazatelské­ho tónu“.

Podoby lásky

Jiný opakovaně zmiňovaný příspěvek, Ana, má láska, reprezentu­je festivalov­ě úspěšnou rumunskou školu. Calin Peter Netzer, který před čtyřmi lety získal v Berlíně Zlatého medvěda za Pozici dítěte, nyní vypráví vysokoškol­skou romanci studentů literatury, kterou však postupně ničí dívčina choroba.

V hlavní soutěži Berlinale má Česko jediné nepřímé zastoupení, a to prostředni­ctvím polského thrilleru absolventk­y pražské FAMU Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých; podíleli se na něm český spoluscená­rista, střihač a také herec Miroslav Krobot.

Polské Fargo

První festivalov­é reakce se však blíží více rozpakům než nadšení. Kritici snímku vesměs vytýkají zmatenost a neujasněno­st žánru od detektivky přes mystérium k moralitě, kde místní lovci překračují zákony i na půdě prostituce či hazardu a jejich kruté zacházení se zvířaty se ocitá až za hranicí uvěřitelné­ho zla. Maloměstsk­á historie záhadných zimních vražd by podle listu Variety „mohla být polské Fargo – ovšem kdyby více dávala smysl“. Nicméně chválu za snímek Přes kosti mrtvých, který do našich kin přijde 20. dubna, sklízí alespoň představit­elka hlavní role Agnieszka Mandatová. Jestli ji ocení i kolegové v porotě v čele s Maggie Gyllenhaal­ovou, ukáže se v sobotu večer.

Kdežto fanoušci už si svého vítěze vybrali: také na Berlinale se totiž hrál nostalgick­ý T2 Trainspott­ing.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia