Jak se přepočítávají fazolové lusky Hrášek, pórek, celer, nebo led s příměsí mrkve?

I uprostřed zimy si můžete uvařit pořádnou zeleninovou polévku. Stačí v obchodě vybrat mraženou zeleninu, ne jenom sáček promrzlé drti a ledu.

Když se před deseti lety našlo na Sibiři zmrzlé tělo mamutího mláděte, vyvolalo to mezi vědci hotový poprask. Půlroční samice byla totiž výborně zachovalá.

V budoucnu se možná stane ze zmrzlé Ljuby pramáti znovuvzkříšeného živočišného druhu, nám může prozatím posloužit alespoň jako doklad toho, nakolik účinným konzervantem je tuhý mráz.

Pokud dokáže uchovat v relativně dobré kondici pravěkého chobotnatce, co teprve čerstvý hrášek, kedlubny či květák na pár měsíců či let. „Zmrazování je spolehlivá a také jedna z nejšetrnějších konzervační technik, při níž přijde zelenina o minimum nutričních látek,“potvrzuje Aleš Rajchl z Ústavu konzervace potravin pražské VŠCHT.

Obecně to tedy platí, jaká je však realita v českých obchodech? Co si uprostřed zimy odnesete v sáčku z mrazicího boxu, když v regálech čerstvě sklizená zelenina chybí?

Zeleniny víc než dost, k tomu málo vad i vody

MF DNES nechala otestovat dvanáct vzorků mražené zeleniny, která je u nás běžně k dostání a z níž doma můžete uvařit zeleninovou polévku.

Laboratoř VŠCHT dostala za úkol ověřit, kolik zeleniny a jak velký podíl vody v sáčku kupujete, kolik vadných kousků vám mrazírny přibalí a také z čeho se zeleninový mix vlastně skládá.

A verdikt? Z většiny vybraných směsí uvaříte polévku bez problémů, v kastrolu budete mít skutečnou zeleninu, nikoliv jen led s přídavkem mrkve.

Na obsahu zeleniny výrobci zpravidla nešetří a v sáčku jí bývá minimálně tolik, kolik se slibuje na obalu. Nevzhledných či poškozených kousků se při přebírání našlo relativně málo a ani vody v laboratoři z kukuřice, cibule či fazolek neokapalo zbytečně mnoho.

„U zmrazených potravin existuje u hmotnosti možnost kladné i záporné odchylky. Všechny vzorky ovšem legislativní požadavky na hmotnost balení splnili, většinou obsahovaly sáčky zeleniny o něco více,“shrnul Rajchl to podstatné.

Laboratorní testy ukázaly i to, že zelenina byla obvykle správně uskladněna a neprošla tepelným zemětřesením. Jakmile totiž celer, pórek či brokolice začne roztávat, pustí na povrch vodu, a když teplota znovu klesne, kostky, růžičky či řezy omrznou a spojí se do nevzhledného chuchvalce. Jak potom taková zelenina chutná, si asi dokážete představit.

Téměř nejdražší, jednoznačně nejhorší

Z pohledu laboratoře se tedy mražené zeleninové směsi ukázaly jako solidní artikl. Když však platí nějaké pravidlo, pak z něj obvykle existují i výjimky. A jestliže se na většinu mražené zeleniny v sáčku dá spolehnout, jsou vzorky, jejichž nákup raději dvakrát zvažte. Zřejmě netřeba příliš připomínat, jak nesmyslnou prací bývala trestána Popelka. Jen si vybavte ten záběr z filmové pohádky: aby si hřmotná macecha pojistila, že Popelka náhodou neokouzlí prince na plese, přiměla ji po večerech přebírat hrách smíchaný s popelem. Nic příjemného, tedy pokud vám nepomáhají spřátelení holubi. Úkol, který musela splnit laboratoř VŠCHT, byl ovšem ještě protivnější – přebrat desítky sáčků zmrazené zeleniny, roztřídit každý vzorek podle jednotlivých druhů a oddělit vadné kousky. „Každý vzorek nám trval přibližně půl hodiny,“zrekapituloval Aleš Rajchl úsilí svých „Popelek“, které trávily hodiny tříděním zmrzlých kostek, růžiček, řezů a plátků. Zatímco přebírat Podzimní polévkovou směs Chira nebo Tesco VitaKids bylo téměř za odměnu, probojovat se nepřehlednou drtí Tesco Value bylo na hranici možného.

Třeba taková směs Mochovanka společnosti Ardo: nadrobno krájená zelenina byla při nákupu sice téměř nejdražší (100 gramů směsi mrkve, celeru, pórku a cibule stálo 8,54 Kč, zatímco průměrná cena byla 5,67 Kč), přitom obsahovala desetinu okapané vody a také nejvíc vadných kusů (přes 5 %).

V 350gramovém balení si tak koupíte okolo 35 gramů zmrzlé vody, bezvadné zeleniny je nakonec v sáčku sotva 30 deka.

„O vašich zjištěních jsme informovali naše oddělení kvality a požádali jsme je o okamžité prošetření,“slíbil Olivier Caspers, manažer společnosti Nomad Foods Europe, která zastřešuje několik značek mražených potravin.

Vysvětlovat toho přitom musí zástupci značky Ardo víc. Na obalu Mochovanky jsou totiž zásadní chyby – jen pár centimetrů od sebe najdete vytištěna dvě naprosto odlišná složení. Jedno z nich neobsahovalo celer, který přitom tvořil více než třetinu směsi. To by pro lidi s alergií na tuto zeleninu mohl být závažný problém.

„Pracujeme na nápravě, která povede k opravě, případně stažení tohoto výrobku z trhu,“ubezpečil spotřebitele za firmu Ardo Olivier Caspers.

Jak je důležité číst etikety

Penalizaci minus 30 procent z výsledného hodnocení za závažné chyby ovšem neutržila jenom Mochovanka.

Stejnou „pokutu“dostala i mražená zelenina na váhu, kterou nabízí obchodní řetězec Globus a pro niž jezdí zákazníci ze širokého okolí. K nákupu je vábí právě možnost, že mohou přesně vidět, zda v plastovém sáčku nemají jen samou mrkev a pár kostek petržele.

Jenže i do zeleniny z Globusu se dokázala vloudit zásadní chyba – zatímco štítek na mrazicím boxu nabízel polévkovou směs Frigoexim za 35 korun za kilogram, váha tiskla etikety zeleniny z produkce firmy Agro Jesenice, která je o 14 korun na kilo dražší.

Oba produkty má hypermarket ve Zličíně v nabídce, jenže... „Špatně jsme přidělili čísla váhy ke zboží, polévkové směsi jsme zaměnili. Tato chyba byla v regálech naštěstí jen po velmi krátkou dobu,“vysvětlila mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Globus směs přitom měla šanci umístit se o dost lépe, protože neobsahovala nevzhlednou drť či přemrzlé slepence, které jsme našli v zelenině, jež se umístila před ní.