Vzácný Slavíčkův obraz rybníka bude vystaven teprve počtvrté
Mezi rodinnými domy v oblasti starých Jinonic denně projíždí až dvanáct tisíc aut. Neúnosná situace se týká nejen místních, ale i obyvatel sousedních Radlic či Nových Butovic. Nesnáze má vyřešit dostavba Radlické radiály, jejímž úkolem bude odvést tranzitní dopravu ve směru z dálnice D5 až na Městský okruh v oblasti u Zlíchovského tunelu. Jenže sami Jinoničtí proti stavbě nyní nejhlasitěji protestují.
Tvrdí, že projekt, který aktuálně připravuje pražský magistrát, problém nevyřeší a tisíce aut pod jejich okny zůstanou. Proto žádají, aby byl na radiále minimalizován počet vjezdů a výjezdů v oblasti Jinonic. „Nemusím být dopravní inženýr, abych si spočítal, že pokud do už nyní přecpané oblasti od Zlíchova na Smíchov přijede ničím neregulovaný proud aut od západu po Radlické radiále, začne se zde zavírat vjezd do Radlického tunelu a auta budou ve velkém využívat místní ulice Jinonic,“upozorňuje zdejší obyvatel František Čuba a poukazuje na dnes obvyklý jev, kdy v případě dopravních kolon jsou na městských tepnách dočasně uzavírány tunely Mrázovka, Strahovský nebo části komplexu Blanka. A právě to samé podle něj hrozí také v případě Radlické radiály, na níž se plánují hned tři tunely.
Radnice omezí řidiče
Podpořil proto iniciativu lidí žijících v okolí a jako předseda petičního výboru prosazuje požadavky uvedené v petici, pod kterou se dosud podepsalo 460 obyvatel. Františka Čuby se stavba radiály dotýká dvojnásob, protože má vést v celé šíři přes jeho pozemek. Tvrdí, že jako účastník územního a stavebního řízení stavbu blokovat nechce, zároveň však připouští, že na jeho další postup bude mít vliv, jak k jejich požadavkům přistoupí magistrát a jakou verzi projektu se nakonec rozhodne schválit.
Jedním z problematických míst je plánovaná mimoúrovňová křižovatka Řeporyjská, kde někteří místní žádají, aby byl oproti projektu zcela zrušen výjezd do Karlštejnské ulice, a nelákal tak řidiče zkracovat si tudy cestu v případě dopravních komplikací na radiále.
Radnice Prahy 5 letos koncem ledna představila kompromisní návrh řešení, který by sice zneprůjezdnění Karlštejnské po sjezdu z radiály nepožadoval, ale jehož cílem by bylo zavést opatření, která řidiče od průjezdu obytnou čtvrtí odradí. „V souvislosti s námitkami zejména ze strany obyvatel Jinonic jsme nechali zpracovat studii zklidnění Jinonic s tím, že městská část bude podmiňovat realizaci stavby provedením těchto dopravních opatření,“prohlásil radní pro dopravu Prahy 5 Tomáš Homola (DJK).
Znamenalo by to především, že v celé oblasti vznikne zóna s rychlostí 30 km/h, kde jízdu řidičům znepříjemní i zpomalovací prahy. Městská část je přesvědčena, že pak zde bude konečně klid. Pokud však lidé žijící v oblasti navrhovaná opatření odmítnou, radnice slibuje, že ustoupí a bude požadovat odstřižení oblasti od radiály.
Nejblíže zprovoznění
Hlavní město v tuto chvíli plánuje vybudování mimoúrovňové křižovatky v plném rozsahu, případné změny neochotně připouští. „Pokud se nepřipojení Karlštejnské ulice stane podmínkou Prahy 5, pak lze projekt patřičným způsobem upravit. Je ovšem nutné brát v potaz, že její nepřipojení povede v přímém důsledku ke zhoršení dopravní situace v okolní komunikační síti,“upozorňuje mluvčí Prahy Vít Hofman.
Přes tyto komplikace je Radlická radiála stále nejblíže zprovoznění ze všech velkých dopravních staveb v metropoli a přípravy pro stavbu nadále pokračují. Magistrát předpokládá, že letos v červnu bude zahájeno územní řízení a optimistický předpoklad zahájení stavby je rok 2019. Celkově by radiála měla být dlouhá 5,5 kilometru, z toho více než polovina trasy povede v tunelech. Zasáhne do území nejen Prahy 5, ale i Prahy 13.
Hlavní město by mohlo už za dva roky začít s dostavbou Radlické radiály. V cestě však stojí obyvatelé Jinonic, kteří se obávají, že se dopravní zátěže nezbaví, a stávající projekt odmítají.
Jde podle odborníků o jeden z nejzásadnějších obrazů českého impresionismu, přitom obraz Hostišovský rybník předního českého impresionisty Antonína Slavíčka z roku 1902 viděli lidé dohromady jen třikrát. Na výstavě Spolku výtvarných umělců Mánes v roce 1931, v Jízdárně Pražského hradu v roce 1961 a naposledy před dvěma lety během výstavy Má vlast. Dílo má nevyčíslitelnou hodnotu a Slavíček snese srovnání například s otcem francouzského impresionismu Claudem Monetem.
V říjnu ho lidé uvidí znovu v rámci velké výstavy českých impresionistů v Jízdárně Pražského hradu s názvem Světlo v obraze. Výstava potrvá do ledna příštího roku a Slavíčkův rybník tam doplní další třicítka jeho obrazů a díla Maxe Švabinského, Oživení expozice středověkého umění chystá od 24. února Národní galerie v klášteře sv. Anežky České. Výstava Očím skryté nahlíží díky speciální kameře v infračerveném spektru pod povrch více než padesátky deskových obrazů ze 14. až 16. století. „Návštěvníci tak mohou spolu Václava Radimského nebo Antonína Hudečka.
Slavíček vytvořil za svůj krátký život asi pět set děl. Roku 1910 spáchal v nedožitých čtyřiceti letech sebevraždu střelou z revolveru. Obraz Hostišovský rybník byl předělem v jeho tvorbě, kdy z barevných s originálními díly odhalovat jejich skryté vrstvy a být svědky prvních fází vzniku vzácných obrazů,“uvádí autorka a kurátorka výstavy Štěpánka Chlumská. Na snímku je obraz Mistra Theodorika, který původně chtěl namalovat jinak ruce. (et) pestrých scén přesedlal na melancholické obrazy krajin. „Podivně krásným a zároveň divně syrovým obrazem je Hostišovský rybník,“pronesl básník Vítězslav Nezval.
Obraz včera vyzvedli organizátoři výstavy z depozitáře Pražského hradu a nyní ho převezmou restaurátoři, kteří ho očistí a barevně rozjasní. „Restaurátorské dílny jsou o dvě patra níže pod depozitářem, takže nemusíme obraz přenášet venku, kde by hrozilo jeho poškození,“říká vedoucí oddělení uměleckých sbírek Pražského hradu Martin Herda. Samotný depozitář je důkladně střežen jak v rámci bezpečnosti, tak kvůli klimatu. „Je tu stabilní vlhkost okolo padesáti procent a teplota asi osmnáct stupňů Celsia, což je pro obrazy ideální,“dodal.