Dominikáni a Praha
Unikátní fragment gotického reliéfu Krista nalezl kaplan akademické farnosti Petr Vacík, když vysával v suterénu jižní věže kostela Nejsvětějšího Salvátora. Zřejmě jediný dochovaný zlomek sochařské výzdoby bývalého dominikánského chrámu zpustošeného za husitů se válel na zemi. „Luxuji, všechno se mi vejde do vysavače, najednou kámen, který se jen přicucne a nejde vyndat,“popsal Petr Vacík. Pěkný kámen si nejprve položil na poličku, až pak ho předal archeologům, kteří nevěřili svým očím. „O tento kamínek pečovalo 30 až 40 lidí,“líčil archeolog Jan Havrda, který se podílí na výzkumu. A odborné expertizy nekončí, frag- ment se podrobí dalšímu zkoumání po Velikonocích.
Středověká špička umění
„Jde o skutečně vynikající umělecké dílo, pocházející z doby karlovské či václavovské, z let 1370 až 1380. Téma Krista v zahradě Getsemanské bylo tehdy velmi aktuální. Paralely k němu lze najít například v rakouských zemích,“popsal artefakt Jan Royt, historik a prorektor Karlovy univerzity. Objev podle něj dokazuje, jak hluboký vztah k výtvarnému umění dominikáni měli. I jejich zásluhou tato umělecká forma české provenience tehdy náležela k evropské špičce. Fragment zachycuje klečící postavu oblečenou do zřaseného oděvu s tváří obrácenou vzhůru. „Dochází zde k produchovnění forem a tvarů,“sdělil Jan Royt.
„Jde opravdu o unikátní objev,“potvrdil výjimečnost nálezu také archeolog Havrda. Dominikánský klášter v místech, kde se nyní nachází areál Klementina, zanikl za obrazoboreckých bouří v roce 1420. Někdejší klášter se posléze ocitl čtyři metry pod úrovní podlahy stávajícího chrámu sv. Salvátora. Duchovní život v komplexu u Křižovnického náměstí znovu oživil
– první členové řádu přišli do Prahy, usídlili se na Poříčí. Přibližně v roce se stěhovali do areálu současného
– V tomto areálu se nacházela řádová dominikánská studia generalis, teologické učiliště a také
– Husité během revoluce zdemolovali dominikánský klášter. Dominikáni oblast nynějšího Křižovnického náměstí opustili v roce a uvolnili místo jezuitům.
– V suterénu jižní věže chrámu kaplan objevil pozůstatek vzácného reliéfu Krista. Ten bude představen veřejnosti.
až příchod jezuitů v 16. století a stavba Klementina a současného kostela Nejsvětějšího Salvátora.
Nález neobyčejně cenného úlomku byl poněkud kuriózní. Duchovní Petr Vacík v přízemí jižní věže chrámu zpovídá věřící, loni se proto rozhodl tamní prostor vyčistit. Vysával i jímku zvanou sakrárium, umístěnou mezi dvěma křesly a zakrytou dřevem, sloužící k vylévání svěce- né vody a odkládání zbytků rituál- ních předmětů. Přitom mu ve vysa- vači uvázl též objemnější předmět, později určený jako Kristus ve chvíli usebrání a rozjímání před blížícím se utrpením.
O tom, zda a v jaké expozici dojde k vystavení cenného předmětu, se teprve rozhodne. Místo by mohl zaujmout například v expozici Muzea hlavního města Prahy, Národní galerii anebo ve vznikajícím arcidiecézním muzeu. Zájem má ale i Národní knihovna. Tato instituce by si přála, aby fragment zůstal vystaven v Klementinu, v jehož areálu byl nalezen.
Dnešní slavnostní představení fragmentu Krista bude součástí takzvaného Popelce umělců. „Jedná se o setkání víry a umění. Jeho tradice vznikla před více než 90 lety v Paříži jako vzpomínka na umělce padlé v I. světové válce,“vysvětlil tradici Tomáš Halík, farář akademické farnosti, prostoru sloužícího k dialogu mezi vírou a kulturou.
Ochránci víry
Bílí mniši, řád bratří kazatelů Dominika Guzmana neboli dominikánů, se v pražských městech objevil již krátce po svém založení, za vlády Přemysla Otakara I. První sídlo měl v roce 1225 na Poříčí u dnes již zaniklého kostela sv. Klimenta. Záhy se ale stěhoval do areálu nynějšího Klementina proti Karlovu mostu.
Dominikánské kláštery náležely všude k ohniskům vzdělanosti, nejinak tomu bylo v Praze. „K jejich konventu náleželo i studium generale, řádové teologické učiliště, předchůdce Karlovy univerzity,“uvedl Tomáš Halík. Dominikáni však byli také pověřeni inkvizičním úřadem. Bílí mniši ve zjitřené atmosféře pražských měst na přelomu 14. a 15. století ostře polemizovali s církevními reformátory Matějem z Janova, mistrem Janem Husem a dalšími. I proto za husitských bouří Pražané areál dominikánského kláštera zdemolovali.
Po příchodu jezuitů do Prahy v roce 1556 se dominikáni vystěhovali nejprve do areálu kláštera sv. Anežky. Po bitvě na Bílé hoře získali chrám sv. Jiljí na Starém Městě, zabavený protestantům, okolní domy a hřbitov. Zde vybudovali velkolepý barokní komplex, jejž spravují dodnes.