SARA SANDEVA

a svých devatenáct let působí jako mimořádná profesionálka, která přesně ví, co dělá. Už nyní má i manažerku. S novým rokem utnula dvousezonní angažmá v denním seriálu Ulice, což diplomaticky komentuje takto: „Chci se pracovně posunout dál.“ Hraje ve filmu Muzzikanti. Natáčení seriálu Rapl má emočně spojené s dřinou, ale s výsledkem je spokojená. Systematicky stoupá výš a výš od čtrnácti, kdy zvládla nesnadnou roli autistky v seriálu Gympl, a s racionálním nadhledem svede vyjmenovat faktory, proč si myslí, že se jí tolik daří: „Mám jednu velkou výhodu do začátku – s mými makedonskými rysy jsem v Česku typově odlišná, a díky tomu asi zajímavá. Ale to je jen genetická dispozice.“A pak bodově shrne, jak v herecké branži zářit a nevyhořet:

1. Podpora rodiny. „Když vás drží vaši nejbližší a máte doma klid, člověk je pak vyrovnaný a tím pádem může odvést dobrou práci v divadle a na place.“

2. Nezbláznit se z úspěchu. „Když se mi ve čtrnácti totálně změnil život, protože jsem se začala objevovat v televizi, rodiče mi řekli: Stop, budeš stát nohama pevně na zemi. Uvědom si, že tu práci děláš, protože tě baví, ne kvůli obdivu a komentářům. Nezapomínej, kdo jsi, a chovej se ke všem okolo s úctou.“

3. Vzdělávat se. „Sleduju filmy, učím se z nich, hodně taky čtu.“

4. Být připravená. „Dost často si doma po večerech zkouším dialogy a monology, hraju si sama pro sebe, snažím se porozumět svému tělu a svým emocím a učím se s nimi pracovat. Vyplácí se to, protože na place pak nemáte na všechno tolik času.“