Snil albánský prezident v Srbsku o Velké Albánii?
BĚLEHRAD, TIRANA Po téměř 70 letech přicestoval v úterý albánský prezident do Srbska. Dá se to označit za historický mezník – poslední albánskou hlavou státu, která se ocitla na srbském území, byl v roce 1948 pozdější dlouholetý vůdce stalinistického režimu Enver Hodža. Že by nynější návštěva byla známkou zlepšování vztahů mezi zeměmi? Spíš naopak.
Nynější albánský prezident Bujar Nishani totiž zavítal jen na jih Srbska – do oblastí, kde většinu tvoří etničtí Albánci. Návštěvu Bělehradu a nejvyšších srbských činitelů neměl na programu. Jediný kontakt s vládními činiteli se odehrál na hranici, kde byl jen zmocněnec srbského kabinetu. Srbský premiér Alexandar Vučič poté kritizoval fakt, že při slavnostním setkání nezazněla srbská státní hymna.
Koho má Preševo za prezidenta
Albánský prezident navštívil Bujanovac a Preševo, dvě hlavní centra albánské menšiny v Srbsku. Podle albánských médií sem dorazil, aby společně ze zdejšími lidmi oslavil 130. výročí založení první školy vyučující v albánštině. Vítaly ho tisíce zdejších Albánců s albánskými vlajkami a transparenty: „Vítejte, prezidente!“
Nejen tyto transparenty, naznačující, že místní uznávají jinou než srbskou hlavu státu, vyvolaly ve zbytku Srbska kritiku. Tamní média návštěvu označila za oživování vize takzvané Velké Albánie, státu, který by pod správu Tirany zahrnul kusy území Černé Hory, Srbska, Makedonie a Řecka.
Neřeší se přitom moc otázka Kosova, kde Albánci tvoří jasnou většinu, a pro mnoho pozorovatelů je hranice mezi Kosovem a Albánií jen fiktivní. Právě Kosovo, jehož hranice jsou od chvíle, kdy v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, dosud tématem sporů, je nyní spíše než Albánie „mostem“k odtržení dalších regionů s Albánci v okolních zemích.
V oblasti, kterou nyní navštívil prezident Bujar Nishani, se většina tamní populace vyslovila už v 90. letech minulého století k přičlenění ke Kosovu. A v roce 2011 zde za tento cíl bojovaly ozbrojené milice. Pro Srbsko má přitom region mimořádný význam – vede tudy významná tranzitní spojnice s Makedonií a Řeckem.
Srbové kritizují i fakt, že albánský prezident zavítal mezi Albánce v Srbsku zrovna ve chvíli, kdy se v sousední Makedonii vyhrocuje konflikt o práva tamní albánské menšiny. Vytvoření vlády tam nyní zablokoval makedonský prezident s tím, že odmítá pustit k moci strany, které chtějí posílit postavení Albánců v zemi (mimo jiné zavést albánštinu jako druhý úřední jazyk v celé zemi).
Místo signálu pro uvolňování vztahů tak návštěva albánského prezidenta v Srbsku vyslala spíše další tvrdou připomínku nekončících sporů. Nejsilněji v této souvislosti zazněly výroky srbského premiéra Vučiče, který přitom nyní musí volit slova opatrně – už za měsíc ho čekají volby, v nichž kandiduje jako horký favorit do křesla srbského prezidenta. „Nikomu nelze dovolit, aby si snil své sny na úkor srbského území a srbských národních zájmů,“komentoval Vučič návštěvu z Albánie. A ještě ostřeji se vyslovil srbský viceprezident Predrag Mitrovič. Ten nazval Nishaniho příjezd „brutálním vměšováním se do vnitřních záležitostí Srbska“.