Barvami proti obezitě

Na potravinách se začnou objevovat „semafory“. Mají pomoci odhalit nezdravé jídlo.

Lucie Russel žije ve skotském Edinburghu a s barevnými štítky na potravinách má spoustu zkušeností. „Řídím se tím u cukrů, když kupuji cereálie, a maminka u tuků při koupi šunky,“popisuje.

Ve Velké Británii mnoho potravin nese na přední straně obalu zelenou, oranžovou nebo červenou barvu. Množství cukrů, tuků, nasycených tuků a solí je posuzováno podle takzvaných referenčních hodnot vztahujících se na 100 gramů či 100 mililitrů. A nejde pouze o produkty šesti velkých společností, které se minulý týden dohodly na jednotném označování.

„Používání barevných semaforků je určitě dobrá myšlenka. Toto značení je výhodné pro lidi, kteří nechtějí studovat podrobnější nutriční hodnoty potravin, které musejí být na potravině uvedeny, nebo se v hodnotách vůbec neorientují a nevědí, jaká čísla sledovat a jakým hodnotám se přibližovat,“prohlašuje Hana Málková, jednatelka společnosti STOB zaměřené na boj proti obezitě.

MF DNES zkusila podle britského modelu obarvit tři výrobky prodávané v Česku – kakaové miňonky společnosti Mondelez (dříve Opavia), banánek v čokoládě od Nestlé a klasickou „plnotučnou“Coca-Colu.

Pokud by se používala stejná kritéria jako v Británii, svítila by na obalu miňonek tři výstražná červená světla (cukry, tuky a nasycené tuky) a jedno zelené (sůl), u banánku dvě červená (cukry a nasycené tuky), jedno oranžové (tuky) a jedno zelené (sůl).

Coca-Cola by oproti tomu vypadala skoro zdravě. To je ale dáno tím, že jde o slazenou a ochucenou vodu, která by kromě zelené za chybějící tuky a soli získala jen oranžovou za cukr.

Spor o porci

O rostoucí obezitě, a to hlavně u dětí, se debatuje ve všech vyspělých zemích. A zároveň se hledají řešení, jak na nezdravá sladká, tučná či přesolená jídla výrazněji upozornit.

Zdánlivě vstřícná dohoda nadnárodních koncernů přesto rozpoutala diskusi. „Obří výrobci junk foodu (nezdravé snacky či rychlé občerstvení – pozn. red.) jsou obviňováni z pokusu zmást rodiny novými etiketami, které udělají jejich výrobky zdravější,“napsal například britský deník Daily Mail vyzbrojený mimo jiné názorem spotřebitelské organizace Which? Kritiku společnosti schytaly jak od spotřebitelských organizací, tak od některých výživových odborníků.

Nadnárodní firmy totiž preferují, aby se barvy, které citlivého zákazníka nalákají či odradí od koupě, odvíjely raději od velikosti porce stanovené pro ten který druh jídla, a nikoli podle dosud užívaných referenčních hodnot na 100 gramů.

„Hlavní změnou oproti současnému schématu, které je používáno ve Velké Británii, je zohlednění velikosti porce. Domníváme se, že pro konzumenty je znalost výživových hodnot na porci vysoce relevantní,“potvrzuje mluvčí Nestlé v Česku Andrea Brožová.

Tento přístup je ovšem problematický. Pokud by barvy v nutriční tabulce závisely nejen na složení, ale i na velikosti porce, nebude na první pohled jasné, jestli je lepší si koupit malý banánek v čokoládě, nebo větší miňonky.

„Ze zkušeností z ambulance a seminářů vím, že je rozhodně výhodnější informace shodná pro všechny výrobky, a to na 100 gramů. Údaje vztažené na porci jsou spíše zavádějící, zejména pokud je porce odlišná od velikosti balení,“potvrzuje Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice a členka Fóra zdravé výživy.

Zásadní podle ní bude informační kampaň pro zákazníky, která by jim vysvětlila, co značení říká a v jakém kontextu je potřeba to chápat.

„Je rozdíl, jestli člověk sní 200gramové balení, nebo pouze malé balení o třetinové hmotnosti. Takže by to alespoň sloužilo k tomu, že by spotřebitel bral v potaz kromě složení i velikost porce,“přiznává Hana Málková.

Hrátky s velikostí

S velikostí porce si výrobci hrají už dnes. Mnozí z nich uvádějí na přední straně výrobku puntík s údajem, kolik procent doporučené denní dávky energie „jedna porce“obstará. Třeba inkriminovaný banánek v čokoládě nese údaj devět procent, což se týká celé 45gramové čokoládové pochoutky.

Již zmíněné miňonky ale mají v puntíku údaj tři procenta, přičemž jednou porcí je myšlena jedna miňonka z obvyklých pěti kusů v balení. Podobně by měl člověk rozpůlit tradiční Ledové kaštany, neboť jednu porci s energetickou hodnotou šesti procent denní dávky tvoří dva dílky ze čtyř v balení.

Ještě horší to bývá u nápojů. Coly se stejně jako většina limonád drží porce 250 mililitrů, ale najdou se produkty, kde jsou měřítkem dva decilitry, jako třeba Schweppes Cola.

„Chceme využít příležitost pro zlepšení systému nutričního značení, a proto jsme sestavili pracovní skupinu, která se skládá z odborníků na výživu z našich společností. Zabývají se možnostmi zapracovat hledisko velikosti porcí do existujících schémat,“nastiňuje mluvčí Coca-Coly Kateřina Eliášová. Zapojit firma chce i zákonodárce a další zainteresované strany.

Právě to, zda budou kritéria pro barvy semaforů určovat odborníci, nebo firmy, je podle Málkové důležité. „Samotné firmy si je budou chtít uzpůsobit obrazu svému,“upozorňuje Málková.

„Vím, že tato problematika už se řešila dříve a tyto firmy semaforky používat nechtěly, protože mnoho jejich výrobků by mělo červený semaforek a snižovalo by to prodej těchto produktů,“dodává s tím, že sama je zvědavá, jaký bude výsledek.

Cesta barevných „semaforů“na obal bude nicméně ještě dlouhá. Teprve až se rozšíří z Británie po celé Evropě, tak vyjde najevo, zda opravdu zákazníkům pomohou ke zdravějšímu stravování.

Výhodnější je informace shodná pro všechny výrobky, a to na 100 gramů. Údaje vztažené na porci jsou spíše zavádějící. Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice