Haagský vítěz nebere vše
Stávající pořádky s premiérem Markem Ruttem, nebo protiislámská a protiunijní politika s Geertem Wildersem? Ve včerejších parlamentních volbách Nizozemci rozhodovali, kterým směrem se jejich země vydá.
Jsou to první volby v členské zemi Evropské unie, kde voliči hlasovali po britském referendu o brexitu a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. I s ohledem na blížící se volby ve Francii a Německu se čekalo, zda se také v Nizozemsku potvrdí trend nástupu protiliberálních a populistických politiků, jichž je Wilders jedním ze symbolů.
Jeho vítězství by bylo pro Unii hodně nepříjemné, přestože se předpokládalo, že Wildersova krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) by nemohla vládnout ani prosadit svůj program. Ten mimo jiné počítá s vystoupením země z EU. K jeho uskutečnění by totiž musela PVV zvítězit s opravdu velice výrazným náskokem před vládní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.
A to se nestalo. Podle odhadů volebních výsledků Rutteho strana získala ve 150členném parlamentu 31 křesel, zatímco Wildersova jen 19.
Volební místnosti se zavřely včera ve 21 hodin, ale hlasy se kvůli obavám z napadení hackery sčítají ručně a oficiální výsledky tak budou známy nejdříve v průběhu dneška.
Do parlamentu se podle odhadů dostane 13 stran a povolební vyjednávání budou velmi zdlouhavá. Všechny významné parlamentní strany už dříve avizovaly, že koalice s Wildersovou PVV pro ně nepřipadá v úvahu. Aby v takovém případě mohly sestavit většinovou vládu, muselo by se v koalici sejít pět subjektů – nejvíce od 70. let.
Stačí získat jeden mandát
Nizozemsko má výrazně proporční systém a ke vstupu do parlamentu stačí překonat hranici 0,67 procenta hlasů, které odpovídají zisku jednoho křesla.
Dosud v Nizozemsku vládla konzervativně liberální VVD v koalici se sociálnědemokratickou Stranou práce (PvdA), která by však podle odhadů místo současných 38 poslanců měla mít ve Sněmovně jen devět zástupců.
Celkem se o přízeň voličů ucházelo rekordních 28 stran. Polovina z nich ovšem vznikla až po roce 2014 a voličům je v podstatě neznámá. Zájem o volby byl vysoký, hlasovat přišlo kolem 80 procent ze 13 milionů oprávněných voličů.
Evropa napjatě čekala na výsledky voleb v Nizozemsku. Úspěch populisty Gerta Wilderse by pro Unii znamenal další problém. Podle prvních odhadů volebních výsledků však Wilders výrazně ztrácel na stranu premiéra Marka Rutteho.