Vzkříšení Růžičkovy party nezastavil ani Třinec
Zvedněte ruku, pokud nevidíte, že se Plzeň trápí. Pokud ruku zvedáte, máme pro vás rýpanec: buď nerozumíte fotbalu, nebo jste zaslepenými příznivci Viktorie.
Chce-li Plzeň ke třetímu titulu v řadě doklopýtat, tak budiž, ale pravděpodobnost takového úspěchu je celkem nízká, protože do cíle zbývá ještě 10 kol.
Úřadující šampioni vyhráli dohrávku na hřišti Bohemians 1:0, na vedoucí Slavii ztrácejí jediný bod, ale jejich aktuální forma je divná. Nepřesvědčivá. Za celý zápas Plzeň nekopala jediný roh, což je unikát. Výrazně prohrála na střelecké pokusy. Méně držela míč. Zato víc faulovala. Jedinou elegantní příležitost si vypracovala až ve 3. minutě nastavení, Kopic ji zakončil střelou do brankáře.
„Cením si toho, že jsme zápas dotáhli do vítězného konce,“prohlásil trenér Roman Pivarník.
Ano, Plzeň si v agresivním utkání připsala důležité tři body, ale měla by si přiznat, že jediné, co ji v jarní fázi drží nad vodou, je výtečná defenzivní práce. Výsledky jsou vypovídající. 1:0 s poslední Příbrami. 0:0 ve Zlíně, neboli šťastný bod. 0:1 na Slavii. Zasloužená prohra. 1:0 s Libercem. Gól byl vlastní. 1:0 na Bohemians. Trefil se slovenský
Vzkříšení snad až zmrtvýchvstání hokejového Chomutova nekončí. Poté, co mužstvo kouče Vladimíra Růžičky otočilo bídně rozjetou sérii předkola proti Mladé Boleslavi, včera v úvodním čtvrtfinále zaskočilo i Třinec. Druhý celek základní části se jen marně snažil zastavit tým, který se během pár dní proměnil z otloukánka v postrach. A který v prvních dvou zápasech play-off schytal 13 gólů, aby v dalších čtyřech inkasoval jen třikrát. Včera dokonce ani jednou! Dokonalá metamorfóza. „Máme vnitřní sílu. Po těch dvou zápasech to byla ostuda, sedli jsme si a snažili se s tím něco udělat. Vyšlo to. Kluci, kteří doteď play-off nehráli, získávají ohromné zkušenosti. Poznávají, že když věříte, tak to jde,“říkal po včerejší výhře 2:0 chomutovský kapitán Michal Vondrka. „Nechci to úplně velebit, abych to nezakřikl, ale když ráno přijdu do kabiny, vidím, že tam sedíme jako jedna rodina. A z toho to vychází.“
Zatímco Třinec jako favorit zůstal zaskočen, Liberec coby vítěz základní části vstoupil do čtvrtfinále proti Plzni vítězně. Po 12 minutách vedl útočník Marek Bakoš, který ještě před pár týdny musel jako přebytečný zůstat na tribuně.
Co by bylo s Plzní, kdyby neměla pevnou obranu a staré pušky?
Zaprvé Kozáčika v brance. Všechny nebezpečné pokusy Bohemians ztlumil a ještě urputným křikem upozorňoval na chyby v defenzivě. Vychytal desátou nulu v sezoně. 2:0, a když se soupeř ve třetí třetině přiblížil, reagoval a přidal i třetí gól.
„Zápas ukázal, že se s Libercem můžeme měřit. Jen s ním nemůžeme hrát otevřenou partii a lítat s ním nahoru dolů,“řekl obránce Petr Kadlec, který nastoupil k 1 210. utkání v lize, což je nový rekord.
A tak zatímco Indiáni (z Plzně) nezkrotili Bílé Tygry (z Liberce), Chomutovu včera v Třinci především v první třetině pomohlo držet se svého jména. Tedy chovat se jako Piráti. Hostující hráči byli zalezlí, schovaní, pak znenadání získali kořist. Ke dvěma gólům jim pomohly dvě přesilovky, v obou případech pykal třinecký Rákos a v obou případech pomohlo i štěstí.
Při první trefě se pokoušel domácí bek Linhart rukou zachytit centr chomutovského Rutty, jenže puk mu odskočil přímo na hokejku Vondrky, který rázem osamocen pálil na branku Hrubce. A nemýlil se!
Při druhé trefě zase stačilo vyhrát vhazování, Rutta od modré vystřelil a puk šikovně tečoval Poletín. Domácí na sebe jen nechápavě hleděli. Po první třetině, kterou odehráli v tempu, působili mátožně. „Důležité
Zadruhé kapitána Hubníka, jenž byl znovu jako stožár. Vyhrával vzdušné souboje, dobře četl hru a zarputilosti burcoval ostatní. Jedinkrát nechal riskantně propadnout kolmý pas a hned byl problém.
Zatřetí srdcaře Bakoše, který v osmé minutě zařídil jediný gól. Skóroval poprvé od září. Využil adresné přihrávky od Hořavovy hlavy a sám hlavičkoval k pravé tyči.
Zatímco Sparta se ledabylým přístupem dostala ke zbytečným porážkám a pondělnímu odvolání trenérů, Plzeň si drží tříbodové zisky. Někdo tomu říká profesorský fotbal, ale nutno podotknout, že profesoři obvykle mají situaci pod kontrolou. To se u Viktorie říct nedá. Kolikrát se včera zelený klokan, legendární maskot Bohemians, držel v zámezí za protáhlý čenich. Byl přesvědčený, že minimálně remíza je na spadnutí.
Proč vlastně Plzeň uspěla? Z velké části kvůli tomu, že hráčům Bohemians proklatě chybí účinná finální fáze. Už 716 minut nedali gól! Poslední výhru si připsali na konci října.
Abychom nezapomněli, zápas byl odložený z prosince, protože Bohemians včas nezapnuli vyhřívání pod trávníkem. Hřiště bylo příliš tvrdé, za což následovala pokuta 350 tisíc. A také proto se Plzeň dostala pod tlak, protože musela utkání vyhrát, aby se udržela na dostřel Slavii. Zvládla to a do poslední třetiny sezony jde v nadějném postavení. Nikoli v nadějné fazoně.
Bílí Tygři Liberec HC Škoda Plzeň
● ● ●
HC Oceláři Třinec Piráti Chomutov
bylo, že jsme ustáli první třetinu. Lítalo to tam, oni mají silné mužstvo. My musíme být trpěliví a snažit se to hrát na 0:0,“souhlasil i brankář Ján Laco, strůjce včerejšího chomutovského vítězství. „Že je to nula? O to nejde. My potřebujeme čtyřikrát vyhrát, takže musíme urvat další zápasy.“
Mimochodem i v Liberci zářil v brance Slovák jménem Ján. Jen s příjmením Lašák.
Zpět ale do Třince. Když se při přesilovce 5 na 3, kterou domácí hráli v polovině zápasu, ani neusadili v pásmu, ozval z hlediště pískot i marné zvolání: „Budíček.“
Třinec přitom do play-off vstoupil se speciálními dresy. Na tradiční bílé jsou malým písmem napsaná slova jako vůle, vítězit, výdrž, vášeň... Ovšem včera zůstalo jen u napsaných slov. Jako by ve Slezsku platilo, že týmy na prvním a druhém místě, které čekají 11 dní na soutěžní mač, zatímco jejich sok se musí prokousat předkolem, jsou v úvodu nerozehraní, bezkrevní. I když Liberec ukázal opak. Co tedy přinese dnešek?
Loni chtěla na kole startovat na olympiádě v Riu. Jenže nesměla. Roztrpčená a v depresi pak tvrdila, že si není jistá, zda ještě někdy chce na kole závodit.
Letos rychlobruslařská královna Martina Sáblíková dost možná vynechá celou cyklistickou sezonu.
Ne však proto, že by nadále pociťovala zášť vůči funkcionářům Českého cyklistického svazu kvůli loňské olympijské nominační frašce.
„Ne, zášť už tam není. Co se stalo, stalo se,“tvrdí devětadvacetiletá žena.
Důvod je jiný. Obává se o stav vlastního těla, v posledních měsících tolik porouchaného. Vždyť z minulé rychlobruslařské zimy naskočila loni v dubnu hned do cyklistické sezony. A okamžitě po ní zase zahájila přípravu na ledě.
„Pak jsem celou zimu laborovala s úpony v koleně. Také má hlava už byla hrozně unavená a chtěla vypnout,“vypráví. „Neumím si představit, že bych tohle měla absolvovat znovu. Vím, jak jsem se cítila letos v únoru. Příští rok chci stát na startu olympiády s tím, že se na závody stoprocentně těším.“
Zimním hrám v Koreji, čtvrtým v kariéře, nyní míní podřídit vše. Včetně cyklistiky. Tři zlaté olympijské medaile už má. Ale proč končit u tří, že?
Kouč Petr Novák, který ji v minulosti dokázal přemluvit k lecčemu, proto tentokrát slibuje: „Pokud Martina řekne, že na kole závodit nechce, nutit a přemlouvat ji nebudu. Byl jsem celou sezonu u toho, jak s přetíženými úpony trpěla.“
A co kdybys jela do Norska?
Přesto jí trenér vzápětí připomene: „Na mistrovství světa v Norsku je v září časovka, která má poslední dva kilometry do kopce. Na té bys měla velkou šanci, i kdyby ses na ni speciálně nepřipravovala.“
Sáblíková na něj pohlédne: „Jo, ten dojezd je krásný. Ale to je teď všechno, co k tomu řeknu.“
Novák věří, že by kvůli nominaci ani nemusela plnit podmínku startu na mistrovství republiky.
„Mám se sejít s Miroslavem Pochem, šéfem úseku silniční cyklistiky na svazu. Budeme se domlouvat, jak dál,“říká trenér. „On pochopil, že co se stalo loni, byla chyba svazu. Vzal si to za své. Zachoval se korektně a chce nám pomoci.“
Svůj letní olympijský sen si Sáblíková stále může splnit v Tokiu 2020. Pokud tou dobou ještě bude aktivní vrcholovou sportovkyní.
„Ale třeba už příští rok po olympiádě v Koreji skončím,“naznačí.
Ta slova nejsou planá, s touto myšlenkou si usilovně pohrává.
„Nebude to tak horké,“je nicméně přesvědčen Novák.
Příští rok chci stát na startu olympiády s tím, že se na závody stoprocentně těším.