Nezávislé Skotsko. Může přežít?
Na ropu už sázet nejde, země přesto myslí na samostatnost.
Skoty už zase začaly svrbět nohy. Britská premiérka Theresa Mayová chce do konce března spustit dvouleté odpočítávání brexitu a šéfka skotské vlády Nicola Sturgeonová by ráda do té doby, nejspíš někdy na konec příštího roku, vypsala lidové hlasování o setrvání ve společném svazku s Angličany.
Velká část Skotů věří, že odtržení od Británie – a setrvání v Evropské unii – by mohlo pětimilionový národ ochránit před ekonomickým poklesem, který bude s velkou pravděpodobností po brexitu následovat. Poslední průzkumy sice ukazují, že zastánci setrvání v Británii mírně převažují, zároveň však je podíl lidí volajících po nezávislosti Skotska nejvyšší v historii.
„Ekonomický náklad vystoupení Velké Británie z Unie může dosáhnout v průměru až deseti procent průměrných příjmů do roku 2030. Kdyby Skotsko opustilo Británii, mohlo by se tomu vyhnout,“řekl profesor ekonomie z Oxfordské univerzity Simon Wren-Lewis.
Jenže otázka je, nakolik je skotská ekonomika silná, aby to ustála. Před prvním referendem, v němž před dvěma a půl lety zvítězili zastánci svazku s Londýnem 55:45 procentům, argumentovali skotští nacionalisté tím, že ekonomiku udrží po odtržení od Británie nad vodou zisky z těžby ropy.
Dnes by však tento argument obstál jen s obtížemi. Zatímco v roce 2014 se cena ropy na světových trzích pohybovala kolem 100 dolarů za barel, dnes stojí polovinu. A ještě před rokem to bylo dokonce o deset patnáct dolarů méně.
Ačkoliv ropa představuje pro Skoty až třetí nejdůležitější vývozní artikl, propad cen nadělal těžařům v Severním moři vrásky na čele. A nejen jim. Na začátku dekády dosáhly příjmy z těžby ropy 9,6 miliardy liber (zhruba 300 miliard korun), což pokrylo skotské výdaje na vzdělání a ochranu životního prostředí. Nyní se smrskly na pouhých 60 milionů.
Jak upozorňuje britský list Financial Times, hypotetický schodek skotských veřejných financí dosahuje devíti procent HDP. Británie jako celek má zhruba poloviční podíl deficitu na HDP. Pokud by se tedy Skotsko odtrhlo, muselo by radikálně snížit výdaje či zvednout daně.
Už nyní jsou veřejné výdaje přepočtené na osobu zhruba o 1 200 liber ročně vyšší než ve zbytku ostrovní monarchie. Víc na daních se ale nevybere. Chybějící peníze tak musí pokrýt linka z Londýna, která by v případě nezávislosti skončila (není ale ani jisté, že Londýn dodá víc peněz, pokud se Skotsko nerozloučí).
Skotští separatisté tak nebudou mít při vysvětlování jednoduchou úlohu. Mohou například argumentovat zachováním vazeb na Evropskou unii. Jenže voliči, kteří si přejí odtržení od Británie, nemají moc velký zájem zůstat v Unii.
Navíc skotská ekonomika je výrazněji propojena se zbytkem Británie než s EU. Dvě třetiny skotského exportu, nebereme-li v úvahu ropu, směřují do Velké Británie. Jen 16 procent vývozu připadá na ostatní země Evropské unie.
Podle některých ekonomů tak není zřejmé, zda výhody, které přináší přístup na jednotný trh Unie, převáží případné ztížení cesty do britských obchodů kvůli vyšším celním bariérám. „Nezávislé Skotsko uvnitř EU by se mohlo vyhnout narušení vztahů kvůli brexitu, ale obchodní ztráta se Spojeným královstvím ho může mnohem víc poškodit,“tvrdí Angus Armstrong z Národního institutu pro ekonomický a společenský výzkum.
Samostatná skotská ekonomika přesto není úplně bez šancí. Země má prosperující finanční sektor, takže pokud by zůstala v EU, mohla by přilákat další firmy z odvětví jako náhradu za Londýn. Navíc má silný potravinářský průmysl a rozvinutý turistický průmysl přitahuje každoročně miliony lidí. A větrné podnebí předurčuje Skotsko, aby se stalo lídrem v obnovitelných zdrojích energie, pokud už ropa nebude vydělávat tolik jako dřív.