Spolupráce lidovců a STAN dostává trhliny
Čunkův kraj se staví proti koalici KDU-ČSL se Starosty. Uspěchali jste to, zaznívá
Je to jeden z tradičně nejsilnějších lidoveckých regionů. I ve volbách v roce 2010, kdy se KDU-ČSL nedostala do Sněmovny, ve Zlínském kraji atakovala dvouciferný výsledek, ve všech dalších volbách v následujících letech tuto hranici hravě překročila. Teď se však výrazná část této krajské organizace bouří proti koalici se Starosty, ve které mají jít lidovci do podzimních voleb.
Pro jednoho z architektů plánovaného spojení, stranického předsedu Pavla Bělobrádka, to zatím není důvod k panice. Proti koalici se totiž staví okresy, jejichž názor zná už z celostátní konference v Jihlavě, kde lidovci před necelými dvěma týdny spolupráci nakonec podpořili. Byť někteří straníci právě ze Zlínského, ale také Moravskoslezského kraje nebo Vysočiny byli proti, rozhodující většina z Čech a části Moravy stála za Bělobrádkovým plánem.
„Ale s organizacemi, které jsou proti, o tom budeme diskutovat. Chci, aby přijelo také vedení a argumenty pro koalici jasně vysvětlilo. Pokud by většina ve straně nebyla pro, bylo by lepší od spojení odstoupit,“říká lidovecký hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. A naznačuje tak, že Bělobrádek bude mít co vysvětlovat. Že se ti dva úplně neshodnou, je přitom zřejmé, když dojde na otázku, zda lidovci mají o koalici ještě hlasovat na květnovém sjezdu.
„Kompetentně o tom rozhodla celostátní konference. Změnit to může pouze sjezd, ale s tím, že by se tam o něčem podobném mělo hlasovat, se zatím nepočítá,“říká Bělobrádek. „Jsem přesvědčen, že k té diskusi a hlasování by na sjezdu dojít mělo. To není žádná malá věc, rozhodujeme přece o tom, jak půjdeme do voleb,“oponuje Čunek.
Podle lidoveckého místopředsedy Ondřeje Benešíka, který pochází ze vzbouřeného Zlínského kraje, je problém hlavně v načasování. „V tom, že celostátní konference rozhodla dřív, než se konaly jednotlivé okresní,“říká s tím, že strana vyšla vstříc Starostům, kteří chtěli mít jasno do jejich sněmu. Proto by mu prý bylo líto, kdyby lidovci „tu diskusi uspěchali jenom proto, aby udělali nějakou voňavou alternativu na jedno použití do voleb“.
„Pro KDU-ČSL je spojování s dalšími subjekty tradiční už od dob první republiky. Ze spolupráce se Starosty může vyrůst ten model CDU/CSU, jak to chtěl Josef Lux. Ale to je velké téma a diskuse o tom potřebuje určitý čas,“vysvětluje Benešík. A jeho úvaha dává částečnou odpověď i na to, proč se z jeho kraje ozval Čunek s jedovatou poznámkou směrem k dvojici nejmocnějších lidoveckých mužů – Bělobrádkovi a Marianu Jurečkovi, že jsou příliš mladí a nezkušení.
Čunek a předseda? Prý ne
Někteří to dávali do souvislosti s tím, že si Čunek připravuje půdu pro případnou kandidaturu na předsedu nebo prvního místopředsedu strany. Čunek to nevyloučil, otázky odráží tím, že na takové věci nemá čas ani myslet. Podle zdrojů MF DNES z KDU-ČSL však kandidovat zřejmě nebude.
„Dělá to proto, že ho jednoduše baví, když si může číst svoje názory v novinách a trošku poškádlit v jeho očích mladé vedení,“tvrdí jeden z vlivných představitelů strany. „Jak Jirku Čunka znám, je velmi zodpovědný politik, který věci hodně zvažuje a plánuje. Kdyby skutečně chtěl do vedení KDU-ČSL, už by směrem k tomu něco vnitrostranicky vyvíjel, minimálně třeba na těch okresních konferencích, které teď hlasují proti koalici se Starosty. Určitě by se neomezil jen na to, že občas něco řekne v médiích,“vysvětluje další zdroj MF DNES.
Bělobrádka, který na sjezdu bude obhajovat pozici předsedy, tak teď čeká spíš boj o to, aby koalice vypadala tak, jak si se Starosty dohodl. Tedy že v osmi krajích nasadí lídra KDU-ČSL, v šesti STAN a lidé na kandidátkách se budou vždy střídat – jednou lidovec, jednou Starosta. V silných krajích, jako je ten Zlínský nebo Jihomoravský, se to totiž straníkům zdá málo a lidovců by v popředí kandidátek chtěli vidět mnohem víc.