Už zítra v Magazínu DNES+TV
Jen 17 zápasů vydržel Michal Bílek v Jihlavě. Překvapení?
Analýza Jana Paličky reportéra MF DNES
omalu už to budou čtyři roky, co fotbalový národ dospěl k nezvratnému závěru: „Bílek ven!“
Chytlavý pokřik, který pravidelně provázel zápasy reprezentace, dodnes leckomu duní v uších. Bylo to nemilosrdné. Možná až kruté. Vždyť Michal Bílek postoupil s reprezentací na mistrovství Evropy a tam ho až ve čtvrtfinále zastavil famózní Cristiano Ronaldo.
Přesto státní trenér neměl žádné zastání a vox populi ho podrážděně vyháněl. I my, novináři, jsme drželi basu s veřejným míněním.
Proti své vůli se Bílek stal nepřítelem číslo 1. Kdosi na rýpání do jeho trenérské práce vystavil docela populární facebookovou stránku Fanklub defenzivního fotbalu.
dokázal Michal Bílek vybojovat v Jihlavě. Po 17 zápasech dostal padáka.
Jihlava v ligové tabulce. Na záchranu potřebuje smazat čtyřbodovou ztrátu.
změn už proběhlo. Sezona vyrovnala rekord (2003/04 a 2012/13).
V Jihlavě je velmi průměrný kádr, se kterým se zázraky dělat nedají. Nově to zkusí Josef Jinoch, který k trenérství zároveň připojí funkci generálního manažera.
Mužstvo už je pomalu na odpis. Sedm kol před koncem ztrácí čtyři body na záchranu a na jaře prohrálo pět ze sedmi zápasů. Přesto na hráčích i fanoušcích snadno poznáte, že Bílek není ten skutečný problém, kvůli kterému se dělá rošáda.
Podobně mluvili čeští reprezentanti, když Bílek dostal padáka.
Špatná image, kterou si trenér odnesl ze státních služeb, mu sráží kredit jen u veřejnosti. Fotbalový zasvěcenec ví.
„Trenér atmosféru v kabině odlehčil, zklidnil a uvolnil,“chválil si jihlavský kapitán Lukáš Vaculík.
Kdybyste se zeptali, totéž byste před lety slyšeli od Petra Čecha nebo Tomáše Rosického, když je Bílek vedl v národním týmu. Odvolaného kouče si váží a respektují ho.
Jihlavská mise dopadla bledě. První vítězství až na sedmý pokus. Dohromady jen sedmnáct zápasů, tři výhry, šest remíz a osm porážek.
Fanklub defenzivního fotbalu asi bude mít pré. Zvlášť pokud Jihlava sestoupí, což se při šíleném losu (Sparta, Boleslav, Zlín, Plzeň) jeví velmi pravděpodobně.
Ale Bílek ví své: „Nic horšího než u reprezentace už mě potkat nemůže. Hlavně nefňukat.“
Na Vysočině nebudou vzpomínat ve zlém, protože... Celá zimní příprava proběhla v domácích podmínkách, takže nic moc. Šéfové slibovali Bílkovi posily, ale nikdo nepřišel. Talentovaný sparťanský obránce Nový, který měl rozehrávat všechny standardní situace, pár dní před začátkem jara zjistil, že do Jihlavy nemůže. Administrativní chyba. Hrál by už za čtvrtý klub v sezoně, což regule neumožňují. Do toho se defenziva rozpadala kvůli zraněním a útočníci zapomněli střílet góly. Mužstvo prakticky nemělo prostor, aby si pořádně zvyklo na nový systém se třemi obránci.
Na Bílkovo jihlavské dobrodružství se brzy zapomene. Leda se občas podivíte: Proč tam vůbec lezl?
Ligu to však poznamená. Hlavně tím, že to byla už čtrnáctá trenérská rošáda v sezoně, čímž se vyrovnává historický, a smutný, rekord.
A to ještě zdaleka nejsme u konce.