Když se spojí design a technika
Jen málokomu se chce dívat i doma na práci. Pokud nemá to štěstí, že je pro něj povolání zároveň i koníčkem a životní vášní. V takovém případě se může i něco tak ,nudného‘ (a zároveň fascinujícího), jako je svět počítačů, stát skvěle fungujícím prvkem v i
Když do bytu Jiřího Kačeny vstoupíte, musí vám být hned jasné, s kým máte tu čest. A nemusíte ho vůbec znát, nemusíte si ani všimnout počítačové sestavy na pracovním stole. Byt je doslova prodchnutý prvky, známými každému, kdo někdy alespoň trochu nahlédnul do tajů výpočetní techniky. Průhledné desky stolů, vystavující na odiv hardwarová ,střeva‘ počítačů, nebo nástěnná grafika z jedniček a nul mluví za vše.
PANELÁK TAK TROCHU JINAK
Byt s třípokojovou dispozicí se nachází na pražském Jižním Městě, nedaleko stanice metra Háje. ,Jižák‘ je místem, kde Jiří Kačena vyrůstal. I proto se rozhodl pořídit si svůj nový byt právě zde. Panelový dům, ve kterém se byt nachází, je po rekonstrukci, včetně zateplení a nové střechy. Byt koupil před dvanácti lety, ale zpočátku v něm nebydlel. „Byl značně vybydlený a musel projít kompletní rekonstrukcí. Elektřinu jsem nechal celou předělat do měděných rozvodů (včetně vedení k lustrům, což se často nedělá). Do podlahy jsem položil pět set metrů kabelu pro gigabitový ethernet a zařídil si dvě nezávislá pevná připojení k internetu,“vypráví Jiří Kačena o ,základních kamenech‘ svého bydlení, které jsou pro něj, jakožto pro počítačového nadšence a odborníka, nezbytné.
Dál už ale vypráví o rekonstrukci, která změnila typickou panelákovou dispozici bytu. Rekonstrukci bytu i vybavení interiéru a kuchyň navrhl architekt Jakub Žiška, s kterým majitel vše konzultoval. „Na začátku bylo několik variant nové dispozice bytu, zvolil jsem tu s menší předsíní a koupelnou, která nabízela větší komoru a větší kuchyň – hlavně velké potravinové skříně,“vypráví Jiří Kačena. Jedním z jeho požadavků bylo samozřejmě speciální místo pro jeho ne úplně standardní počítačovou sestavu. „V obývacím pokoji jsem chtěl počítačový stůl se zvýšenou plochou pro monitor a to se povedlo navrhnout výborně. Taky jsem požadoval prostor pro dva ,klasické‘ počítače, tak aby nestály úplně na podlaze,“upřesňuje. Vznikla tak poměrně velkorysá pracovní plocha, která umožňuje pohodlnou práci z domova, ale nijak nenarušuje celkový design bytu – třeba i díky sestavě nástěnných skříněk, které propojují pracovní kout s tím odpočinkovým s televizí.
KDYŽ SI PRÁCI ,PŘITÁHNETE‘ DOMŮ
Společným jmenovatelem interiéru není jen všudypřítomná výpočetní technika a její prvky použité v designu, ale i barva. Šťavnatá zelená byt prozařuje, skvěle se hodí do kuchyně v podobě obkladu z tvrzeného skla, ale stejně dobře ladí právě i s technickými prvky. Je to totiž barva, kterou
najdeme na podkladových deskách většiny elektronických kontaktů v těle počítače – tedy třeba i v těch, které slouží jako hravý designový prvek v deskách stolů. „S tímto nápadem přišel architekt a já ho uvítal,“říká Jiří Kačena a dodává: „Poznamenal tehdy, že toto řešení je v budoucnu možno uzpůsobit rodinnému životu, respektive požadavkům manželky tak, že se počítačové komponenty vymění třeba za fotky dětí. To jsem ale netušil, že jednoho dne budu mít manželku, které se to bude líbit natolik, že o žádné výměně nebude chtít ani slyšet.“
Neméně poutavá je i obrazová tapeta z jedniček a nul, která člověka doslova pohltí. Možná vás napadne, že ten tunel z binárního kódu vyjadřuje něco, co pochopí jen zasvěcení. Není to úplně pravda, i když grafika vznikala zajímavým způsobem a ke ,skrytému kódu‘ neměla daleko. „Nejprve to vypadalo jako hračka, ale ukázalo se, že navržený motiv, který byl původně trochu jiný, nebylo možné sehnat v digitální podobě v dostatečné kvalitě. Firma, co nabízela malou tapetu s tímto motivem (pod pojmem malou zde rozumějte 330 x 220 cm), odmítla prodat obrázek v tiskové kvalitě, a to jsem byl ochoten za to zaplatit jakoukoliv cenu,“vypráví majitel. Nezbylo tedy než začít hledat nový motiv. Uvažoval o grafice na míru, vytvořené ve 3D programu. „Dokonce jsem už vytvořil seznam nul a jedniček, který znamenal binární kód jednoho z mých prvotních programů,“dodává Jiří Kačena. Ani to se nakonec graficky nepovedlo realizovat – výsledkem je tedy motiv, ve kterém žádná zpráva zašifrována není. I tak ale vyjadřuje životní styl majitele bytu víc než dobře. A navíc perfektně ladí s interiérem.
SKLO PROSTUPUJÍCÍ INTERIÉREM
V prostoru bytu nalezneme ale i další, mnohem méně nápadné, ale neméně zajímavé prvky. Třeba mléčné sklo vedle dveří do obytné místnosti s kuchyní je vlastně oknem do koupelny. Není přes něj nic vidět, ale prochází jím dostatek světla do koupelny, která jinak okna nemá. Malá místnost je tak maximálně prosvětlena. Její zařízení je minimalistické, s ohledem na malý prostor. Vešla se sem ale i malá vana. Elegantní černo-bílá kombinace pak prostor opticky zvětšuje. Zároveň jde opět o barvy, které se prolínají celým interiérem.
Prostor bytu je zařízen s ohledem na využití místa, ale i maximální pohodlí, spojené s elegantním designem. Ikonické plastové židle kolem jídelního stolu jsou lehké, v případě potřeby je lze poskládat na sebe, přitom poskytují pohodlné posezení. Praktické a zároveň designově ,odvážné‘ jsou skříňky v předsíni – pocházejí přitom z nábytkového řetězce. „V obývacím pokoji je kromě sedačky, masážního křesla a světla nad jídelním stolem vše dělané na míru. Kuchyň a obývací pokoj pak spojuje stejný vzor dekoru a zelená barva,“popisuje majitel bytu. Převažuje materiál lacobel, odolné sklo opatřené kvalitním lakem, které má v interiérech široké využití jako obkladový materiál. Skvěle se hodí do kuchyní, ale i jako obklad v koupelně či deska stolu.
Ložnice je zařízena elegantně působícím nábytkem z řetězce a nechybí zde další hravý prvek v podobě lustru, který vydává měkké světlo a pohrává si se stínohrou. „Lustr v ložnici je ve tvaru pampelišky. Jeho použití napadlo architekta, a když jsem lustr v obchodě viděl v životní velikosti, tak jsem si řekl, že ho musím mít,“upřesňuje Jiří Kačena.