Konec otevírání obálek. Papír u zakázek končí

PRAHA Je to tradiční rituál téměř každé veřejné zakázky. Obvykle pár minut před uzávěrkou se na podatelnu úřadu blíží zástupci firem a předávají nabídku do soutěže. O hodinu či dvě později se pak sejdou znovu, hodnoticí komise přečte cenu jednotlivých uchazečů a firmy už vědí, jak na tom zhruba jsou.

To vše od příštího týdne končí u ministerstev a centrálních úřadů, za rok a půl pak u všech zadavatelů. Dlouho očekávaná elektronizace veřejných zakázek pokročila do další fáze.

Od 18. dubna bude možné podávat nabídky jen elektronicky přes program nazvaný NEN – Národní elektronický nástroj. Pokud někdo po tomto datu podá nabídku písemně, nemá šanci.

Opatření, která mají zjednodušit soutěže a zabránit například manipulacím mezi jednotlivými účastníky, ale vzbuzuje velké obavy zejména mezi firmami zabývajícími se administrací veřejných zakázek.

Podle ředitelky společnosti Otidea Kateřiny Koláčkové je jedním ze základních problémů šifrování nabídek. NEN při příjmu nabídky neověří, zda je dokument zašifrován, a může se stát, že soutěžící omylem zašifruje nabídku jiným klíčem a pak je jen kvůli této formalitě vyřazen.

„Velký problém je i rychlost systému, vše trvá velmi dlouho už teď, kdy většina zadavatelů přijímá nabídky spíše klasicky papírově,“dodala Koláčková. NEN běží pouze v prohlížeči Internet Explorer, v jiném nefunguje.

Podle vedoucí právního oddělení Otidea Lucie Moravčíkové je komplikací i to, že systém běží jen v češtině. „Máme například zadavatele z oblasti vědeckého výzkumu, kde jsou možní dodavatelé jen ze zahraničí. Vůbec se v systému nebudou orientovat,“řekla Moravčíková.

Novinka platí i pro již vypsané zakázky, které mají termín podání nabídek po 18. dubnu. „Zvláště u již zahájených veřejných zakázek jde o velmi problematickou situaci. Zadavatelé jsou totiž aktuálně motivováni k tomu, aby kladně neodpovídali na žádné dotazy účastníků, které by znamenaly prodloužení lhůty pro podání nabídek a tím pádem prodloužení lhůty, na kterou by dopadalo podání elektronických nabídek,“podotkla Koláčková.

Elektronizací odpadne jeden z možných nešvarů – zejména u soutěží s malým počtem uchazečů o sobě všichni věděli a mohli se domlouvat, že například jeden odstoupí ze soutěže, aby přepustil místo jinému. Teď bude vše tajné až do oznámení výsledku zakázky. „Až do zveřejnění závěrečné zprávy účastníci vůbec nebudou vědět, jak na tom jsou,“potvrdila Koláčková.

Podle ní je elektronizace cestou správným směrem, zejména k odstranění přebujelé administrativy a papírování. „Nicméně příno- sem bude teprve v okamžiku, kdy si na ni zvyknou nejen zadavatelé a dodavatelé, ale především až kontroly nebudou vyžadovat předkládání dokumentů v listinné podobě,“dodala.

Přechod na elektronické zadávání příští týden se týká zatím relativně malého počtu zakázek, hlavní změna přijde v říjnu 2018.

Ministerstvo pro místní rozvoj musí v souvislosti s problematickou zakázkou na projekt NEN, který má sloužit k centrálnímu zadávání veřejných zakázek, zaplatit pokutu půl milionu korun. Klíčový nástroj pro státní zakázky podle antimonopolního úřadu vznikl v rozporu se zákonem. Není tedy jasné, co bude s NEN dál.

Ministerstvo pro místní rozvoj za tento systém zaplatilo přes půl miliardy korun. „Jeho vybudování, spuštění i samotný provoz provázela řada vážných problémů,“uvedl loni v dubnu Nejvyšší kontrolní úřad.

0,5

miliardy korun zaplatilo ministerstvo pro místní rozvoj za systém NEN.