Srovnávejte zločiny. Ale opatrně…
Musel se omluvit, protože se ošklivě spletl. Tedy mluvčí Bílého domu Sean Spicer, který porovnával syrského prezidenta Bašára Asada s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem. Podle Spicera prý ani Hitler nelikvidoval takhle své vlastní obyvatele za pomoci chemických zbraní, jak je z toho v současnosti viněn právě Asad. Tak to nějak tvrdil. Jenže zapomněl na Cyklon B, na plynové komory a miliony mrtvých, kteří vyletěli komíny v některém z vyhlazovacích koncentračních táborů.
Samozřejmě, že se okamžitě ozvali zástupci židovských organizací a tvrdě Trumpova mluvčího (z)kritizovali: srovnává něco, co se srovnávat nedá; při útoku chemickými zbraněmi, který je připisován Asadovi, zemřelo ani ne sto lidí. Pouze. „Pouze“. Je to moc, nebo málo? Samozřejmě, můžeme počítat, sčítat a odečítat, ale těm příbuzným mrtvých Židů i Syřanů to bude nejspíš úplně jedno. Mrtvý je mrtvý a všechny ty počty jsou jen matematika. Zemře vám někdo opravdu hodně blízký a někde v novinách si čtete o milionech mrtvých; z čeho asi budete zarmoucený víc?
Ale přece jen, co s tím obrovským nepoměrem? Podívejte sami: Desítky mrtvých Asadových obětí a miliony Hitlerových. A nejen Židů, ale i Romů, politických odpůrců… Ovšem je pravdou, že Hitler na obyvatele svých měst otravný plyn neshazoval z letadel; tak to možná Spicer myslel.
Jenže o to přece šlo: celý ten Hitlerův program na likvidaci milionů byl tajný a moc nechybělo a tajným málem zůstal. Proto jsme dodnes tak citliví na vše, co zavání popíráním tohoto strašného zločinu. Možná právě tohle – ten pokus utajit likvidaci milionů – je tím skutečným důvodem té mimořádné pozornosti, kterou tento (možná jen nešťastně formulovaný) výrok vyvolal. Jenže jak to teď všechno měřit?
Jak změřit hloubku zločinu, který způsobí smrt desítek či statisíců lidí? Jak změřit hloubku viny? A můžeme ji vůbec měřit? Co kdyby syrský diktátor měl stejné možnosti a ovládal takovou část světa jako Hitler? Jsme si jistí, že by po něm nezbylo stejně vysoké číslo mrtvých? Nebo dokonce i větší? Nevíme. Můžeme si myslet, že ne, nebo že ano. Zkrátka: jde jen o zlý úmysl, nebo také o možnosti diktátora? Zločinec přece není o to větším zločincem, o kolik je vyšší nějaké číslo. Nebo ano? Bylo by opravdu tak snadné zhodnotit (čti spočítat) zločiny?
A co ostatní diktátoři, po kterých také zůstaly miliony mrtvých? Třeba Stalin. Proč vlastně Asada s tímto komunistickým krvavým vládcem nikdo nesrovnává? Možná by to bylo více namístě, neboť právě on likvidoval své vlastní obyvatele veřejně – například hladomorem – tisíce lidí umíraly ležící na ulicích. Pravda, nebyl to plyn, ale hladomor vyjde levněji, nic víc by za tím člověk nehledal. Jenže teď otázka: kdyby někdo úplně stejně srovnal Stalina s Asadem, ozvala by se veřejnost stejně silně, jako tomu bylo v případě Trumpova mluvčího? Nejspíš ne, řekne jeden; zločiny nacismu jsou takové, že nikdy nebyly a nebudou horší. Jsou nezměřitelné, a proto neporovnatelné. Jiný připomene, že komunisté na celém světě mají na svědomí počty mrtvých srovnatelné, možná i větší, a taky bude mít pravdu. Celá tahle debata je nesmyslná, řekne třetí. Protože každý zločin je jiný, počítání mrtvol nemá smysl. Možná se zdá, že právě on má pravdu. Výsledku se nedobereme.
Ano, ale tahle debata tak úplně zbytečná není: každá připomínka zločinů, které se staly kdysi, je varováním svého druhu a je dobře, že takovéto varování zaznívá. Třeba nám pomůže při našich postojích k tomu, co se děje dnes: zabránit zločinům dalším. Jenže, znáte to, člověk nikdy neví, že.