V Evropě vedou sladké rumy
Whisky je pro gentlemany, rum pro každého, říká špička v jejich míchání
Lenka Brdková redaktorka MF DNES
mezi jedním a patnácti lety, přičemž toho patnáctiletého tam musí být významný podíl. Čím je rum starší, tím bývá tmavší, i když to neplatí stoprocentně, protože rumy se často dobarvují karamelem.
Pocházíte z Dánska. Jak jste se dostal k rumům? Nebyla by vám bližší třeba vodka?
Já jsem sice Dán, ale nikoli „čistokrevný“, z padesáti procent jsem Ind. A Indie měla jako britská kolo- nie blízko k whisky. I mě jako mladíka zajímala whisky a s přáteli jsme navštěvovali a později i pořádali degustace whisky. Rum nás tehdy nezajímal, to bylo něco, co se hodilo na party, aby se to smíchalo s kolou a opili jste se. Až jsme jednou ochutnali asi pět kvalitních vzorků a zjistili, že jsou o hodně lepší než whisky. Asi týden nato ke mně přišel můj bratr s tím, že založíme vlastní palírnu. Naše produkce byla zpočátku malá, dělali jsme stovky lahví. Pro město, kde jsem žili, pro přátele, kluby a pár obchodů. Na tom jsme pak založili značku Esclavo.
Jak se člověk stane blenderem?
Nejprve musíte pracovat jako učeň u mistra v nějaké destilárně. Učení může trvat velmi dlouho, řada adeptů téhle profese pracuje přes dvacet let a až poté se mohou nazývat mistry. Při tomto učení se prochází všechny fáze výroby alkoholu. Já se zabývám výhradně blendingem a vyrábím spolu s přáteli alkohol ve spolupráci s možná nejlepší firmou v oboru Oliver & Oliver. To je rodinná firma původem z Kuby, která dnes sídlí v Dominikánské republice. Specializují se na blending, jejich mistr se jmenuje Pedro Ramon Oliver a je autorem mnoha slavných rumů. My jsme s ním nějakou dobu pracovali a po čase jsme se rozhodli vytvořit vlastní značku Ron Esclavo.
Jak odhadnete, co bude lidem chutnat?
největší mistři oboru tvoří stále nové rumy. Třeba pan Oliver je slavný díky sladkým profilům, dělá příjemné pití, ve kterém necítíte pálení alkoholu typické pro jiné druhy rumů.
Takže chutě se liší, třeba v Evropě máme rádi jiné rumy než v Latinské Americe?
Chuť se liší země od země, region od regionu. Třeba na Jamajce preferují bílé rumy s vyšším obsahem alkoholu kolem 63 procent a nejsou příliš zvyklí na stařené tmavé a sladší rumy, které se obvykle skrývají pod označením XO, případně Reserva. Právě ty jsou populární v Evropě.
Jsou blendeři, kteří míchají pro jednu značku, i takoví, kteří jsou nezávislí a míchají pro mnoho značek. Jak jste na tom vy?
Zatím děláme pouze naši značku, ale nebráníme se spolupráci. Momentálně vytváříme jednu značku s pražskou firmou Dobrutka. Když to dopadne dobře, tak možná bude do konce roku v Čechách dostupná.
Když jste s mícháním začínal, bylo to pitelné?
Samozřejmě se nám „povedlo“i několik nepitelných rumů. Hodně experimentujeme, například bereme různé rumy a necháváme je stárnout v různých sudech. Zkoušeli jsme třeba dvoutisícilitrový nebo naopak pětilitrový. Některé z nich byly úplně nové, jiné byly od vína