SKLEPMISTŘI

JepůlnocJepůlnoc. Skončilo představení Divadla Sklep. Založili ho, když jim bylo čtrnáct. Teď jim je šedesát. Což v jejich případě vlastně není nijak podstatné.

Nejste unaveni? Samozřejmě že se stoVÁVRA:

py únavy dostavují. Záleží na vás, jak zajímavé otázky budete klást, abyste v nás ještě vykřesala jiskru. Protože kdo chce zapalovat, musí sám hořet.

Ale nevyhořet! ŠTEINDLER:

Kolem půlnoci nehořím, ale spím. Vy jste v tuto dobu běžně čilí?

Já si teď naložil hodně úkolů. Dal jsem VÁVRA: si v jednom týdnu tři výstavy a dvě velké oslavy. Šel jsem z jedné akce do druhé. Rychlík se rozjel a teď mě baví, že zatím pořád jede.

Já hraju v dalších třech divadlech, ŠTEINDLER: chci natočit další film... Jo, rychlík se řítí dál po více kolejích.

Takže šedesátka už není obdobím, kdy se staří samci oddělují od stáda a stahují do ústraní, ale dobou rozjezdu?

Já mám pocit permanentní puberty. VÁVRA: Teď jen dostala další impulz.

S tebou se ani nedá zbavit permaŠTEINDLER: nentní puberty. Ale dneska, jak jsem se na tebe koukal, tak mi, člověče, připadalo, jako bys šel trošku dolů.

Myslíš? VÁVRA:

Jak často teď máte vystoupení?

Tady na Dobešce třikrát až čtyřikrát za VÁVRA: měsíc, k tomu tři až čtyři představení mimo Prahu. Kromě léta. Taky se nesmí hrát ve středu, protože to je fotbal. Nesmí se hrát ani v pátek, sobotu a neděli, to chalupaříme. Nehrajeme ani prvních čtrnáct dnů v měsíci, protože každý máme svou práci, tak abychom ji vůbec stihli dělat. Takže těch dnů, kdy můžeme mít představení, vlastně moc není.

Ještě zpět k tomu, jak se mi zdálo, ŠTEINDLER: že jde David trošku dolů, tak to bylo proto, že jsem na něj koukal, když šel dolů. Protože my chodíme na jeviště po točitým schodišti nahoru a dolů. A přednost má umělec, který stoupá vzhůru. Ten jde podat výkon a všichni ostatní mu uhýbají. Takže já stoupal vzhůru a viděl jsem, že jde dolů.

A celkově tedy dobré? Je šedesátka příjemný věk?

Mně přijde výtečný. Musím říct, že VÁVRA: čtyřicet nebylo nic. To bylo jen, jako bych si při běhu předal kolík z jedné ruky do druhé. Padesátka, pozor, tělo začalo občas haprovat. Projevilo se určité opotřebování. A šedesát? Znovu klekáme do bloků a vyrážíme do závodu.

Já měl v mládí znamenité kocoviŠTEINDLER: ny. Ai v tomto stavu se mi skvěle pracovalo. Jenže pak šel metabolismus dolů a druhý den bolely klouby, hlava. Nemyslelo mi to. A náhle... Před šedesátkou se to zase začalo zlepšovat! Nečekaně se vracím k původnímu mladistvému modelu. V šedesátce to může začít být zase nebezpečné..

U vás taky tak?

Ne. Jak jsem teď měl naloženy ty oslaVÁVRA: vy, pil jsem denně jedno malé pivo nebo deci vína a strašně mi to vyhovovalo. Poznal jsem krásu úspornosti.

Ale když vyjedeme na zájezd, poŠTEINDLER: řád platí: Nepřátel se nebojíme, na jejich množství nehledíme. Někdy. VÁVRA:

Pravda, ne vždy. Ale někdy to je, ŠTEINDLER: jako když se utrhne fotokroužek na výletě. I když je pravda, že David umí do našich životů vnášet kvalitu. Například když jedeme do Českých Budějovic, bere nás do vinárny na ochutnávku biodynamických vín. A tak jsem pochopil, co je biodynamické víno.

Co to je?

Má nesmírnou voltáž a dynamiku. ŠTEINDLER: Stačí ho málo. Takže v tomhle s Davidem souhlasím a i já už dávám přednost kvalitě před kvantitou.

Celoživotní trénink v konzumaci alkoholu, ukazuje se to být ve vyšším věku ku prospěchu? Myslím to tak, že se zdáte být v lepší kondici než mnozí lidé, kteří celý život žili zdravě.

My ve Sklepě nejsme všichni stejní. ŠTEINDLER: Velká část jsou sportovci. Například David. Což se projevuje tím, jak už jste slyšela, že se ve středu nehraje divadlo, protože se hraje fotbal. Sklepovští Sršáni hrají i hokej.

Jde jim to?

Probíhá to tak, že si zahrají s kasŠTEINDLER: kadéry, dostanou do držky – a pak si někteří musí nechat měnit kyčle, Marhoul rameno, Svoboda koleno… A já ne. Já chodím opatrně. Tak se mi nic nestává. Až na to, že pak upadnu den před premiérou v Divadle Bolka Polívky a utrhnu si vaz. Ale můj lékař říká,