Povolme optiku ve vzduchu
Náměstek ministra průmyslu Marek Ondroušek chce urychlit výstavbu internetové sítě
Aleš Černý redaktor MF DNES
Ještě než do náměstkovského křesla na ministerstvu průmyslu usedl Marek Ondroušek coby náhrada za Lubomíra Bokštefla, který sloužil pod exministrem Janem Mládkem jen 18 dní, odešla do Sněmovny ostře sledovaná novela zákona o elektronických komunikacích. Od té si třeba předseda rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) slibuje, že zlevní mobilní data. Několik poslanců ve Sněmovně se však nechalo slyšet, že to s cenami nehne.
Co si od zákona slibuje náměstek, který má na starosti telekomunikace?
Zákon rozhodně zlepšuje tržní prostředí, které je momentálně v segmentu spotřebitelů zamrzlé. Opravujeme věci, které umožní, aby si operátoři mezi sebou konkurovali. Pokud jeden z nich přijde s nějakou atraktivní nabídkou zaměřenou třeba na mladé nebo na seniory, tak během deseti dnů mohou být zákazníci u něj. Dnes to je dvaačtyřicet dní, což je naprosto nedůstojné.
Stihne se zákon schválit do voleb?
To bohužel nezáleží na mně. Teď je po prvním čtení, ještě ve středu jsme dostávali pozměňovací návrhy. Oceňuju, že ani jeden z nich nezasahuje negativně do práv spotřebitele. Doufám, že tomu tak bude i po druhém čtení a nepřijde žádné překvapení. Čeká nás výbor a uvidíme, jak se tam bude argumentovat. My jsme připraveni tam všechno hájit.
Naposledy při novelizaci v roce 2014 to byl právě poslanecký návrh, který celou situaci naopak z pohledu spotřebitelů zhoršil. I nyní operátoři říkají, že chtějí některé věci změnit...
Nevidím do hlavy lidí, kteří to třeba plánují udělat. Jediné, co mohu slíbit, je, že pokud něco takového uvidím, tak o tom budu informovat ministra, premiéra, poslanecké kluby, a když budu mít možnost, tak i média. Když se podíváte do toho roku 2014, tak od začátku před poslaneckým návrhem varoval Český telekomunikační úřad. A já chci teď spolupracovat s ČTÚ a říkat k jednotlivým návrhům jasná stanoviska.
Jaký je podle vás aktuální český trh s mobilními službami?
Je tu ohromný rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou. U fyzických osob konkurence v podstatě neexistuje. Naopak u firem a úřadů je konkurence velmi dravá. Je neuvěřitelné, na jaké nabídky se tam operátoři dostávají.
V Česku jsou operátoři a regulatorní prostředí v podstatě stejní jako jinde v Evropě. V čem je tedy rozdíl?
Každý trh v EU se vyvíjí jinak. Jednoduše srovnávat jen tak nejde, to by ani nebylo korektní. Ale jednoznačně jsou tu trendy. A teď vidíme, že trendem je neomezený datový tarif. Když se podíváte, jaká je spotřeba dat ve Finsku, tak vidíte enormní rozdíl v porovnání s naším trhem. Já si myslím, že rozdíly mezi samotnými spotřebiteli nejsou. Takže ten trend sem prostě přijde taky.
Jde o to, kdy. Předseda ČTÚ Novák věří v datové jaro. Co vy?
Myslím, že novela začala proces. Snad začnou mít operátoři zájem o zákazníky. Dnes mi to přijde, že o ty koncové zákazníky operátoři zájem nemají.
Vašeho předchůdce Lubomíra Bokštefla se v on-line rozhovoru na Aktuálně.cz čtenář zeptal, co má dělat, aby měl služby za ceny jako v Polsku. Pan náměstek ho „poslal do Polska“, za což pak byl kritizován. Co byste na takový dotaz odpověděl vy?
Půjdu na to zeširoka. V Německu po druhé světové válce začalo vznikat sociálnětržní hospodářství. Když se podíváte, proč mají v Německu vysoké mzdy a dobré služby, tak vždy uvidíte, že je tam tlak. Buď zaměstnanců sdružených do odborů, nebo spotřebitelů, taky různě uskupených. A to je, co my tu potřebujeme – aby lidé byli víc slyšet. Ať to je slyšet i od někoho jiného než od politiků, kteří si to teď, a to je dobře, vzali za volební téma. A není to zdaleka jen o internetu, totéž platí pro mzdy.
Řekl jste, že uděláte všechno pro to, aby se prostředí narovnalo. Co může náměstek, který je tu na půl roku – a nejdůležitější zákony byly ve Sněmovně už před ním, vlastně udělat?
První věc je, aby dobře dopadl zákon o elektronických komunikacích. Druhá věc je zlepšení dostupnosti rychlého internetu – je vypsaná dotace na zasíťování venkova a kromě toho nyní vypořádáváme připomínky k akčnímu plánu, který by měl usnadnit výstavbu nových sítí. Jsou v něm specifikovaná opatření, která mají výstavbu usnadnit. Chceme ukázat poskytovatelům internetu, že stát chce, aby to fungovalo, že stojíme o to, aby u nás podnikali a přinášeli internet na venkov a do měst.
Poskytovatelé internetu si stěžují třeba na to, že nemohou optický kabel tahat vzduchem nebo že se síť v účetnictví odepisuje dlouhých 20 let, čímž se stavba prodražuje. Řeší plán i toto?
Přesně tyto věci tam jsou. Chceme ukázat trhu, že neděláme zákony pro to, aby se tu něco politicky odškrtlo.
Co dalšího máte v plánu?
Hodnotíme a předložíme spoustu věcí, které mají pomoci výstavbě. Jak už jste říkal, jsou tam určitá nesmyslná omezení. Třeba že i když jsou tu natažená vedení od ČEZ, kterým by nevadilo, pokud by se k nim přidal další optický kabel, tak se vysokorychlostní internet stejně musí tahat jenom pod zemí. Jsou tu určité normy, které jsou v případě optiky zbytečné. Až bude ten plán hotový, tak o něm budeme určitě hovořit víc.
Akční plán je první krok. Potom se musí přetavit do zákonů, což už bude určitě na příštím ministrovi a příští Sněmovně.
Vždy je důležité začít, mít vizi a cíl. To dříve na ministerstvu chybělo. My máme nyní dokument, který nám říká, co máme dělat, abychom se někam posunuli. Tento dokument schválí vláda a pravděpodobně uloží ministerstvu, digitálnímu koordinátorovi a dalším resortům, aby na tom začali spolupracovat. Už to je posun. Já myslím, že politická změna na ministerstvu by takovou věc neměla zhatit.
Nebyla však dobrou příležitostí pro zapracování těchto věcí už čerstvě přijatá transpozice směrnice o usnadnění výstavby? Ta měla sama o sobě zpoždění, neměl se ten čas využít k tomu, aby se do ní zapracovaly věci, které teď teprve začíná řešit akční plán?
Moje odpověď je, že od té chvíle, co jsem nastoupil, se snažím, aby se věci hýbaly dopředu. A opravdu nechci zpětně říkat, co se dělat mělo a co nemělo.
Jak hodnotíte stav internetové sítě v Česku?
V mapě, podle které se budou rozdělovat dotace, jsou vyznačena bílá místa, kde se lidé nedostanou k vysokorychlostnímu internetu. Stěžejní je podívat se na to, proč ta bílá místa jsou, proč se tam soukromému subjektu nevyplatí investovat. Jsem přesvědčen o tom, že to má hodně společného i se zmíněným akčním plánem – že jsou tu prostě překážky, které výstavbu zbytečně prodražují. Stejně tak jako operátor chce nabízet služby a samozřejmě generovat zisk, měl by stát chtít, aby tu byla co nejmenší bariéra tomu, aby modernizace probíhala.
Výzva na 11,5 miliardy už sice je vypsaná, ale žádosti lze podávat až od 26. dubna. To je další zpoždění, které je způsobeno úpravou podmínek. Vyškrtnout se má podmínka, že v určité oblasti může dotaci čerpat jen jeden hráč, což nahrávalo velkým firmám. Jak ten problém vznikl?
Opět je to věc, ke které jsem přišel až potom. Shoda, že to omezení tam nebude, byla napříč trhem a v dokumentu pro schválení, jak jsem byl informován, zůstala nedopatřením. Problém se řeší, a to řešení je dle všech informací, co mám, v pořádku. Posune se tedy termín na příjem žádostí, ale jinak by to nemělo nic komplikovat.
Avšak i tak už má dotační výzva zpoždění. Stihne se za evropské peníze síť postavit?
Je vypsána první výzva, zbytek peněz by měl jít ve výzvě na podzim. Nikdy v historii, co Česko čerpá dotační fondy, tu nebyl tak složitý projekt jako tento. Teď máme nějaký základ, spustili jsme ho, a to je důležité. Samozřejmě, že i na základě revize mapy uvidíme, co se změní dál. Pokud se nevyčerpají peníze v první výzvě, můžeme je převést do druhé, která se může týkat většího území.