Fontána překáží opravě, sochař chce zabránit bourání
Náměstí Jiřího z Poděbrad čeká rekonstrukce kvůli zapsání kostela do seznamu památek UNESCO. Sochař se však odmítá podílet na restaurování a přesunu svého díla.
Kateřina Havlická redaktorka MF DNES
Buď se posune a zrekonstruuje, nebo půjde pryč. Žulová fontána Sjednocená Evropa, která stojí od roku 1981 na náměstí Jiřího z Poděbrad, podle radnice Prahy 3 nesplňuje platné bezpečnostní normy a měla by se opravit. „Jsou dvě možnosti a záleží na autorovi, jak se k situaci postaví. Pokud s úpravami nebude souhlasit, fontána zmizí,“uvedla mluvčí třetí městské části Michaela Luňáčková s tím, že to však není otázka letošního ani příštího roku. „Ještě se o tom nejednalo,“dodala.
Autor kašny, akademický sochař Petr Šedivý, však ani s jednou možností nesouhlasí a už na letošní rok připravuje happening, který by měl Pražany na hrozící zánik kašny upozornit. „Přes žulový disk položím pruh černé stuhy zatěžkaný větvemi a nahoře postavím hranici s postavičkou, která bude mít na hlavě čepici s čerty. Stejnou dali Janu Husovi, když ho upalovali jako kacíře,“plánuje. Starostce Prahy 3 Vladislavě Hujové (TOP 09) také poslal otevřený dopis a na pomoc si přizval právníky. „Bojím se, že fontánu rozeberou a pak špatně sesadí,“vysvětluje Šedivý, proč se nechce podílet na restaurování svého díla. Pokud by zůstalo na svém místě a jen se opravilo, názor by změnil.
Vítězství na něj zbylo
Fontánu vytvořil na konci 70. let poté, co předchozí kandidáti z konkurzu z různých důvodů vypadli, a vítězství tak zbylo na něj. „Bylo mi čtyřicet, což je u sochařů mládí. Řekli si: Dáme to mladýmu, ať si na tom vyláme zuby,“vzpomíná sochař. V díle se tehdy inspiroval českým králem Jiřím z Poděbrad a husitstvím. „V roce 1977 sílil hlas disidentů, kteří upozorňovali na to, že jsme podepsali helsinské dohody o lidských právech (Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podepsaný ve finských Helsinkách, pozn. red.) a neplníme je. Komunisté odpovídali, že nás nikdo nebude poučovat, že už to dávno máme v historii. Jiří z Poděbrad totiž jako první obepsal evropské panovníky, aby neměli sváry mezi sebou a spojili se proti Osmanům. Strašně jsem se bál, abych nespadl do komunistické agitky,“pokračuje Šedivý. Voda, která tryská přes puklou žulu a stéká do bazénku, podle něj symbolizuje „perpetuum mobile lidské touhy po nápravě“.
Oprava kašny souvisí s připravovanou revitalizací náměstí, v rámci které by tam měla vyrůst nová alej platanů a dalších stromů, a snahami Prahy zapsat kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na seznam památek UNESCO. Šedivý míní, že právě zazelenění náměstí a přesunutí kašny jinam zničí jedinečný tříčtvrteční průhled na kostel. „Bez rekonstrukce náměstí nebude pravděpodobně možné usilovat o zapsání chrámu,“vysvětluje starostka Hujová. Jenže na opravu radnice stále ještě shání peníze, takže termín revitalizace je zatím neznámý.
Ani památka, ani stavba
V dopise, který zaslala starostka sochařovu právníkovi a který má MF DNES k dispozici, píše, že fontána není nikde vedena jako stavba ani jako kulturní památka, ale že na přání občanů a umělecké veřejnosti by měla zůstat součástí náměstí. Ale aby se tak mohlo stát, musí vyhovět aktuálně platným předpisům. Tedy i z hlediska bezpečnosti.
Šedivý míní, že je to jen záminka, ale připouští, že jedno „choulostivé“místo na fontáně je. „Původní záměr byl, aby si lidé v létě mohli v bazénku svlažit nohy. Jenže místo toho se tam koupou jejich děti, a ty by z žabince, co tam je, mohly něco chytit. U nás se navíc vžil takový nešvar, že i dospělí lidé lezou po sochách, což je dost nebezpečné. Na Staromáku lezou Husovi za krk, na Václaváku zase šplhají po svatém Václavovi,“podotýká osmašedesátiletý sochař s tím, že proti zániku své fontány bojuje přes dvacet let.
Už krátce po sametové revoluci se totiž podle něj tehdejší politici chtěli zbavit „balastu let minulých“. Před čtyřmi lety vznikla proti zničení kašny petice, na protest se lidé svolávali také na Facebooku. Sloganem byla věta: „Tady jsme se přece cachtali.“