Česko drtí eroze
Ochrana půdy selhává. Nová čísla ukazují, že je to mnohem horší, než stát věděl
Stát se zaměřuje na ochranu orné půdy – národního bohatství, které je pro budoucnost naprosto klíčové. Nové výpočty však odhalily, že státní strategie boje s erozí půdy je zcela nedostatečná: půdy mizí mnohem více, než s čím úřady kalkulují.
Každý prudký déšť, který zasáhne české území, přináší na pole škody, které už nelze napravit. Množství vody se totiž zejména kvůli špatnému hospodaření nevsakuje, ale odplavuje ornici pryč. Ministerstvo ži- votního prostředí odhaduje, že kvůli vodní erozi v Česku zmizí až 21 milionů tun půdy za rok. Škodu stát vyčísluje na 9 miliard korun ročně. Další experti pak dokonce až na 60 miliard. Ekologická škoda je nevyčíslitelná. Pouhý jeden centimetr ornice – klíčové pro růst plodin – vzniká i stovky let.
Stát dotuje zemědělcům protierozní opatření, která na svých polích udělají. A již od poloviny tohoto roku bude možné pokutovat farmáře, kterým z pole zmizí více ornice, než kolik je přípustná mez.
Vědci z České zemědělské univerzity však výpočet „škodlivosti“deště výrazně zpřesnili. Zjistili, že hodnoty vyjadřující jeho takzvané erozivní působení jsou větší, než se dosud uva- žovalo. Hodnota, s níž dnes pracuje stát, je dle jejich výpočtů téměř o třetinu „podseknuta“. „Vzali jsme srážková data z desítek meteorologických stanic, dali je do souvislosti s dlouhodobými charakteristikami srážek v jednotlivých místech republiky a zjistili, že hodnoty erozivní účinnosti deště jsou podhodnoceny,“říká spoluautor výzkumu Martin Hanel z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování ČZU.
Množství ornice bezúčelně splavené do řek a potoků může být tedy o dost větší, než se oficiálně uvádí. To je alarmující, protože většina dosa- vadních protierozních opatření tak bude méně účinná.
Česko je na tom špatně i v porovnání se zahraničím. Vodní erozí při přívalových deštích je u nás ohroženo šedesát procent veškeré zemědělské půdy. V Rakousku je to třetina, ve Francii necelá pětina a v Belgii pouhá desetina. Podle agrární komory přibylo v tuzemsku přes 600 tisíc hektarů takto poškozené půdy za posledních dvacet let.
Výsledkem výzkumu expertů ČZU je zároveň podrobná mapa Česka, která erozivní působení deště upřesňuje pro sebemenší region.
Zjistili jsme, že hodnoty erozivní účinnosti deště jsou podhodnoceny.
V polovině století bude erozivní působení deště o pětinu silnější.
Srážky se totiž místo od místa dost výrazně liší, přitom ještě donedávna se charakter srážek bral jako konstantní pro celou republiku.
Výsledkům vědců přitakává expert na zemědělství a venkov František Havlát, který zpochybňuje odhady ministerstva životního prostředí o zmíněných 21 milionech tun ornice, které každý rok spláchne déšť z českých polí.
„To číslo je minimálně dvojnásobné, minimálně,“zdůrazňuje. „Špatným hospodařením naši zemědělskou půdu nevratně poškozujeme. Dnes vydatně pěstujeme nevhodné plodiny, jako je kukuřice nebo řep- ka olejka, které neprodyšnost půdy ještě zvyšují. Plochy s těmito plodinami se přitom za posledních pětadvacet let navýšily dvoj- až trojnásobně. Navíc používáme největší a nejtěžší zemědělskou techniku v Evropě, která pak půdu ještě více zhutňuje, tedy udusává. Voda z dešťů pak po polích teče jako po asfaltu a bere s sebou i tu nejsvrchnější a zároveň nejkvalitnější vrstvu,“popisuje Havlát.
Expertům z České zemědělské univerzity navíc při simulacích vyšlo, že postupem let se bude situace zhoršovat. Přičítají to zejména klimatické změně, kdy bude častěji docházet k intenzivním přívalovým dešťům a na druhé straně k delším obdobím sucha.
„Rozhodně to tak z těch simulací vypadá. Není to sice tak dramatické, jak se dřív myslelo, ale i tak v po- lovině století bude erozivní působení deště zhruba o pětinu silnější. A pak o další pětinu ke konci století. Takový je výhled, který nám vy- šel,“vypočítává spoluautor výzkumu Petr Máca.
Svým způsobem na nepříznivou situaci reaguje i ministerstvo život- ního prostředí. Speciální protierozní vyhláška, jež zemědělcům určí, kolik tun ornice mohou z konkrétního pole za rok maximálně ztratit, se bude co čtyři roky zpřísňovat. Od 1. července tohoto roku se bude začínat na čtyřech tunách na hektar a rok. Od roku 2021 to bude o tunu méně, za další čtyři roky o další tunu, až bude přípustná jen jediná ztracená tuna ornice z hektaru v roce 2029.
„Pokud bude některý pozemek z hlediska parametrů nastavených protierozní vyhláškou definován jako nevyhovující a uživatel zemědělské půdy nepřijme adekvátní opatření, může mu být uložena pokuta až sto tisíc korun pro fyzickou a jeden milion pro právnickou osobu,“upřesňuje plánované sankce mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Jde o to, že odborníci jsou přesvědčeni, že tak alarmující skóre je způsobené zejména špatným hospodařením člověka, nikoliv zesilující změnou klimatu.
Kromě výběru plodin by se tak měla upravit třeba i velikost tuzemských zemědělských lánů, které již přes půl století patří k vůbec nejrozlehlejším v Evropě.
Částečně to řeší navrhovaná novela zákona o myslivosti, která farmářům nařizuje zmenšit pole s jednou plodinou. Hlavním cílem je, aby na ploše větší než třicet hektarů pěstovali alespoň dvě různé plodiny. Vlastně stačí, když rozlehlé lány rozdělí minimálně dvanáct metrů širokým pásem, kde vysadí něco jiného než na okolním poli. Podle ministerstva zemědělství by i takové opatření mohlo přispět k protierozní ochraně půdy.