MF DNES

„Než jít do školy, raději se zabiju“

- — Jana Tunysová — Marcela Jurková — Martin Cvrček — Monika Bukovská

Byla to šikana na počátku třetího stadia, ve třídě už bylo vytvořené jádro agresorů, které tvořili tři chlapci a jedna dívka. Kromě toho tam bylo další ohnisko šikany, další dívky na Julii útočily nepřímo, izolovaly ji, aby se s ní nikdo nekamarádi­l.

Odborníka přizvali až když bylo poz-

Morální odpovědnos­t za to, co se ve třídě dělo, nese dle mého názoru ředitel školy. Nyní působí dojmem, že si sám neumí přiznat, jak velkou odpovědnos­t měl. To je pochopitel­né lidsky, ale z profesioná­lního pohledu to dobré není.

Škol, které si neumějí přiznat závažnost situací v klimatu tříd, je asi hodně. Mnohdy se školy snaží dlouho řešit situace samotné, než si pozvou odborníky.

Možná je to i v tom, že zřizovatel­é – obce – si neuvědomuj­í, že by do rozpočtu škol měly jít cílené finance na prevenci.

Školu změní ti šikanovaní

Pracuji již mnoho let jako učitelka, dovedu si představit, že vedení ško- ly vše zametlo pod koberec a Julii dali nálepku psychicky narušené osoby.

Také já jsem se setkala se šikanou žáka a škola nic neřešila, vyřešili to rodiče tak, že žák přestoupil na jinou školu.

Kdo se vymyká, trpí

Každý, kdo se vymyká nebo vybočuje z chování lidské „smečky“, může být (a bývá) předmětem šikany.

Také jsem to zažil se svým starším synem. Škola nepomohla, pomohli jsme si tím, že jsem se synem objel „účastníky“šikany (byli tři) a oznámil jsem jim, co se jim stane, pokud s tím nepřestano­u. Po dobrém to nešlo. Potom byl pokoj.

Nejmírnějš­í odhad je deset procent, ale podle mě je to víc. Je to obrovské číslo a šikana je častá příčina traumat, která si pak lidé s sebou nesou celý život. Je to velký problém, který se nikdo neodvažuje doopravdy otevřít. Velmi si vážím statečnost­i maminky Julie, která to udělala. Škola pak na třídní schůzce prohlásila, že šikanu vyřešila...

Ani policie nic nezmohla

Šikanu mého syna řešila i policie, nic se ale nestalo… Škola se přece nemůže vymlouvat, že nemůže nic dělat. Syn si nese dodnes psychickou újmu a nejednou říkal, že než do školy, raději se zabije. Jsem naštěstí doma a mohu pro něj do školy jezdit. Často vidím skupinku jeho spolužáků před školou, a pokud vím, ve škole řádí dál, jsou i sprostí a drzí na vyučující, ruší výuku, což vadí i ostatním spolužákům. Čeká se jen, až z 9. třídy odejdou. Škola je ve stavu čekání, ne řešení. Bohužel.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia