S výsledkem referenda se opozice nehodlá smířit

Jestli turecký prezident Erdogan doufal, že referendum jasně rozhodne krizi v zemi definitivně v jeho prospěch, nepodařilo se mu to. Těsný výsledek znamená, že Turecko zůstává hluboce rozděleno. A odpůrci referenda dali najevo, že hlasování považují za zmanipulované. Hlavní turecká opoziční strana dokonce požádala o zrušení výsledků.

Nejsilněji ideu „jednotného národa“hlásal turecký premiér Binali Yildirim. „Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti,“prohlásil k Turkům oslavujícím výsledky referenda. Sám přitom změnou ústavy přijde o místo – vládu bude řídit prezident. Změna parlamentního systému na prezidentský je považována za největší změnu v turecké politice od založení státu po první světové válce.

Vládnoucí turecká strana AKP se po hlasování očividně snažila uklidnit veřejnost. Vicepremiér Mehmet Simsek oznámil, že na pořadu dne nejsou předčasné volby. Očekávalo se přitom, že Erdogan v případě úspěchu v referendu bude tlačit na vyhlášení předčasných voleb.

Další referendum? O trestu smrti

Průběh referenda kritizovali i pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Erdogan pak apeloval na svět, aby referendum uznal. „Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly,“sdělil. Čekalo se, zda se Ankara vysloví k perspektivě členství v Evropské unii, která se zejména po loňském červencovém pokusu o puč a následných obrovských čistkách stala jen vzdálenou teorií. „Chceme spolupracovat s Evropskou unií ve společných sférách zájmu,“zaznělo jen z Ankary.

Na žádný plán „cesty do Evropy“či k Evropě to však nevypadá. Erdogan to po referendu potvrdil i oznámením, že začne jednat s premiérem a stranami o obnovení trestu smrti – ten země EU neuznávají a Turecko jej zrušilo v roce 2004 v rámci snahy o vstup do Unie. Také o trestu smrti by podle Erdogana rozhodlo referendum.