V exekuci je už osm procent Pražanů
Lidí v exekuci přibývá. Ti v Praze dluží nejvyšší částky. Své dluhy řeší pozdě.
Martin Bajtler redaktor MF DNES
Dluh za jízdu načerno v hromadné dopravě, nevydařené podnikání nebo náhlé úmrtí člena domácnosti. To všechno může dostat do problémů s dluhy i lidi, u kterých by to jejich okolí nečekalo. Počet obyvatel České republiky, kteří se dostávají do dluhové pasti, navíc každoročně stoupá a stejně tak roste i počet exekucí včetně případů, kdy je na jednoho dlužníka uvaleno více exekucí naráz. V hlavním městě je v současné době v exekuci 87 264 lidí. Uvádí to mapa exekucí, kterou v rámci projektu Předluženost v ČR vytvořily nevládní organizace Ekumenická akademie a Otevřená společnost.
Zatímco v podílu obyvatel v exekuci se metropole řadí na prostřední příčky mezi kraji, výše jistiny, tedy základního dluhu, kvůli kterému je na dlužníka exekuce uvalena, je v Praze nejvyšší z celé republiky. Průměrně dosahuje více než sto šestnácti tisíc korun. V porovnání s některými dalšími kraji je to téměř dvojnásobek. „Lidé v Praze si berou vyšší úvěry a hypotéky, takže jsou více zadlužení,“vysvětluje vedoucí občanské poradny Remedium Kristýna Schreilová.
Kromě vyšších dlužných částek je dalším specifikem Prahy například to, že existuje velká skupina lidí, která v Praze sice žije, ale nemá v ní nahlášené trvalé bydliště. „O dluzích se tak často vůbec nedozvědí, protože zásilky jim chodí jinam. Spoustu zásilek od věřitelů a soudu ani nečtou. A pak je překvapí až exekutor, který je v dohledávání dlužníků aktivnější než soud,“popisuje Schreilová.
Dalším problémem, který je pro metropoli typický a může být spouštěčem vleklých finančních potíží, jsou dluhy z pokut za jízdu načerno v hromadné dopravě. Do občanských poraden je lidé chodí řešit pravidelně. Nezaplacení jedné pokuty totiž může přerůst až v několikatisícový dluh.
Dluhy jsou napříč společností
Podle výzkumné studie, která společně s mapou exekucí vznikla, i podle zkušeností dluhových poraden neexistuje profil typického dlužníka. „Jde o lidi napříč společenským, věkovým i vzdělanostním spektrem,“říká Schreilová. Do problémů se tak dostávají i vzdělaní lidé s vysokými příjmy. „Panují mýty, že dlužník je marnotratník, který si za vše může sám, že je to způsobeno jeho nízkou finanční gramotností, podpisem smluv bez přečtení, půjčováním si na vánoční dárky a dovolené. Příčin toho, co vede do dluhové pasti, je ale víc. Lidem zemře partner, rozvedou se, přijdou o práci, mají pracovní úraz a jejich příjem najednou spadne,“uvádí koordinátor projektu Předluženost v ČR Radek Hábl.
To je případ například informatičky Moniky, která je jedním z re- je
spondentů zmiňovaného výzkumu. Kvůli operaci byla dlouhou dobu na nemocenské a nakonec přišla o zaměstnání. Z poměrně vysokého příjmu byl rázem pouze invalidní důchod, navíc ženě zemřel životní partner. V té době si vzala první úvěr. „Byla jsem přesvědčená, že až dostanu práci, tak to splatím v jednom, že nebude problém se splácením,“uvedla. Po několika dalších půjčkách se však její dluh vyšplhal až na půl milionu korun a Monika skončila v několika exekucích. Podle zkušeností občanských poraden hledají lidé pomoc právě až tehdy, když je na ně uvalena exekuce. „Ptají se nás, jak komunikovat s exekutorem, jaká jsou jejich práva nebo zda je ohrožen majetek i dalších členů domácnosti. Kdyby se přišli poradit dříve, mohli se exekuci vyhnout,“říká Schreilová.
Při současném společenském nastavení je přitom zcela normální, když je člověk zadlužený. Typickým příkladem jsou například hypotéky. Těch bylo v loňském roce dokonce rekordní množství. Banky poskytly 112 tisíc hypoték v celkové hodnotě 218,3 miliardy korun.
Letos by jich podle odborníků mělo být méně. Úrokové sazby, které ovlivňuje také měnová politika České národní banky, totiž začínají opět stoupat. Méně půjček by tak mohlo přinést i méně exekucí. „V tomto ohledu jsem optimista. Vliv mají i nové zákony, především regulace spotřebitelských úvěrů a exekucí nebo nový insolvenční zákon. Výsledkem by mělo být méně exekucí, a naopak více osobních bankrotů,“říká David Šmejkal, ředitel poradny při finanční tísni.